Televizní seriál

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Soubor:Přípitek

Telenovela - Happy End

„Oh Christel, já tě miluji!“

- úryvek z TV seriálu Dynastie

V dobách první republiky již při pouhé zmínce o červené knihovně naskakovala literárním estétům a intelektuálům kopřivka a jiné vyrážky, přímo se hroutili. To ovšem nemohli tušit, že přijde doba televize a stará dobrá červená knihovna se stane skvostem literatury. Neboť TV seriály a telenovely překonaly vše, co bylo doposud v tomto oboru vynalezeno. Vedení televizí se rozhodlo, že lid si seriálů žádá a je mu proto třeba vyhovět. První seriály se v ČT vyskytovaly již v dobách rozvinutého socialismu, mezi největší perly lze zařadit např. seriály Žena pod pultem, Muž na radnici, Nemocnice na kraji města, Okres na severu a další. Kam se ovšem hrabou na moderní seriály či telenovely!

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

Chuanita, pokud možno hezká, chudá, mdlejší inteligence (ta jí ovšem nebrání v intrikaření), nejasného původu (rodiče byli kdo?), možno i tělesně handicapovaná (to se spraví), nízkého společenského postavení (to se také změní), ale pokud možno čistá jako lilie.

Fernando, samozřejmě hezký, přitažlivý, tělesně i duševně na výši, uhrančivého oka a velmi, velmi bohatý (továrník, syn chovatele dobytka, bankéř a pod.). Charakteru střídavého, tak říkajíc mění se podle potřeby a okolností.

Rodiče, někdy bohatí, někdy chudí, charakterní, bezcharakterní, ale hlavně nepřející vášnivé lásce syna (dcery), a to z různých důvodů, později však přijdou k rozumu.

Intrikán (intrikánka) různého věku, závistiví, lstiví, zákeřní, pěkní, škaredí, jak kdy. Hlavně nevalného charakteru, chtiví cizího majetku. Časem jsou po zásluze potrestáni, končívají zhusta ve vězení, ale vždy o žebrácké holi.

Zlotřilý ničema, muž, může být i žena. Odporné hnusné individuum, neštítící se naprosto ničeho. Vše co dělá, dělá ze zvrhlosti a za peníze, pobízen a najímán intrikánem. Končívá velmi špatně (mrtev) za hrůzných okolností.

Blázen, opět muž či žena, slouží k natahování děje (tzv. vata) a jeho dokonalému zamotání.

Lstivý nebo hodný komorník, odrůda intrikána, charakter dle potřeby.

Obyčejní lidé, totéž jako blázen, jen je jich víc.

Zápletka[editovat | editovat zdroj]

Zápletka je většinou velmi prostá. On ji má rád - ona ho nemá ráda, nebo on ji nemá rád - ona ho má ráda, či se mají oba rádi, ale okolnosti jim nepřejí (rodiče, intrikán, zlotřilý ničema). Bohatnou, chudnou (vinou intrikánů), ale vše se v dobré obrátí. Všichni jim hází klacky pod nohy jak v lásce, tak ve výdělečné činnosti. Čistá láska a pravda však zvítězí, dobro je odměněno, zlo po zásluze potrestáno. Jedno oko nezůstane suché.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj, to je pro autora velmi tvrdý oříšek. Stojí zde proti sobě dva rozporné požadavky, ta věc musí mít aspoň 1568 dílů a musí to mít aspoň trochu hlavu a patu. Díky tomu se často autor zaplete do zápletky tak, že ji musí řešit velmi nekonvenčně a netradičně. Co si počít s intrikánem, kterého autor nechá předčasně zahynout? Nahradit ho nějakým pitomou? Inu lehká pomoc, zjistí se například, že nesvědomitý a možná podplacený lékař (kdo ví?) vystavil špatný úmrtní list. A všichni se nestačí divit. Děj se táhne jako málo ohřátý asfalt a o to přece jde, že? Malý příklad. V 259. dílu si hrdinka vymkne kotník a již ve 362. dílu je jí ošetřen. To je tempo! S technickými detaily a věrohodností si nikdy nikdo hlavu moc neláme. Příklad: hrdina je vhozen pod vlak, kterým je vláčen kus po trati, po té vstane, na kalhotách má puky jako břitva a pouze si omete několik smítek z klopy perfektně nažehleného saka. Že nemá ani oděrku je nabíledni. Taktéž hrdinka právě vytažená po hodinovém pobytu pod vodou má perfektní make up. Inu, inu.

Diváci[editovat | editovat zdroj]

Co říci o divácích? Jsou obojího pohlaví, různého věku, ale spíše střední a starší generace, jejíž vkus byl vytvářen socialistickou kulturou. Jakmile vypukne seriál, ustává veškerá činnost, je vyhlášen absolutní klid a diváci se vrhají před televizory. O ději se vedou mezi lidmi mnohdy vášnivé diskuze, tipuje se, jak to dopadne (jak asi?), je spíláno mizerným charakterům představitelů, atd., atd. Lidé se na seriálech postupně stávají až chorobně závislí. Je znám případ jedné ženy, která si nahrála všech 2084 dílů svého oblíbeného seriálu a pouštěla si je pořád dokola až do své smrti. (Nutno dodat, že patřila do starší generace, a tudíž nestihla dokončit ani druhé kolo svého maratonu.)

Shrnutí[editovat | editovat zdroj]

Nazvat televizní seriál či telenovelu kravinou by bylo příliš jednoduché, i když se skutečně většinou jedná o blbost na kvadrát. Je ale nutno objektivně přiznat, že se občas objeví skutečně kvalitní seriál, který stojí za shlédnutí. Ale co, konec konců i mezi koukolem se najde pšenice, není-liž pravda. Nakonec v seriálu jdou reklamy, a jsou-li seriály dostatečně sledovány (viz známé koláče Dr. Železného), jsou na tom televize dobře a o to jim nakonec jde. Odvolávání se na divácký vkus je pouhá zástěrka.

Komerční televize se snaží vyrábět pro diváky přitažlivé seriály, mají však smůlu. Nejsledovanějším seriálem všech dob je Nemocnice na kraji města.