Kvitko domácí

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Google uncyc.jpg Kvitko domácí na googleTohle je nejlepší článek na téma „Kvitko domácí“ na celým internetu.
Kvitko domácí
Kvitko domácí.jpg
Jeden z možných exemplářů kvitka domácího (zřejmě majitel typu obyč; viz níže)

Vědecká klasifikace
Říše: Rostliny (Plantae)
Podříše: libovolná
Oddělení: různé
Třída: určitě taky nějaká
Řád: náhodný
Čeleď: nezdárná
Rod: Kvitko (Floris)
Binomické jméno
Kvitko domácí (Floris domesticus)

Kvitko domácí je poddruh rostliny, která většinu žije ve vnitřních prostorech. Většinou ho najdeme v květináči, takže se něj musí někdo starat (většinou majitel).

Výskyt[edit | edit source]

Kvítkem domácím může být prakticky libovolná rostlina, od petúnie přes cypřiš až po velmi specifické druhy, jakým je například Adelaide kratzmari. Kvitko je velmi přizpůsobivé, a tak může žít skoro kdekoliv, jen se něj někdo musí starat.

Domácnosti[edit | edit source]

Zde se vyskytuje na různých parapetech, skříních, stolech a dalších kusech nábytku, popřípadě na zemi. Mezi obvyklé místnosti patří pokoje, ložnice, pracovny, obýváky, kuchyně, jídelny. Kvitko sice dokáže přežit skoro kdekoliv, ale nemá moc rádo kotelny, garáže, sklepy, celkově místa, kde je temno a chlad.

V domácnostech se může setkat s nejrozrůzněnější škálou majitelů. (Původ pojmenování "majitele" povstal ze slov mají tele. V době současné se však v domácnosti telata vyskytují už jen ve formě pubertálních dívek.) Majitel svou držbu kvitka domácího může delegovat na zplnomocněného pečovatele florálního.


Obchody[edit | edit source]

Do této skupiny patří různé hobby markety, květinářství, zahrádkářství a někdy i supermarkety.

Hobby markety[edit | edit source]

Zde se kvitka vyskytují na různě velkých policích, regálech, případně na zemi (pokud je kvitko moc velké). Tradičně se toto místo výskytu nachází v oddělení zahrady.

Mladá kvitka na tomto místě čekají na svého nového majitele.

Bývá tu o ně dobře postaráno. Nebo jen tyto podniky chtějí, abychom si to mysleli, protože podle určitých zdrojů jsou tyto hobby markety pouze nelegální pěstírny kvitek. Kvitka tu jsou údajně pěstovány v nevyhovujících podmínkách (mají málo místa, špatné pěstitele, málo světla, živin, dihydrogenmonoxidu a dalších věcí, které kvitka k životu potřebují) a někdy jsou na nich i prováděny nerostlinské genetické experimenty.

Květinářství a zahrádkářství[edit | edit source]

Tady čekají na svého majitele mladá kvitka, ale i zárodky kvitek.

Typicky bývají menší než hobby markety.


Veřejné prostory[edit | edit source]

V této skupině jsou zastoupeny různé úřady, kanceláře, pošty, školy atd.

Zde se kvitka vyskytují na chodbách, někdy i v samotných kancelářích.

Zpravidla se na tomto místě výskytu o jedince nestará majitel kvitka, ale nějaký zaměstnanec s konvičkou.

"Majitel" kvitka[edit | edit source]

Majitel bývá většinou ten, kdo se o kvitko stará. Zalévá ho, dává mu živiny, občas přesazuje...

Je mnoho druhů majitelů, od skvělých po příšerné.

Obyč[edit | edit source]

Tento člověk (či jiný tvor) se o něj vcelku dobře stará. Zalévá ho, přesazuje, dodává mu živiny a poskytuje přístřeší.

Tento druh bývá nejběžnější.

Vegan nebo vegetarián[edit | edit source]

Tento druh bývá u kvítek velmi neoblíbený a je pro ně smrtelně nebezpečný. On totiž kvitka velmi rád žere. Kvitka se ale proti němu nemohou ubránit, pokud nemají trny, jsou jedovaté nebo nechutné.

