Dynamitový strom

Strom dynamitník v plné kráse

Hura příšerněchřestivá

Vědecká klasifikace

Říše:	rostliny (Plantae)
Podříše:	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení:	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída:	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád:	Malpighiales
Neřád:	hrozný
Čeleď:	pryšcovité (Euphorbiaceae)
Podčeleď:	Euphorbioideae
Tribus:	Hureae
Rod:	Hurááá

Binomické jméno

Hura dynamitoferentes

Dynamitový strom, též Hura příšerně chřestivá (Hura crepitans horribilis) je invazivní rostlinou v severní Austrálii i v Africe. Nověji se ale šíří i v drsně se oteplující Evropě, kdy současně s ní se šíří děs a hrůza. Nebezpečný tento strom má hned několik názvů či přezdívek, ale ani ta nejznámější, „dynamitový strom“, nedokáže plně obsáhnout zarputilost, s jakou se tato smrtonosná dřevina snaží zahubit všechno, co se k ní byť i jen přiblíží. Její husté větvoví, velké zelené listy a omamně vonící květy by na prvý pohled mohly nejen domorodým opicím, ale i mnoha dalším živočichům sloužit jako skvělý domov. Ovšem žádná příčetná veverka, natož střízlivá opice, by se k tomuto stromu rozhodně ani nepřiblížila. Hladký kmen i větve dynamitníku jsou totiž přímo poseté pevnými, pichlavými trny a všudypřítomná, mléčně bílá míza, která z kůry vytryskne při sebemenším jejím poranění, je přitom extrémně jedovatá neboli toxická. Stačí jen pár kapek tohoto vpravdě přírodního pleťového mléka a i jen letmo potřísněná pokožka se v okolí místa kontaktu promění v krvavě rudou oteklinu plnou ošklivých puchýřů, připomínající zásah bojovým plynem yperitem blahé paměti.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Dynamitový strom pochází z dosud jen málo probádaných oblastí na jihu Střední Ameriky a severu Jižní Ameriky. S postupným oteplováním naší planety však nabývá jeho šíření až vpravdě explosivního charakteru. Tam, kde se jeho vysoce klíčivá semena uchytí, je těžké jej později vymýtit.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dynamitník je původně tropický, dříve i stálezelený, leč podle okolností v současnosti v zimním období mírného pásma i opadavý, hodně vysoký strom. Výška stromů bývá nějakých 20 až 25 metrů, u rekordních jedinců v přírodě 40 až 60 metrů. Průměr kmene může být i přes 2 metry. Kmen a hlavní větve sice mají hnědou kůru hladkou, tu však pokrývají silné, kuželovité, vražedně ostré trny 1 – 2 cm dlouhé. Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi, hojně ronícími už při sebemenším poranění prudce jedovatý latex.

Listy dynamitníku jsou střídavé, značně velké, dlouze řapíkaté. Řapík je až 20 cm dlouhý, u paty má dva palisty. Velice ostrá čepel listu o délce 5 – 29 cm a šířce 5 – 17 cm je protáhle až vejčitě srdčitá, leskle zelená, na rubu ochmýřená žahavými chloupky. Žilnatost listu je výrazně světlejší, z centrální žíly vystupuje asi 10 až 16 bočních žilek i žiletek. Okraj listu je více či méně, vždy však už od pohledu nebezpečně zubatě pilovitý.

Dynamitník je strom jednodomý, ale květy má dvojí. Samčí květy jsou směstnány do dlouze stopkatých, kuželovitých zamotanin, 5 až 10 cm dlouhých. Nesou v mrňavém pohárkovitém okvětí větší počet tyčinek, nitky jsou srostlé do 4 až 12 mm dlouhých sloupečků, nahoře nesou 1 až 3 kruhové řady prašníků. Samičí květy jsou jednotlivé a jen na krátkých šťopkách. Zkrácené okvětí (4 až 8 mm) obklopuje kulovitý rozšířený semeník. Ten přechází v až 5 cm dlouhou čnělku, která je na konci rozšířena ve velikou, talířovitou, v četné ostré zuby rozeklanou, patlavě lepkavou bliznu masové barvy. No fujtajbl už od pohledu.

Potměšile zrající plody se blembají na krátké stopce. Mají tvar ručního granátu. Když dozrají, vypadají jako srostlice okrouhlých tobolek, shora zploštělá, tvrdě dřevnatá, 5 – 8 cm v průměru a 3 – 5 cm do délky. Tvoří je 12 až 18 širokých jednosemenných pouzder. Semena jsou okrouhlá, zploštělá, ostře špičatá, až 2cm velká. V době zralosti plody s oslepivým zábleskem a ohlušivým třeskem prudce explodují. Tvrdá ostrá semena jsou explosí vymrštěna rychlostí cca 300 m/s až do vzdálenosti 450 m (někdy se udává i do vzdálenosti až 1 km).

Využití[editovat | editovat zdroj]

Plody dynamitníku byly dříve používány ve vojenství, protože při dopadu účinkují jako vysoce ranivý šrapnel. Současně však byla tato munice velkým nebezpečím i pro obsluhu vrhací balisty, neboť tyto rostlinné granáty často explodovaly už při odpalu. Krom toho všeho jsou tyto vražedné plody celkem nepřekvapivě i prudce jedovaté a zásah jimi vyvolává obtížně hojitelné, snadno nekrotisující léze. Přitom i jen nechtěné požití semena, či pouhé jeho malé části, pravidelně vyvolá ošklivé křeče, zvracení a divoký průjem.

Bílou mléčnou šťávu stromu, známou coby latex mortalis, používali domorodci jako jed na krysy. V Karibiku z něj tamnějšani připravovali šípový jed.

Latex, semena, listy i kůra z kořene se dodnes používají v domácím travičství i k přípravě léků. V druhé polovině dvacátého století se stal latex základem širokého spektra latexových barev, hojně využívaných v tuzemském stavebnictví. Výsledkem jsou pestrobarevné omítky nově zateplených domů zdobené hnusně černými plesnivými fleky, protože latexová (PVAC) pojiva se ukázala být vynikající potravou pro všudypřítomné plísně (Penicillium/Aspergillus niger).

Strom dynamitník byl v místě výskytu hojně používán i jako popravčí nástroj. Přivázání k jeho kmenu či vpletení do jeho větvoví vedlo k mučivě dlouhé, leč krutě neodvratné smrti odsouzencově. Stejně strašná smrt však hrozila i dřevařům či drvoštěpům při snaze strom porazit a zpracovat. Přesto tak zoufalí odvážlivci činili a stále i činí, neboť jde o lukrativní byznys. Z vysoce kvalitního dřeva dynamitového stromu, které se prodává pod obchodním názvem Habillo Hura Hura Bum, se tak v současnosti vyrábí i vysoce kvalitní nábytek, například luxusní Záhořova lože.