Ach synku, synku

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ach synku, synku je hustá lidová tíseň z minulýho století, voblíbenej song Tomáše Žarika Masaryka.


FrantaPalacky.jpg
Achtung! Bнимание! Alert!

!!! Češťyna !!!
Tudlencten vocstavec nebo celej ártykl sou napcaný soudobou novobarokní poetickou češtinou, leč furt ještě předreformním pravopisem, což sitze nedělá dobrotu, nač však sere pes.

Navíc Franta Palackejch řiká že cajk.


Literární přínos[editovat | editovat zdroj]

Masaryk to měl vykómaný a huž během děctví pokapíroval, že Česi só banda netáhel a hlupců a že s nima jen tak nepohne, leda by měl fakt velkej bagr, což neměl, páč to tehdá eště nebylo. Nebo jeřáb, ale to bylo drahý jak sranda za císařpána a na to neměl ty evropcký fondue. Narozdíl vod Fanouše Palackýho, což byl sice děsně chytrej národní budík, ale kerýmu to zabralo jářku tři pětky let, mladej budoucí prezident na to kápnul hnedka a vovlivňoval svý kemoše a kemošky především dobrym příkladem, byl to teda takovej Mirek Dušín. Čili hodil bobka na inhalaci čikuli ve sklepních prostorách, což byl tehdá trend jaxviň, páč eště nebyly syntetický drogy, drazí svišťové, vzdal se vorganizování psích zápasů, což mu sypalo škvarky, ba i čertovy obrázky lupnul do komody a zanevřel na ně. A žil ctnostnym životem skoro jako tuten buddhistickej mnich.

Jedním z jeho majstrštyků šak bylo, jak vnutel prostýmu národu svou voblíbenou písničku. Čunil tak především pomocí bezrátového telegrafu a jiných hromadných sledovacích prostředků. Čímž doufal, že to ti pazdráti pokapírujou a budou syslit merlge na horší časy. No, aji študované člobrd se semtam sekne, no ni?

Rozbor tekstu[editovat | editovat zdroj]

Ach synku, synku

lidová tvorba

Ach synku, synku Domalisi?
Ach synku, synku Domalisi?
Tatíček se ptá Oralisy,
tatíček se ptá Oralisy.

Orál sem, orál, ale málo.
Orál sem, orál, ale málo.
Kolečko se mi polámalo,
kolečko se mi polámalo.

Když se ti zlámalo, dej ho spravit.
Když se ti zlámalo, dej ho spravit,
nauč se synečku hospoda řiť,
nauč se synečku hospoda řiť.

Jak se mám naučit hospoda řiť,
jak se mám naučit hospoda řiť,
když se mi dílečko nechcedá řiť,
když se mi dílečko nechcedá řiť.

Někerý slova použitý v textu sou fakt děsně starý jak Metuzalém, čili to může dělat krapet trable to pochopit, ale my sme nad tím špekulovali už nějakou dobu, takže my víme. A vy budete vědít taky. Čili zpívák zpívá, ptá se svý cery Oralisy, ešivá je doma synek Domalis, což nás utvrzuje v domněnkách, že je nalitej jak žigulík a špatně vidí. Puboš se přiznává k nízký kvalitě poskytovaných sexuelních služeb, je to tedy žigolo a jezdí do háku na trakaři, leč urval kolo. Japa k temu došlo, to písnička neřiká. Fotřík vandruje do fakana, aby si nechal v autoservísu fixnout vozejk, páč dochází škvára a nabízí řešení v poskytování sexu druhou stranou. Což dokazuje, že je sice slušně narvanej, ale furt mu to pálí. Synek se vymlouvá, že v knajpě tydle služby dělat nemůže, páč se mu nechcedá zadní část těla.

Vo tom se tu vedly drobet spory, ale pak sme my, vědci, došli k závěru, že je to staroslovanckej termit pro neprůchodnost střev. Čož bylo dost častý vonemocnění, páč lidi tehdá jedli málo masa a hodně tudlenctý vlákniny, takže z toho měli vlaklý potíže se zažívánim.

Copy start.gif
Zde vystřihněte

Ach synku, synku - stručnej výcuc
Autor je zjevně pod parou, neboť zjišťuje přítomnost syna Domalise u dcery Oralisy. Odpověď dostává od synka, ten je zjevně tedy doma. Též podle indicíí jezdí poskytovat fyzickou rozkoš na trakaři, přičemž se mu tento rozbil. Fotřík urguje nápravu dopravního prostředku, zjevně kvůli docházejícim chechtákům v rodinnym rozpočtu. Ponouká synka, aby nastavil v místní knajpě štamgastům zadel a tím kompenzoval ušlý zisk. Synkovi to nejde do kebule, páč má zjevně neprůchodný řitní otvor, což otec přeci musí vědět.

Zajímavostě[editovat | editovat zdroj]

Z dásnického hlediště je úpa nejvíc zajímavý absolutní verš řiť-řiť, což vokazuje, že autor nebyl tak úplně slabej na hlavu a z češtiny měl minimálně čtverky. Taky zvukomalba je supa, takže se to dá zpívat aji malejm dětem, páč ty nechápou eště závažnost vobsahu, což je nemíň supa a vy nemusíte nic vysvětlovat. Jinak by si třá pořídili depresi, což by nebylo tak supa, páč by se zavíraly do ajncliku a buhví, co by tam tropily, že jo. Vemte si, že by si třeba četly! Básničky třebas!

Taky je fakt děsně zajímací, že teda fotřík měl zjevně syna Domalise, ale i ceru Oralisu a pak se nabízí votázka, proč neposlal na štafl ceru, dyš tam by byl výnos věčí. Nabíledni je vodpověď, že synek měl sice polámaný kolo, ale zjevně nebyl tak vošklivej jako cera, což teda jako znamená, že ta musela vypadat minimálně jako nakopnutej mopslik.

Dyš náš tým fakt dlouho koumal, dospěli sme k závěru, že autor měl jestě jednoho syna, což byl Analís, ale to by znamenalo, že mezi slokou vo Oralíse a Domalísovi chybí minimálně pár řádkůch. Což je možný, páč se tudle text předává ústním podáním a lidi maj hlavy děravý a pamatujou si leda prd.

Vodkaz na Jůtůb[editovat | editovat zdroj]

https://www.youtube.com/watch?v=wIs7ijItiNw&list=PL6VxDtMfolikBn77Wcfp9pdQzjcBFtk2N