Nahota
„Už nebudem nahý“
- Richard Müller
Nahota je přirozený stav lidský, daný tím, že nazí přicházíme na svět. Oděv je pak prvotně náhradou chlupatosti, která lidem, coby nahým opicím, chybí.
Nahota je odborné označení stavu, kdy jedinec lidský na sobě nemá jakýkoliv oděv. Jeho užívání je, alespoň jak to vypadá, výlučně lidským charakteristickým znakem a jeho účelem je prioritně udržování tepelného komfortu a ochrana před drsnou drásavostí mrchy přírody. Zahalování nahoty ovšem může být i kompensací pohlavního studu (jakože sorry, mám jen malýho měkoně a já zas nahatá vypadám jako vypelichaný strašidlo) a s tím souvisejících sociálních požadavků.
Arthur Schopenhauer, kterýžto byl filosofem, si ve spisech svých všiml, že zatímco rozmnožovací orgány rostlin jsou ozdobné, nápadné a vystavené na odiv, tělesné uspořádání živočichů je častěji spíše skrývá. Ono je to pochopitelné, zde není třeba hmyzu či jiných breberek k opylování, lidi si pro rozmnožování vystačí s báječně poskvrněným početím. Člověk své rozmnožovací orgány zakrývá spíš prakticky; oděv některých domorodců v tropech tvoří jen pouzdro (suspensor) na penis. Není to proto, že by své genitálie pokládal za něco špatného, ale protože při běhu tato chlouba mužství vysloveně překáží. Překáží obzvláště tehdy, dostane li se při delším běhu do nežádoucí resonance, čímž nechtěně zklackovatí. Holt tím lidstvo platí daň za vztyčenou posici dvounožeckou, čtvernožci tímto problémem zjevně netrpí. Stejný problém vytváří i ňadra ženská, která se při běhu harmonicky rozkmitají, ať už jako dvoutaktní či dokonce čtyřtaktní. To je pak namístě chvála pevné, přesto však roztomilé malosti.
Stav alespoň parciální nahatosti vyvolávají i vlny vedra, kdy i ta hezčí část lidstva vychází s oddeklovaným hardvérem a dává tak možnost vizuálního porovnávání různých konstrukčních provedení exponovaných detailů.
Pruderie[editovat | editovat zdroj]
Pruderie nebo prudérnost znamená přepjaté trvání na zachovávání prohibitivních morálních a zvykových pravidel, především a hlavně všeho, co se týká sexuality. Spojeno je to se snahou vymýtit z veřejného i soukromého prostoru jakékoli její projevy. Pravidelně je to protlačováno přes náboženská pravidla, formulovaná těmi, kteří v milování tělesném nedokážou nalézt potěšení, a tak se to natruc a zlovolně snaží pokazit i všem ostatním, vnutit jim pocit, že sexualita sama o sobě je cosi nečistého. Kdepak nějaká nahota, nemravníci, peklo na vás! Na kolena a modlit se, hříšníci zatracení! A do pláště kajícníka se zahalit... já vám dám nahotu!
Gymnofobie[editovat | editovat zdroj]
Tohleto slovo značí všeobecný strach z nahatosti. Lidé trpící gymnofobií pociťují už ze samotné představy nahoty úzkost, a to i když si uvědomují, že je jejich strach naprostá blbost. Přesto mají přímo panickou hrůzu z toho, že uvidí jiné lidi nahaté, že budou sami viděni nazí, a vůbec z nahatosti jako takové. Obecné úzkosti spojené se sexualitou, strach, že jsou fyzicky méněcenní a že v akci selžou, strachu z toho, že je nahota činí tak nějak nechráněné. Takže pryč s tím! A všechny ty nahaté sochy, i hambaté obrazy, i nemravné obrázky všude kolem, všechno zahalit, nebo raději zničit, spálit a zadupat do země dočista dočista, že aby mě... teda aby NÁS to neiritovalo a nekazilo to tu hentenoný MORÁLKU!
