Trdelník

Zralé plody trdelníku

Trdelník (lat. Imbecilium totalis, německy Dummkopf unverweslich, pražsky debilník, slovensky kokotnica vtačí bob) je staroslovanský název pro invazivní popínavý keř s bohatou plodností. V současnosti se používá převážně lidový název Tupník či Tupecník. Jeho plody se však i nadále nazývají trdla.

Historie

Ačkoli se to může zdát nevěrohodné, nejedná se o přirozený druh, ačkoli zmínky o něm je možné dohledat již v době temného středověku. Tento druh byl vyšlechtěn pohůnky krále Šalamouna, který se obával, že by jeho bryskní intelekt nevynikl tak mocně, byl-li by obklopen chytrými lidmi. Bylo třeba tedy uměle navýšit výskyt pitomců v jeho okolí, kteří by k jeho moudrosti vzhlíželi a adorovali jej.

Díky mnohonásobnému křížení se již nedá ani rozborem genetické informace přesně určit, z jakých druhů byl tento keř vyšlechtěn. Obecně se má ovšem za to, že jedněmi z předků musela být tykev největší (lat. Cucurbita maxima) a puchaplný hulevník nejtužší (Sysimbrium strictissimum).

Botanické informace

Trdelník je endemický druh. Ke svému vzrůstu vyžaduje v ovzduší vysokou koncentraci imbecilitu a v půdě zvýšenou koncentraci prudíku. Je tedy nabíledni, že je možné jej spatřit ve Stověžaté matce měst v blízkosti Hradu, parlamentu a státních institucích. Mimo hlavní město se též vyskytuje i v krajských městech, zejména pak v okolí soudů, pošt, pojišťoven a stavebních odborů.

Jak se prokázalo v nedávné době, oba prvky je možno úspěšně substituovat zemaniem či tvrdíkem, ovšem za podpory debilitu, který slouží jako katalyzátor chemických reakcí. Vzhledem k převratnému objevu možnosti lukrativní těžby debilitu z politiků však již rozšíření tohoto okrasného keře i do zapadlých vísek naší krásné vlasti nic nebrání.

Keř raší prakticky v kteroukoli roční dobu, ovšem nejaktivnější je v průběhu tzv. okurkové sezóny. Jeho vzrůst je nenápadný, tichý a plíživý, nemá-li v blízkosti něco, po čem by se mohl popínat vzhůru. Nalezne-li ovšem vhodný objekt, úchopové háčky na konci odnoží se pevně uchytí na objektu a růst je prudce akcelerován, keř prosperuje a velmi brzo přináší plody. Květenství je bohaté, pestrobarevné, opylování probíhá toliko samosprašem. Plody jsou plné, dužnaté (avšak nejedlé až nechutné), s obsahem vody okolo 60 %. Plody zrají velice rychle, zvláště je-li plodů více vedle sebe, nedá se tedy přesně stanovit délka zrání.

Plody odpadávají spontánně a záhy se shlukují v příznivých podmínkách, kde následně tvoří kořenový pletenec, kterému se odborně říká hnutí. Hnutí posléze podporuje četnými oddenky růst keře a dodává mu podporu při změnách povětrnostních podmínek.