Bílá

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„Aby bílá bílou byla“

- slogan pracího prášku Árijec

„Aby Bílá Bílou bila“

- rasistické přání roztržky mezi Hanou Zaňákovou a Věrou Giňovou
Bílá barva. Nekolorováno.

Bílá je jednou ze základních barev. Doplňuje tak žlutou, červenou, modrou, hnědou, černou, starorůžovou, fuchsiovou a svinibrodskou zeleň.

Jakožto základní barva je bílá známá lidstvu odnepaměti. Dokonce ani Helenka Vondráčková si přesně nepamatuje, kdy ji viděla poprvé. Ovšem vzpomíná si na první dobu ledovou a dokonce i na světlý kouř podzemních sopek při formování prvních aminokyselin. Proroci jaderné apokalypsy také tvrdí, že bílá barva bude též to poslední, co lidstvo uvidí. Ať již ve formě bílého blesku nebo nuklární zimy. Tyto sliby hodnotí náš vědecký tým jako čistý hoax. Podle našich propočtů to poslední, co poslední představitel lidského druhu uvidí, bude formulář daňového přiznání nebo jiné lejstro.

Vědecký pohled[editovat | editovat zdroj]

Zatímco obyčejní lidé vidí bílé předměty, správný vědec vidí složitý problém. Existují totiž dvě hlavní teorie, které spolu naoko nesouhlasí, ale ve skutečnosti jsou v příkrém rozporu tak velkém, že se navzájem doplňují:

  • Varianta A - bílá obsahuje všechny barvy. Je tedy úplnou množinou všech možných barev.
  • Varianta B - bílá neobsahuje žádnou barvu. Je tedy prázdnou množinou barev.

Mezi temito teoriemi je zjevný rozdíl. První zastávají Ilumináti, egyptští stoupenci boha Ra a ostatní příznivci kultu světla. Druhou obhajují zaměstnanci národního podniku Barvy a Laky, koncernu IG Farben a kosmetičky.

Velmi velmi velmi tmavá bílá.

Skutečnost je ovšem jiná a jako obvykle leží uprostřed - bílá barva totiž ve skutečnosti neexistuje. Jedná se toliko o velmi velmi velmi světlou černou (odvážnější by použili termín "bledě šedá", ale ten není přesný). Bílá barva tedy obsahuje všechny barvy, ale jen maličko. Pomocí důkazu sporem pak též platí, že černá barva je toliko jen velmi velmi velmi tmavá bílá. Ačkoli chlubení je nehezká vlastnost, musíme hrdě přiznat, že za objev této teorie dostal náš tým několik mezinárodních ocenění[1].

Význam[editovat | editovat zdroj]

Lidstvo vždy toužilo po bílé barvě. Bílá je totiž symbolem počestnosti, cudnosti a čistých úmyslů. Proto ji odedávna nosily například novicky v klášterech a domácí spotřebiče. Dokonce i nevěsty na svatbách se halí do bílé, aby vynikla jejich neposkvrněnost. Ve zlatém věku vzdělanosti a osvícenosti - ve středověku - se moudří mužové a dámy vyhýbali přímému slunci, aby bylo na první pohled vidno, že nepracují. Trend pokračoval přes období renesance až do moderní doby, kdy se prostý lid, který pracoval na polích, vzbouřil. K zemědělcům se přidali i dělníci ze špatně větraných továren a někdy i pracující inteligence. Jediný, kdo se k revoltě nepřidal, byli horníci, protože ač černí, byli bledí jako ředitelé vápenky a tudíž nevěděli, na kterou stranu se přidat.

Sir Isaac Newton prokázal, že vlivem bílé barvy je možné homosexualizovat kočku. Autentická rytina.

Bledá, alabastrově bílá pokožka je tedy znakem vznešenosti a dobrého postavení. Horlivým propagátorem tohoto trendu byl v patnáctém století rumunský kníže Vlad III., ve třicátých letech 20. století pak malý, tmavovlasý, jednovarlový malíř pokojů. Ze stejného důvodu se ve Spokojených státech na konci 20. století rozmohla móda bělení konečníků a obličejů obyvatel Indie.

Počátkem 21. století se naopak bílá barva stala postrachem. Zejména bílí heterosexuální muži se stali terčem posměchu, ústrků a perzekuce. Jako by nestačilo, že už tou dobou měli doma bílé heterosexuální ženy a několik dětí, což je kolikrát rozsudek smrti a tudíž by si zasloužili spíše obdiv a úctu.

Další bílé články[editovat | editovat zdroj]

Protože se bílá nejvíce kamarádí s černou, Necyklopedie má i několik černobílých stránek:



  1. ↑ A dvakrát na záchodcích přes hubu, ale to je detail.
Citováno z „https://necyklopedie.org/w/index.php?title=Bílá&oldid=262051“