Mikulka

Je to Mikulka? Není to Mikulka? Prozatím neznáme odpověď.

„Je jedním z největších nebeských darů, mít takovou roztomilou věc v náručí.“

- Johann Wolfgang von Goethe

Mikulka je dnes již vzácný domácí skřítek. Většinou je poměrně malý, výjimečně však dorůstá velikosti menšího drobného samce Homo sapiens.

Výskyt

Mikulkové se vyskytují porůznu v Čechách i na Moravě, hojný výskyt je již několik století zaznamenán v Mikulčicích. Žije v lidských obydlích a je převážně neškodný. Jedinou jeho slabostí je rum - nebo jiný šnaps, který pravidelně popíjí a uvádí se tak do euforického stavu. Ten se pak projevuje zpěvem sprostonárodních písní, chatrnými pokusy o mátožný tanec a debilním úsměvem. Mikulků ubývá. Jednak se občas kříží s menšími exempláři samiček Homo sapiens, druhak býval v minulosti hojně loven na kůži, ze které se vyráběla speciální zavazadla, tzv. kabelky z mikulčí kůže.

Životní projevy

Mikulkové, jak již bylo řečeno, příliš neškodí, žijí poměrně skrytě, upíjejí alkoholické nápoje, občas zpívají. Živí se larvami, brouky, drobnými hlodavci, žábami, pavouky a jinou havětí. Zřídkakdy škodí na zahrádce pleněním. Kurníky také nechávají na pokoji. Mívají roztodivné zábavy, někteří milují drnkací hudební nástroje, jiní zas počítají nekonečné příklady z aritmetiky, nebo odvozují fyzikální vzorce. Většinou jen tak, pro vlastní zábavu.

Nicméně dvě slabosti této zvláštní rasy nelze opomenout:

1. Mikulkové rádi obcují s mladými samičkami Homo sapiens, které pak oblouzeny jejich kopulačními výkony totálně blbnou.
2. Mikulkové vyšších postav občas uprchnou do města a tam se pokoušejí zařadit do lidské společnosti předstírajíce nějaké občanské povolání. V takových případech se dokonce pokoušejí i oženit (!) a najdou-li samičku dostatečně malé postavy, podaří se jim to.

Rarita: Mikulka pedagogem

Je znám případ (tým České Necyklopedie o tom má jasné důkazy), že jistý skřítek Mikulka, před lety uprchl ze svého doupěte do Prahy, kde dokonce chodil do školy. A nejen to. Tento podivínský jedinec si na školu tak zvykl, že se po dokončení studií stal pedagogem a vyučoval na jednom pražském gymnáziu matematice. Pravda, nebylo to příliš úspěšné vyučování, jeho studenti se museli většinou látky prohrabávat sami, protože jeho výklady byly poněkud zmatené. Neuměl, například, vůbec pracovat s logaritmickým pravítkem. Ale protože většina vyučujících na té škole byly ženy, které, jak známo, neposuzují muže, ani domácí skřítky podle odbornosti, ale podle kopulačních výkonů, byl později jmenován ředitelem gymnázia Zatlanka.

Hoď taky čučku na

• Smíchov
• Kabelka z Mikulčí kůže
• Úplně nejmenší bratři
• Komplexní řešení problémů s paznehty