Pampeliška domácí
Pampeliška domácí | ||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pampeliška domácí, chovný jedinec
| ||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
Popis[editovat | editovat zdroj]
Pampeliška domácí, staročesky Pampafuchs zu Hause, je zástupcem rodu liškovitých a jediný reálný druh pampelišky. Často se plete s pampeliškou lékařskou, která se vyskytuje v zahraničí a nikdy v Čechách neroste. Pro pampelišku domácí jsou typické podobné, ne-li stejné rysy. Mezi hlavní rysy pampelišky domácí patří kulatý žlutý květ poskládaný z necelého milionu okvětních lístků. Lístky jsou jedlé a narozdíl od květů pampelišky lékařské jsou dokonce léčivé.
Dlouhé vykrajované listy pampelišky domácí vyrůstají hned ze země. Tato rostlina má také dlouhé chlupaté zelené stonky, kterýma protéká tekuté Granko.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Pampeliška domácí se vyskytuje na všech koutech České republiky, Moravstánu a dokonce i toho zatroleného Slezska. Tedy kromě území města Ústí nad Labem, kde celou populaci pampelišek snědli. I to je důvodem, proč je místní obyvatelstvo zcela imunní vůči civilizačním chorobám a zdravému rozumu.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Květ[editovat | editovat zdroj]
Tento chutný a zdravý poklad rostlinné říše se dá použít hned na několik věcí. Dají se z něho lektvary nesmrtelnosti, červená barva a může se přidat i do zeleninových salátů, pokud jste karlínsnký hipstér a máte nedostatek lepších nápadů. Tradičně se květy používají na vinutí věnců, což trvá dlouho, jsou od toho špinavé prsty, ale je to romantické a dá se to vyfotit na instáč. Žluté květy chutnají také včelám, které olizují sladký nektar, s tím pak přiletí do úlu, kde jej vyzvrací, aby jej jiná včela zase pozřela a následně vyzvracela do plástve, za což pak pražáci rádi vysolí těžké mergle.
Stonek[editovat | editovat zdroj]
Tato měkká pružná trubice má několik různých využití. Sladká tekutina, která jím prochází, se používá na výrobu práškového granka. Stonek samotný se suší a slouží jako přírodní napodobenina plastových brček. V méně rozvinutých oblastech se dlouhé stonky používají při BDSM orgiích, které probíhají tradičně první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti. Tradici založila slavná kněžna Mšenuše, inspirována podobnými ritály s celerem z dob Římské říše.
Listy a kořen[editovat | editovat zdroj]
Listy se dříve používaly na výrobu střelek kompasů, které nefungovaly a umožňovaly tak plné rozvinutí potenciálu bludného kamene. S příchodem Ruské navigace GLONASS se využití listů ukázalo jakožto zcela zbytečné a proto se od něj všeobecně upustilo. Kořeny se využívaly jako levná náhražka žvýkačky, ale pro přílišné blahodárné účinky byla následně zneužívána, zejména nezletilými, coby rekreační droga. Zpampeliškovaní jedinci se poté dopouštěli drobných krádeží, zevlovali před internátem zdrávky a potají převáděli babičky přes přechody a proto je konzumace kořenů ilegální.
Umělecké ztvárnění v kultuře[editovat | editovat zdroj]
Acer • Adelaide kratzmari • Análnas • Banánovník • Bez černý • Bolševník velkolepý • Bombax pentandrum • Brokolice • Celer • Cibule kuchyňská • Církev • Čajovník čínský • Černý hypíz • Čuhýř • Dynamitový strom • Ejakulyptus • Frňákovník smrtelný • Hopsinky • Inteligence rostlin • Jílovec Maďar • Jmelí • Kaktus polární • Klausovec obrovský • Kulčiba • Klementýnka • Kokotice • Konopí seté • Kvitko domácí • Lilek brambor • Lípa • Lopata pracovní • Mák setý • Masožravé rostliny • Okurka setá • Pampeliška domácí • Pleskatec zavlhlý • Pýr zkroucený • Růže • Slunečnice roční • Smrk velký • Šalinovník • Trnka obecná • Třešeň • Trdelník • Tučňák • Vařené větve • Vlas člověčí • Vlaštovičník • Vrba • Zelí |
---|