Beatles

Z Necyklopedie
(přesměrováno z Brouci)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Beatles: nekompromisní muzikanti - McCartney, Starr, Harrison, Lennon.

„Jeseter, to je bomba.“

- Usama bin Ladin

The Beatles byli čtyři britští livrpudlíci. Asi před 50 lety (Tvoje Máma By To Měla Vědět) se proslavili melodickým řvaním, podupáváním do rytmu a sbíráním podprsenek, jež jim zavilé fanynky házely na pódium. Točili gramofonové desky, koncertovali v Sovětském Svazu, fetovali v Indii a po smrti jejich homosexuálního manažera se rozpadli.

Vznik Beatles[editovat | editovat zdroj]

Beatles je světoznámá teroristická skupina, která vznikla v překrásné Anglii ve městě Liverpool. Skupina se proslavila především vydíráním a krádežemi.

První úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Beatles rádi terorizovali své okolí. Byli to zhrzelí muzikanti, kteří naneštěstí pocházeli z bohatých rodin, proto upláceli hudební vydavatele a jiná média, aby přehrávaly jejich skladby. Pokud se jim někdo postavil na odpor, nezdráhali se použít i násilí. Získané peníze investovali do propagace a produkce svých hudebních nahrávek.

Beatlemánie[editovat | editovat zdroj]

Z nuceného poslechu jejich hudby začaly davy šílet. Pro tento dosud neobjevený typ šílenství byl brzy zaveden vědecký název Beatlemania (laicky Beatlemánie). Poprvé byly případy této choroby zaznamenány právě v New Liverpoolu, ale tehdy si je ještě nikdo nedával do souvislosti s řáděním zdejší teroristické skupiny. Bohužel se choroba záhy rozšířila nejprve do německého Hamburku (snad ji sem zavály obchodní lodě, pendlující neustále mezi Liverpoolem a Hamburkem), a v roce 1963 i do celé Anglie. Ostrovní říše nebyla na takovou pandemii vůbec připravena, a během jediného roku se zbláznila většina zdejších obyvatel. Američtí mediální magnáti se zprvu nemoc pokusili izolovat v Anglii, a uzavřeli mezi sebou kartelovou dohodu o nevysílání této zkázonosné hudby v médiích. Bohužel Beatles spojili své síly s americkou mafií, a v roce 1964 zasadili celé americe tvrdý úder, jaký se nepodařilo trumfnout ani Usámovi. Během pár měsíců pak zasáhla Beatlemánie celý svět. Vrcholu choroba dosáhla roku 1965, když jí onemocněla (jinak dost otrlá) britská královna Alžběta II., a udělila všem čtyřem teroristům Řád britského impéria.

Svatá válka[editovat | editovat zdroj]

Již to vypadalo, že hrůzovládu Beatles nic nedokáže zastavit. Pak však pronesl John svůj legendární výrok:

„Jsme slavnější než Ježíš.“

- John Lennon

Ve Vatikánu se pokřižovali, a pak začali bít na poplach. Papež Krocan XIV., dosud nečinně přihlížející řádění Beatles, se po tomto výroku rozhodl proti začít proti čtyřlístku teroristů bojovat. Vyhlásil nad Liverpoolem interdikt, uvrhl Beatles do klatby, a následně jim ještě vyhlásil svatou válku. Doposud chrápajícím světovým státníkům tím otevřel oči. Nejaktivněji z nich zareagoval americký prezident Lyndon Johnson( zvaný Ptáčník), který vedl první křížovou výpravu proti Beatles v USA. Během ní docházelo v četných amerických městech k pálení desek Beatles i k lynčování negrů. Tato křížová výprava však měla pro Ameriku katastrofické důsledky – mimo jiné i prohru ve Vietnamu, kde jim kvůli ní chyběli vojáci.

Beatles se v této době spojili se soudruhy z celého světa k boji proti kapitalismu. Od svých vietnamských přátel dostali darem jadernou ponorku, kterou přebarvili na žluto a používali ji k pirátským akcím v mezinárodních vodách. Roky trvající válka, jež si vyžádala mnoho životů, nakonec skončila patem. Pak John pronesl další svůj legendární výrok:

„Sorry, splet jsem se. Já jsem Ježíš.“

- John Lennon

Načež si nechal narůst dlouhé vlasy a vousy, a založil vlastní církev, známou jako hnutí Hippies.