U tohoto druhu zůstávají jedinci až do své smrti, ale narozdíl od většiny ostatních majitelů je doba mezi kaufem a smrtí krátká.

Vědec[edit | edit source]

Tento druh je lepší než předchozí druh (no, jak kdy). Někdy ho mají kvitka ráda a někdy ne.

Vědec provádí na kvitkách různé experimenty. Od dobrých (zlepšování vlastností, dobrovolný rostlinný sex...) až po smrtelné (vědomé zanedbání péče, mutovaní rostlin proti jejich vůli...).

Tento typ občas i spolupracuje s hobby markety.

Orchidejová ženská[edit | edit source]

Tato druhyně vlastní hlavně orchideje, výjimečně i jiné. Orchideje se u ní nalézají typicky na parapetech.

Bývají to často starší ženy, které mají mnoho příbuzných a známých.

Orchideje se u tohoto druhu nejčastěji rozmnožují při jisté události zvané oslava narozenin. Tehdy se počet jedinců rozroste o jeden až tři kusy. Někdy to bývá i více.

Pěstitel marihuany[edit | edit source]

Trochu trávy na ukázku

Tento druh (jak už bylo řečeno nahoře) pěstuje marihuanu. Jeho oblíbenost u kvitek se vědeckému týmu nepodařilo zjistit, protože všeci byli zhulení (jo, dokonce i kytky se můžou zhulit). Je ale velmi neoblíbený u policie, podle nich je to prý nelegální. Ostatní obyvatelstvo ho ale má rádo, je s ním totiž prdel a ještě k tomu může dodávat ostatním hulivo.

Péče o kvitko[edit | edit source]

Kvitka můžou být nenáročná (např. sukulenty), ale i velice rozmazlené, které shnijí hned, když je jen trošku přelijete nebo jsou na špatném místě.

Voda neboli zalévání[edit | edit source]

Každé kvitko potřebuje k životu vodu, některé druhy méně (např. již výše zmíněné sukulenty) nebo hodně.

K zalévání se dá použít mnoho pomůcek. Mezi nejzákladnější patří konev, ale pro fajnšmekry nebo líné osoby jsou k dispozici systémy automatického zavlažování, ty jsou ake drahé, takže to nechytiš. Také můžeš na kvitko prostě flusat, a nebo ho prostě dáš za deště ven.

Květináč

Bydlení[edit | edit source]

Všechny kvitka chtějí kvalitně bydlet, a tak lidstvo vynalezlo květináče různých tvarů a velikostí, různých materiálů (keramika, plast...).

Existuje však i takzvaná hydroponie, ve které kvitko neroste v hlíně, ale ve vodě a keramických kuličkách. Tato možnost je málo rozšířená mezi běžným obyvatelstvem z důvodu mnohem vyšší ceny a složitosti obsluhy.

Kvitko se někdy chce přestěhovat (odborně přesadit), takže se musí koupit nový nebo vyhrabat nějaký větší někde doma.

Výživa neboli hnojivo[edit | edit source]

Kvitko potřebuje mnoho živin, aby bylo velké a silné. Je několik možností, jak kvitka hnojit:

Průmyslové hnojivo[edit | edit source]

Různé chemické prostředky, které lze zakoupit v zahradnictví. Jsou jednoduché na použití, když je u nich návod, kterému rozumíš. Tento způsob se ale nelíbí zeleným mužíčkům, kteří tvrdí, že to kvitkům škodí.

Kompost[edit | edit source]

...neboli shnité mrtvoly jiných kvitek. Toto hnojivo lze vyrobit běžné i doma, ale je potřeba dost trpělivosti, protože to trvá věčnost. Je to ale ekologické, a navíc mrtvoly kvitek stejně jinak nevyužiješ.

Hnůj[edit | edit source]

Další ekologická alternativa. Také je zdarma, hovna totiž produkuješ denně, takže stačí, když se na kvitko vysereš.