Hříšnost[editovat | editovat zdroj]
Oděv slouží, kromě ochrany před nepřízní počasí, i jako ochranná bariéra vůči okolí a taktéž coby symbol společenského postavení. Nahatost mimo bezpečí svého doupátka je tak spojena s pocitem takzvaného studu, tedy nechráněnosti a vystavení pohledům jiných. Nahota před cizími lidmi jde v naší "křesťanské" kultuře ruku v ruce s důkladně vštípeným studem a iracionálním pocitem trapnosti. Prostě nahota je hřích... a opovažte si myslet něco jiného!
Nudismus[editovat | editovat zdroj]
Nudismus označuje propagaci a praktikování všeobecné uvolněné nahoty. Spojen je zejména s pobytem na nudistických plážích (odborně nudapláž) a známý též pod německou zkratkou FKK. Používá se také slovo naturismus, ten však v širším významu označuje životní styl a myšlenkový směr návratu k přírodě, jehož součástí je zcela samozřejmá nahota. Nudismus zde je prosté praktikování nahoty bez jakýchkoli dalších doprovodných požadavků.
Naturismus[editovat | editovat zdroj]
Slovo naturismus neznačí jízdu na turu (mínojské býčí hry), leč víceméně ucelený myšlenkový směr a životní styl. Naturisti se přitom mají tendenci organisovat se do formy společenstev. Samozřejmě je tomu tak i v zemích Koruny České; takže Českomoravská federace naturistů charakterizuje ve svých stanovách naturismus těmito slovy:
Naturismus je způsob života v souladu s přírodou. Jeho projevem je kolektivní nahota spojená se zobecňováním úcty vůči sobě samému, vůči okolí a celé přírodě. Naturismus usiluje o přirozený vztah mezi kolektivní lidskou nahotou a přírodou formou bezprostředního pobytu v ní, využíváním jejich zdrojů jako jsou slunce, voda a vzduch, k odpočinku od civilizace, rekreaci, sportu a regeneraci sil. Naturismus usiluje o hlubokou úctu k přírodě a všem jejím složkám. Jeho filosofie vychází z myšlenek humanismu a starořecké kalokagathie. Dbá o dodržování zásad harmonického způsobu života a vzájemné tolerance.
Naturismus jako takový zcela bezprostředně vyznávali i hippies let šedesátých minulého století, dokud jim rameno zákona neukázalo, zač je toho loket.
Love Parade[editovat | editovat zdroj]
Nahatost pronikla i do mohutných akcí Love Parade, kde dominovala kombinace techna, alkoholu a drog (především extáze). Nevázaná nahatost tu byla samozřejmou složkou divokého supermejdanu, kdy za nepředstavitelně ohlušujících zvuků hudby kategorie techno, vyluzovaných z hafa nadupaných soundsystémů na nákladních autech i hlukotvorných rámusidel improvisovaných jevišťat, účastníci celý den až pozdě do noci tančili na ulicích až do úplného zblbnutí a totálního vysílení, aby je pak ráno, spolu s dalšími pozůstatky mejdanu, metaři vymetli na smetiště dějin.
Adamité (viz úvodní obrázek stránky)[editovat | editovat zdroj]
Historičtí předchůdci naturistů nebyli jen starověcí Řeci, pro které byla nahatost samozřejmou přirozeností, ale i středověcí Lidé svobodného ducha neboli Adamité. Označení „Adamité“ bývá často považováno za obecné označení gnostiků či z gnose vycházejících učení (teda přímo kacířství neboli hereze) a křesťanský katolický mejnstrým i tehdejší husitští talibánci je svorně nenáviděli. V kázáních jim bylo katolíky vytýkáno, že: „Lidé svobodného ducha došli falešného osvícení a myslí si, že poznali pravdu. Ve své samolibosti a sebeuspokojení se povýšili nad druhé, neudrží své smysly na uzdě, mluví neuctivě o našem Pánu a konají opovrženíhodné věci“ a inkvisice mnohým z nich pěkně zatopila. To takový Žižka na to šel rázně, ohněm a mečem. Ačkoliv se adamité zoufale a statečně bránili, husitskému vojsku postupně podlehli. Poražené a zajaté Žižka samozřejmě de leges artis té doby rozkázal upálit sakumprásk kompletně. Samozřejmě i se vším tím protivným adamitským potěrem, že aby se v budoucnu chraň Bůh nějak nenamnožili.