Hip-hop
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Gangsta Hip-Hop. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Hip-hop (hromada impotentních pablbů hopsajících okolo pódia) je způsob, jak ze sebe udělat naprostého magora. Určitá část populace jej považuje za hudbu. Toto tvrzení je ale opovážlivé, až nehorázné. Když parta pochybných chlápků společně pořvává, že všechno je na hovno a nejraději by zabili každého, koho by potkali, můžeme mluvit leda o demenci, rozhodně ne o nějakém organizovaném systému zvuků, natož pak o hudbě. Náznak jakékoli melodie bychom u hip-hopu hledali jen velmi těžko, jeho princip je pustit bicí a řvát sprostá slova. Text je přímo úměrný tvůrcům a posluchačům. Každé třetí slovo obsahuje kombinaci písmen p, i, č a a, v angličtině f, u, c a k.
Podíváme-li se na průměrného hopera, zjistíme, že umí jen hučet do rytmu a tvářit se přitom hůř než pacient psychiatrické léčebny pro těžké případy a že nedokáže nic. Jeho slovník je omezen na pár desítek pojmů, které se snaží stále opakovat, aby tvořily alespoň náznak smysluplné věty, a aby tak zakryl svou demenci. Nazývání hoperů umělci je urážení umělců opravdových.
Oblékání
Každý hudební styl nebo aspoň pokus o hudební styl má svůj vlastní styl oblékání. U hiphopu to jsou kalhoty s rozkrokem u kolen, okopírované od černochů, protože ti opravdu potřebují mít rozkrok u kolen, jinak by se jim tam nevešel, případně prababiččin vytahaný teplákový set. Dalším poznávacím znakem jsou megavelké boty, do kterých by se vešlo více lidí. Boty se nezavazují, tkaničky musí vlát. Nosí se o pět čísel větší oblečení. Dále kšiltovky s rovným kšiltem (nejspíše pokus vypadat ještě dementněji) a průměrně 500 kilogramů zlata kolem krku. Poslední věcí jsou sluchátka, jejichž hlavový most není přes hlavu, ale vzadu na hlavě, to v tom lepším případě. Retardovanější jedinci (rozuměj všichni) se snaží naprudit kolemjdoucí veřejnou reprodukcí.
„Tanec“
Stejně jako je potřeba oblékání, je potřeba nějaký pohybový projev. Ten v případě hip-hopu vypadá stejně úchylně jako otáčení hrnečků na mléko uchem doprava pod ultrafialovou lampou o půlnoci. Prosté máchání rukama okolo sebe, které ale vypadá drsně a cool, tak je to důležité. Tento projev, který připomíná situaci, kdy vám do těla proudí 220 (voltů) se odborně jmenuje Cripl-Walk, zkráceně také C-Walk. Pokud chcete být opravdu dobří, tak se před samotným "tančením" majzněte trubkou do hlavy
Historie
Samotný název tohoto žánru sahá teprve do blízké minulosti. Objevil se po skončení známého českého televizní seriálu HIP HAP HOP. První hiphopeři vymýšleli různé variace pohybů a hrdelních skřeků. Ti kdo omylem zhlédli tuto plejádu čehosi, se bavili oním komickým pohybem těchto jedinců a postupem času jim začali říkat Hipitihopáci z čehož se odvodil i název žánru Hiptihop. To se však hipitihopákům nelíbilo a místy je to i uráželo. I tedy předělali onen název na kratší hip hop, který se bohužel dochoval až do dnešních dnů.
Vědecký pohled na hip-hop
Veškeré výše podané informace nejsou samozřejmě ničím jiným než čistou pravdou, je však třeba nazírat věci (i věci tak odporné jako je hip-hop) z různých úhlů. Nejnovější vědecké výzkumy tak potvrdily to, v co již drahnou dobu doufali všichni normální lidé: hip-hoper nemá s druhem Homo sapiens prakticky nic společného.
Fylogeneze druhu
V našich zeměpisných šířkách je populace hip-hoperů složena téměř výhradně ze zástupců druhu Nigga albinotica. Zajímavostí tohoto druhu je, že prakticky neexistují novorození jedinci a zcela dospělí jedinci jsou taktéž velkou vzácností. Hip-hoperem se totiž daný jedinec nerodí nýbrž se v něj transformuje z lehce degenerovaných jedinců druhu Homo sapiens, a to nejčastěji v mladším pubertálním věku. Navzdory tomuto faktu je však hip-hoper biologicky i inteligenčně bližší praseti, nežli člověku, podobně jako například diskofil obecný. Absence dospělých jedinců je zapříčiněna, tím že většina hip-hoperů s věkem přece jen dostane rozum a transformuje se zpět na příslušníka lidské společnosti (byť často s nevratným poškozením mozku). Jde tedy o vývojovou větev slepou z obou stran, což hip-hopery řadí do stejné kategorie omylů přírody jako například Němce.
Hip-hoper a jeho kultura™
Navzdory očividné primitivnosti tohoto druhu se u něho podařilo prokázat základy náboženského cítění. Pompismus, jak se víra hip-hoperů nazývá, uznává jako nejvyšší bytost entitu známou jako Strýček Pompo, bůh čepic s kšiltem jako žehlící prkno. Náboženská tradice má tedy evidentně silný vliv na styl odívání. Sekundární funkcí nezvyklé pokrývky hlavy je pak zakrytí jizvy po lobotomii, kterážto je nezbytnou součástí iniciačního obřadu hoperského stavu. Kromě pompistické čapky tvoří typický posvátný hip-hoperský ornát mikina s kapucí a nápisem Eminem, o tři čísla větší klaunské boty a několik tun zaručeně zlatých řetězů zakoupených ve vietnamské tržnici. V čem však tkví oblíbenost pytlů od brambor používaných coby náhrada kalhot, zůstává záhadou
Veškeré náboženské slavnosti a svátky jsou velmi hlučné a okázalé (odtud se do lidské řeči dostalo sousloví „s velkou pompou“). Při nejdůležitějších svátcích, jimiž jsou 50 Korunovy narozeniny a obřad Dostávání kapesného, probíhá hromadné rozhazování rukama na všechny světové strany, které je doprovázeno monotónním mletím pantem. Tato činnost přivádí hip-hopery do extatického stavu, v němž jsou schopni do jisté míry napodobit lidskou řeč. Ostatní pokusy o komunikaci s hip-hopery skončily nezdarem, poté co Vodkin Stakanovič, světový odborník na dětskou logopedii a profesor lingvistické katedry Pičurinovy univerzity, prohlásil o jednom testovaném subjektu, že „S takovým debilem nemá cenu se vůbec bavit.“
Budoucnost druhu
Ochranářská organizace WWF již delší dobu usiluje o uvedení tohoto druhu na seznam nežádoucích živočichů, což by legalizovalo následnou povolenou genocidu. Hodně štěstí WWF!
Osoby produkující hiphop
Chcete taky být hoper?
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2006080701
Nejdůležitější věty v Hip-hop řeči
Fak, Nigga maj huvrkraft iz ful of thouz fuking ílz nigga. - Mé vznášedlo je plné úhořů.