Tato metoda je pro ty nejchudší, kteří si nemůžou dovolit ani záchod, protože si místo toho koupili kvitka.

Stručná historie[edit | edit source]

Kvitko domácí vzniklo domestikací druhu kvitko divoké v období, kdy vznikl květináč. Lidem se už nechtělo chodit ven dívat se na kvitka divoká, a tak si jej přivedli i domů, kde se na něj mohli dívat kdykoliv za jakéhokoliv počasí.

Později už lidi omrzelo se dívat na jedny a ty samé, takže je začali mezi sebou křížit, aby vznikly nové druhy, které byly hezčí, voňavější či dokonce i chutnější. Toto je takzvané selektivní křížení, kdy se vybírají jedinci s dobrými vlastnostmi a ti špatní se vyhazovali na kompost. Tyto snahy pokračují dodnes a stále se jakžtakž daří.

Začaly také vznikat zahrady a zahradnictví, protože začal vzrůstat zájem o kvitka. První pořádně zahradnictví v českých zemích vzniklo v Praze v roce cca 1860, byl zde údajně velký sortiment.

Na přelomu 19. a 20. století vznikla hydroponie, což umožnilo rychlejší pěstování a rozvoj kvitek. Tato metoda pěstování se oproti klasickým květináčům stále zlepšuje a inovuje, tím se stává účinnější a levnější, takže je mnohem dostupnější výhodnější.

V roce 1983 vzniklo úplně první GMO kvitko. Toto je teprv inovace! A tolik nových možností! Může být výživnější, odolnější a nebo hezčí. Kdo ví, co vědecké týmy vymyslí nového. Možná budou inteligentní kvitka, která vám připomenou, že chcou zalít, a nebo ještě lépe, zalejou se samy. Nebo hlídací masožravka, která sežere zloděje, možností je nekonečně mnoho.

Škodlivost kvitka domácího[edit | edit source]

Kvitko domácí je, bez ohledu na jeho jakoukoliv další specifikaci, destruktivně dřevokazné. Své zhoubné působení provádí skrytě a dlouhodobě. Následky jeho destruktivní činnosti se objeví teprve při jeho přesouvání na jiné místo. Pak teprve je zjištěn nevratně zničený povrch nábytku, přesně kopírující tvar vodozádržné misky pod kořenáčem, který se dosud pod ní skrýval. Velmi často je dřevo nábytku prohnilé do značné hloubky. V extrémních případech, specielně tehdy, je li kvitko domácí umístěno na skříni, může být podkvítková hniloba natolik mohutná, že květináč i s kvítkem domácím propadne skrz vyhnilou díru dovnitř. V takových případech nastává i následná desintegrace tabulového skla, a to tehdy, kdy do nepříčetna nasraná majitelka postižené skříně a jejího obsahu ve stavu vrcholné excitace vyhodí celé to kvitko domácí skrz zavřené okno ven.

Problematické může být i umístění květináče s kvitkem domácím (zde specielně s petúnií) na vnějším okenním parapetu. Blíže viz Stopařův průvodce po Galaxii.

Sarracenia flava.jpg
Rostliny
AcerAdelaide kratzmariAnálnasBanánovníkBez černýBolševník velkolepýBombax pentandrumBrokoliceCelerCibule kuchyňskáCírkevČajovník čínskýČerný hypízČuhýřDynamitový stromEjakulyptusFrňákovník smrtelnýHopsinkyInteligence rostlinJílovec MaďarJmelíKaktus polárníKlausovec obrovskýKulčibaKlementýnkaKokoticeKonopí setéKvitko domácíLilek bramborLípaLopata pracovníMák setýMasožravé rostlinyOkurka setáPampeliška domácíPleskatec zavlhlýPýr zkroucenýRůžeSlunečnice ročníSmrk velkýŠalinovníkTrnka obecnáTřešeňTrdelníkTučňákVařené větveVlas člověčíVlaštovičníkVrbaZelí