Černobýl
| Pelyněk černobýl | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||
| Artemisia vulgaris |
Pelyněk černobýl nebo jen černobejl (Artemisia vulgaris) je vytrvalá kytka ze skupiny pelyňků, kterážto roste v zemích Koruny České lautr všude a sbírá se jako léčivá rostlina. Její účinky jsou však slabší než u pelyňku pravého, co se z něj dělá absinth.
Popis
Pelyněk černobýl je 50–150 cm (ojediněle i přes 2 m) vysoká kytka. Tuhé, hranaté, větvené a často červeně naběhlé lodyhy trsnatě v trsech trčí z bezvýběžkatého oddenku. Dolní listy jsou řapíkaté, pelyňkoidní, 10–15 cm dlouhé, lodyžní listy jsou menší, přisedlé a vůbec, listy v květenství jsou jednoduché a kopinaté. Všechny listy jsou zespodu bíle plstnaté.
Drobné úbory neboli soukvětí vyrůstají na krátkých šťopkách a shlukují se do bohatě větvených latí. V květenstvích jsou quěty typicky trubkovité. Ty jsou žluté, hnědožluté nebo hnědočervené.
Rostlina kvete od července do září, plodem jsou neochmýřené (prepubertální) nažky.
Původ
Pelyněk černobýl je nitrofilní druh, což znamená že roste na místech bohatých na dusík, tedy půdách prochcaných od lidí a jiných dobytků. Je to kytka běžná, rostoucí u cest, na rumištích, mezích, v křovinách, na březích vodotečí všeho druhu i na železničních náspech.
Obsahové látky
Nejvýznamnější je absinthový thujon, kterého je ale v pelyňku černobýlu o moc míň než v pelyňku pravém, takže z tohoto hlediska je celkem na draka.
Dále obsahuje obligátní třísloviny, organické kyseliny, slizové látky a vůbec.
Užití
- Čarodějné bejlí. Co a jak se s tím neřádem čaruje, je tajemstvím čarodějných knih, které byly součástí Knihovny Necyklopedie, leč momentálně jsou z důvodu zápůjčky v čudu.
- Léčivka. Sbírá se kvetoucí nať (herba artemisiae), vzácně i kořen. Je to hořké jak svině, takže určitě léčivé, ale těžko říct, co má vlastně léčit. Ovšem sjet se s tím bejlím prostě nedá.