Lípa

Příšera z lipového dřeva

Lípa je nevyzpytatelný, změkčilý, snadno hnijící a lámající se strom. Je snadno náchylný k napadení červotočem. Padající lipové větve mohou ohrozit životy nic netušících chodců. Lipové dřevo je měkké, hodí se pouze pro výrobu loutek (Jára Cimrman demonstroval na příkladu lipových loutek, co je to loutková vláda).

Není divu, že pro tyto vlastnosti si Češi zvolili lípu za svůj národní symbol. Podle slovanské mytologie symbolizuje lípa ženskou něžnost, oproti tomu germánský dub symbolizuje mužskou hrubost, protože je rodu mužského (je vidět, že autor této feministicko-lingvistické teorie neuměl německy, kde je dub die Eiche). Aby v tom byl ještě větší chaos, Germáni konali pod lipou svatby a tresty smrti, zatímco Jihoslované se k témuž účelu shromažďují pod dubem.

Pod nevyzpytatelnou, měkkou, snadno hnijící, lámající se a červotočivou lípou se scházejí také českopedisté.

Prozíravější radnice se starají o včasné vykácení lip na svém území, i když je to často nepopulární a radní musí bojovat s všelijakými ekoteroristy, kterým ztráty na lidských životech nevadí, hlavně když se zviditelní. Naštěstí se vždy ve městě najde nějaký spřátelený investor, který potřebuje na místě, kde lípy rostou, vystavět supermarket.

Známé lípy

• Táborská lípa. Památný strom. Na Náměstí Františka Křižíka byla po vzniku Československa vysazena „Lípa republiky“. V době nacistického Protektorátu neznámý hrdina českého odboje na této lípě oběsil slepici. A to prý za války nebylo co jíst. Gestapo tento incident vyšetřovalo jako týrání zvířat (podezření z týraní rostlin se nepotvrdilo). Z hygienických důvodů a pro zajištění důkazů bylo nutno lípu skácet. Po válce obrostl pahýl novým proutím, takže nyní na tomto náměstí vyrůstá podivný keřovitý tvar.
• Česká Lípa. Nepamátné město. Opět dokazuje posvátnost lípy u Slovanů, proto je v Sudetech. Správně se nazývá Böhmisch Leipa.