Neshody ve skupině[editovat | editovat zdroj]

    John a Yoko
Soubor:The Rutles - John and Yoko

Ve skupině samotné to začalo vřít potom, co si John přivedl domů Yoko Ono. Ostatní členové jí nemohli vystát, nejvíc však Paul, kterému nejvíc vadila její nacistická minulost. Yoko Ono (česky Joko Onoová) totiž byla v mládí zapřísáhlou esesačkou. John s Yoko se brzy pustili do svých vlastních projektů (jakým byl například teroristický útok na morálku za pomoci pornografického obalu alba Two virgins), které svou nevídanou brutalitou brzy překonaly dosavadní produkci Beatles. Vrcholem pak byl legendární Bath-In interview, čili rozhovor s novináři ve vaně.

Konec Beatles[editovat | editovat zdroj]

Po policejní razii do studia Abbey Road v roce 1970 se Beatles rozhodli stáhnout se do ústraní (to neznamenalo konec kapely, ale pouze přechod k zákeřným útokům ze zálohy). Poslední známá fotografie Beatles byla pořízena právě v okamžicích po této neúspěšné razii – Beatles na ní úspěšně utíkají policistům přes přechod (celá akce se seběhla tak rychle, že se Paul ani nestačil obout).

Ringo Starr, obávaný vůdce palestinských teroristů

V roce 1980 to již jeden z fanoušků nevydržel a rozhodl se ukončit řádění skupiny sám a postřelil jednoho ze čtyř leaderů skupiny. Stále je však možné v médiích tuto kapelu zaslechnout, protože kolotoč korupce se dosud nepodařilo policii zastavit. Všichni členové navíc zůstali dodnes aktivní, nejvíce z nich asi Ringo, který se významně podílí na boji o nezávislost Palestiny.

Beatles dnes[editovat | editovat zdroj]

Usama bin Ladin útočí na Ameriku zpěvem Jesetera v soutěži American Idol.

McCartney ze svého tajného sídla v Brně stále řídí penězi, původem z vydírání a krádeží, směr komerčních médií. 11. Dubna 2001 McCartney nechal zničit leteckým útokem krátkovlnné rádio, které odmítlo hrát skladby Beatles (sídlilo v New Yorku). Útok realizoval jeho přítel a fanoušek Usama bin Ladin. V jednu chvíli začali teroristi na palubě letadla zpívat píseň Pros pošťáku, což způsobilo šok letcům a následně havárii s nárazem do rádia. Usáma dávno pochopil, že písně od Beatles jsou nejničivější zbraně na světě. Často se ujme sám produkce a zasadí tak nečekaně tvrdou ránu svým nepřátelům. Česko ohrožuje také Honza Nedvěd.

Ukázky[editovat | editovat zdroj]

   Slavná píseň Hard Day's Night
Soubor:Beatles - A Hard Day's Night - in Yiddish
   Broučci ostrouhali mrkvičku
Soubor:Čtvrtníček - Vývar

Upozornění: Tento text je zdravotně závadný, čtení probíhá na vlastní nebezpečí!

Hard Day's Night
Píseň pojednává o těžkém životě mladého milionáře,
který musí tvrdě pracovat do úmoru,
aby uspokojil nízké materiální touhy své milenky.
Ta se mu za to odměňuje
slibem obdarování blíže nespecifikovanými věcmi
a vytvářením iluze maloburžoazního štěstí.
Jeseter (Yesterday)
Jeseter, ten mě kousnul včera do jater
Říkali mi: "přec se neposer", jenže
Au, au, au, jeseter.
Divili, doktoři se tomu divili,
nakonec mi játra zašili,
ale jesetera nenašli
Játra má tvrdá byla,
moc mu nejela.
Bolí to však jak čert,
podělaná ryba.
Jeseter, myslím, že by bylo celkem fér
utřískat tu svini kamenem,
Au, au, au, jeseter.
Až ho chytnu tak ho zabiju.
Na petroleji si ho ugriluju.
Jeseter, myslím, že by bylo celkem fér
utřískat tu svini kamenem,
Jé, jé, jeseter.
Pros pošťáku (Please Mr. Postman)
Pros pošťáku nebo tě sejmu
Vezmu si helmu a za ženu Selmu.
Dej mi ten dopis pro sousedy.
Dělej, zrovna se chystám do hospody.
Pros pošťáku ať tě nechám žít.
Zakop ho Harrisne na zahradě, ať tady nesmrdí-
t.
Help
Bez textu. Jedná se pouze o záznam pětiminutového křiku oběti o pomoc.


Slavné Abbey Road[editovat | editovat zdroj]

Abey road.jpg 20070328teletubbies.jpg