Zvoníček

„Do prdele, jak je možný, že tenhle článek je každá 5. náhodná stránka?“

- Ross Hedvíček

Tento obrázek byl nakreslen mým dědou, který si myslí, že viděl zvoníčka, když se opilý vracel z hospody. Doma v tu dobu byla jen babička.

Zvoníček domácí je domácí skřítek. Žije skrytě v mezerách mezi nábytkem a stěnou. Postavy je nejspíše malé, pravděpodobně zřídka dosahuje výšky 5 palců. Někteří badatelé se domnívají, že se jedná o poddruh Zášupšáka, pro tuto teorii však není dostatek důkazů, neboť Zvoníček dosud nikdy nebyl spatřen na světle.

Zvoníček je zlomyslné povahy. Páchá v domě drobné škody na zařízeních, která vydávají zvuky. Schovává je na nesmyslná místa, zapíná je nebo vypíná během nocí, občas je potřísňuje svými tělesnými tekutinami. Většinou však mění nastavení budíků, elektronických hodin, a naplánovaných úloh v osobních počítačích. Ty se pak rozpípají (elektronické hodiny), rozezvoní (budík) nebo rozeřvou (PC) v nejméně vhodnou dobu.

Kupříkladu elektronické hodiny nechá spouštět v době, kdy paní domu leží s migrénou, budíky nechá spustit zvonění v nejlepších momentech soulože pána domu s milenkou, a osobní počítače nechává rozpoutat stopadesátidecibelové heavymetalové peklo o půl druhé v noci. Část vědců z Královské vědecké společnosti v Londýně tvrdí, že zvoníček má prsty i v Teorii lichých ponožek. Důkazy opět nejsou.

Příklady škod

Z Brna je znám strašlivý případ, kdy Zvoníček spustil reprosestavu 5+1 připojenou k osobnímu počítači o jedné hodině v noci, ve chvíli, kdy majitel bytu pomalu svlékal čerstvě sbalenou intelektuálku za jemných zvuků Brahmsova varhanního koncertu hraného na klasickém gramofonu ze vzácného vinylu, a zcela zahltil prostor bytu řevem skupiny Buzzcocks o síle 137 dB (povšimněte si, že to je prvočíslo).

Důsledky byly tragické. Intelektuálka nejprve ztuhla jako prkno, pak se zaposlouchala do textu a rychle se oblékla. Při odchodu zvrhla láhev od francouzského vína naplněnou krabicovým čůčem, a v předsíni si namísto svého deštníku omylem vzala deštník pana domácího se symbolem dámského přirození v nadživotní velikosti. Od té doby o majiteli tohoto zlého Zvoníčka roztrušuje, že je anarchista, terorista a prase.

Z Modlíkova na Žďársku je zase znám případ zlovolného Zvoníčka, který měl odporný zvyk zvonit na zvon místního kostela, kdykoli měl pan farář v posteli návštěvu. Dlouho si lidé mysleli, že to je jen větříček, ale když jim po pár letech došlo, že na kostele zvoní, vždy, když postrádají nějaké děvče - případně chlapce, udělali farářovi takovej vítr v kanceláři, že ho papež musel poslat až na Novou Guineu, protože jedině mezi pomalovanými a tetovanými lidojedy se jeho křivá huba, která mu po výprasku špatně srostla, dala považovat za přirozený výraz.

Další výskyt

V Hošticích má Zvoníček mlejn, kde bydlí už 300 let a ještě tam žádný strašidlo neviděl.

Hoď taky čučku na

• Zákožka svrabová