Klapkobřinkostroj

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Klasický počítač konstrukce "křídlo". Všimněte si chudé klávesnice pro základní instrukční sadu.
Žebra chladiče procesoru klapkobřinkostroje.
Housle s kočkou, která sežrala klíč.

Klapkobřinkostroj je historický mechanický manuální počítač mající toliko zvukový výstup.

Historie[edit]

Ohledně vzniku nástroje jsou učené hlavy stále vepři. Podle jedné z teorií vznikl před několika staletími v Itálii původně jako počítač, ale poněkud se to to vymklo.

Hardware[edit]

Klapkobřinkostroj je kompaktní stroj All-in-One konstrukce. Procesor, výstupní jednotka a speaker jsou ukryty v těle obvykle zhotoveném z těl mrtvých stromů. Přestože tento materiál má prachbídnou tepelnou vodivost a dochází k přehřívání periferií, jen zřídkakdy dochází náhradě za ušlechtilý plast či kov. Činí se tak z historických důvodů a také proto, že dřevo lépe tlumí nárazy čely znavených programátorů, kteří, učiní-li v instrukcích chybu, nemají jiné možnosti než celou instrukci zopakovat od začátku.

Výstupní periferie se - navzdory rozšířené představě o regimentu maličkých trpaslíků s kytarami - skládá z hromady různých táhel, kladíveček a dalších udělátek.

Klávesnice je pevně zabudovaná, mechanická, tlačítka mají výrazný zdvih a akustickou zpětnou vazbu. Protože v době vzniku nebylo na světě ještě rozložení QWERTY, pro přehlednost jsou tlačítka rozdělena na bílá a černá. Barvy nebyly vybrány náhodně - myslelo se též na osoby s vetchým zrakem. První stroje měly toliko pár kláves, postupem času se počet ustálil na 88. Luxusnější stroje mají 92 či 97 kláves, tedy i tlačítko Pauza a Scroll Lock.

K přepínání instrukčních sad slouží tři mechanické pedály pod klávesnicí, kterým se říká též stupátka, šlapátka, případně šlapky:

  • Levý pedál - posouvá instrukční sadu doprava, dochází ke vložení dvou bajtů najednou (Unicode). Tón je zastřený, měkký, jako hlas toho hodného pána na pískovišti, co chce dětem ukazovat v křoví veverku.
  • Pravý pedál - někdy označovaný jako forte - procesor dostává signál o zrychleném vstupu instrukcí, přepíná na turbo.
  • Střední pedál - pedál oznamuje procesoru, že má být vložená instrukce zpracována několikrát za sebou. K dražším strojům se dodává též jako externí periferie. Dnes bychom řekli, že se jedná o kompresor dat.

Mohutnější stroje, poháněné pneumaticky, čili sešlapaným vzduchem jsou označovány jako Harvany. Tyto sálové stroje mohou mít několik klávesnic a podpůrných pedálů a zpravidla jsou součástí dodávky i dva (prvočíslo) zaměstnanci, takzvaní šlapači zelí. O Harvanech tento článek nepojednává, ale můžete kouknout sem.

Menší stroje, poháněné mlunem se také zovou Harvany, ale jsou to Harvany elektrické a ani o těch tento článek nepojednává.

Software[edit]

Instrukční sada je velmi bohatá, leč vkládání informací ke zpracování je poněkud těžkopádné a zastaralé. Instrukce jsou zapsány na předpočmáraný papír zpravidla perem (hipstéři používají stále husí brk) a programátor instrukce zadává ručně tak, jak rychle stačí z papíru program číst. Každý program začíná značkou, které se říká klíč.

Klíče jsou trefně pojmenovány:

  • Houslový klíč - je-li zápis uveden tímto klíčem, je spuštěn emulátor Housle 1.0, výstup je plný, jasný.
  • Francouzský houslový klíč, tzv. francouzák - slouží k opravě zaseklých instrukcí v potrubí počítače. Programy fungují jako četa instalatérů, zpravidla se tedy jedná o obslužné utilitky.
  • Basový klíč - tady končí každá legrace, programátor při chybě jde rovnou bručet. Jedná se o programy s vysokou prioritou, zpravidla ovladače.

Z hlediska dnešního programátora se jedná o jednoduchý assembler s jediným datovým typem struna, čili string.

Slavní programátoři[edit]

Mezi nejslavnější autory programů po klapkobřinkostroje všech typů a verzí patří Ludvík Beathoven (Rakousko), Franta Lišta (Rakousko), Bedřich Kefír (Česko) a Antonín Dvořák (Česko). V našem výčtu se jedná tedy mezi Rakušany a Čechy o plichtu.

Slavné značky[edit]

Světově nejznámější výrobce je japonská chráněná dílna Yamaha Corp., která postupně nahrazuje výrobu těchto počítačů výrobou motorizovaných velocipédů. Nejvýznamnějším českým výrobcem klapkobřinkostrojů je pak společnost Petrof z Králce Hradového. Vzhledem k současné ekonomické situaci se firma zjevně přejmenuje na PetrOFF.