Koleda

Tomuto článku sa nedostává fotka. Kdo béváte het, bléskněte to.

Koleda (mn. č. koledy), britsky „Carol“, je označení pro soubor epicko-lyricko-erotických šlágrů, které se zpívají v průběhu Vánoc pro zahnání stresu a obav z komunikace s příbuznými. Případně k ukrácení času do příchodu Kommerzmana, který přinese dvoje fusekle, kýčovitý popelník a svetr z Lidlu, zatímco přes hromady dárků děckám se nedá ani dojít na balkón.

Vánoční koledy patří k tradičnímu českému životu stejně jako domácí fackovačka, alkoholismus, požáry umělohmotných stromečků nebo týden zpoceného podpaží, protože ve vaně se dusí kapr. Koledy zpívají lidé od nepaměti zejména na vesnicích a dostávají za to drobné dárky a sladkosti. V Praze se koledy nezpívají, protože Pražáci jsou lakomí, bydlí v panelových domech a kdyby člověk obešel jen sousedy ve stejném vchodě, pořídil by si ještě před vánoční večeří diabetes a žlučníkový záchvat a nebyl by schopen poté kozumovat bramborový salát a řízek.

Jedním z velkých autorů, nepočítáme-li nespočet anonymních dárců not a nápadů, byl také Jakub Jan Ryba, který napsal skladbu „vši Vánoční“. Na jeho počest se všechny koledy musí rýbovat, aby se dopřálo libého slušného zážitku a prostý lid si text snadno zapamatoval. Koncertům koled Jakuba Jana Ryby se říká Rybovka, protože posluchači zpravidla nastydnou a pořídí si nějakou smrtelnou chorobu. Ovšem za to dojetí a kýbl svařáku to rozhodně stojí.

Druhy koled

Rozdělení koled odráží složení společnosti, neboť Český národ je pestřejší než papoušek Daniela Nekonečného. Lingvistická sekce Vědeckého týmu Necyklopedie úspěšně identifakovala následující druhy:

Ekonomické

• „Štedrej večer nasral“ - o tom, co jsme o Vánocích dostali. Trochu blues, trochu bluegrass. Velmi oblíbené zejména mezi dlouho ženatými muži.

Mateřské

• „Chtíc, aby sral“ - šanson matky, jejíž dítě trpí chronickou zácpou. Velmi tklivá skladba, která pohne orgány i velmi otrlých jedinců.

Pedofilní

• „Jak jsi krásné, neviňátko“ - obdoba „Pásli ovce“, zde se však nezpívá o sexy vlnouobdařených krasavicích, ale o fakanovi miminku.

Politické

• „Koleda, koledan Štěpáne“ - vánoční hymna mladých a perspektivních členů KSČM, velebících předlistopadového pohlaváře. Sequelem mělo být „Hej Vasyl, koukni cos zasil“, ale doba se změnila, komunistická strana si pořídila Kateřinu Konečnou a přišla na buben.

Poštovní

• „Nesem vám noviny“ - oborový song zaměstnanců spojů. Posluchače vybízí k radosti, což je subliminální reklama na drogy. Bez reklamy by se dneska Česká pošta prostě neuživila.

Pro konzumenty omamných látek

• „Dej Bůh štěstí“ - zpívánka žádající imaginární nadřazenou bytost o dávku pervitinu, LSD nebo alespoň trávy.

Zoofilní

• „Pásli ovce Valaši“ - tradiční lidová koleda z východní části Moravistánu na hranicích s Horními Uhrami. Velebící roztomiloučká heboučká zvířátka, která na pasáčka koketně špulí podocasní část a jsou za tučný obolus nabízena sexuchtivým turistům z německy mluvících zemí.

Xenofobní

V souladu s oficiální strategií Evropské unie o začleňování minorit jsou blahosklonně povoleny též rýmovačky pro mentálně zaostalé jedince. V aktuální hitparádě vedou následující pecky:

• „Heil Vánoce“ - oslava Vánočních svátků v jejich nejčistší podobě. Při zpívání se protagonisté zpravidla hlásí pravačkou o slovo. Obvykle sborový zpěv, neboť v jednotě je síla a strach z policie menší.
• „Já sním o Vánocích bílých“ - vyjádření nenávisti vůči multi-kulti cirkusu. Oficiálně nářek nad globálním oteplováním.
• „Jéžiš, kupa nácků“ či její ústecká varianta „Ježíšku, pa nácku!“ - skvěle otextovaný kus, které může pět plešoun v trenkách s bráníčkem v ruce společně se sufražetkou se zelenými vlasy.
• „Narodil se Ku-Klux-Klan“ - oslava pánského klubu v převlečení za zasněžené vánoční stromky.

Hudba