Jarní práce

Některé jarní květiny lahodí oku, praktické využití však nemají.

Stromy je třeba na jaře řádně prořezat.

Při zanedbání potřebné péče totiž hrozí, že přerostou.

„V podzemních hospodách zahráli: Jaro je tady!“

- Jiří Wolker

„Tak tu máme zase jaro," řekla posluhovačka panu Švejkovi, který opustiv před léty vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny. Kromě toho zaměstnání byl stižen revmatizmem a mazal si právě kolena opodeldokem."“

- Josef Švejk

Jaro je tady! Přichází vcelku pravidelně, navzdory tvrzení různých panikářů o oteplování či nové době ledové. Dle většinového názoru se jedná o nejkrásnější období roku. Květinky vystrkují své něžné hlavinky, ptáčkové šveholí, pupeny a opilci se nalévají, zkrátka samá radost. Tuto radost však nesdílejí zahrádkáři (muži) a kovozemědělci (domkáři vlastnící kousek pozemku). Místo zaslouženého odpočinku jim nastává lopota, samá práce a práce, kterou je dlužno stihnout včas. Je nutno provést spoustu namáhavé práce, počínaje údržbou stromoví, trávníku, setby a sázení. Jak na to? Jednoduše, zde je možný návod.

Prořezání stromků a keřů

To je nutno udělat, neboť každý zkušený hospodář ví, že chce-li sklízet bohatou úrodu ovoce, dlužno o stromy pečovat. Péče se nám pak odmění hojnou úrodou kvalitního ovoce, které je zárukou, že vypálená kořalka bude kvalitní. Na kvalitním ovoci rovněž trvají manželky, protože podle nich je třeba vyrábět kompoty. Nesmysl. Pokud má člověk chuť na kompot, tak si ho koupí a konečně ve špajzu praskají police pod předloňskými kompoty, které nikdo nejí. Jsou-li však velmi staré, lze z nich vyrobit kořalku (totéž lze i ze starých tvrdých marmelád). K prořezu se používají zpravidla nůžky a pilka, také žebřík, ale tím se neřeže, po něm se leze a hlavně se z něho padá. Pokud se prořez nepovede akorát, nic hrozného se neděje, příroda je mocná a poradí si. Po prořezu doporučují odborníci postřik proti škodlivému hmyzu. K dostání je celá škála velmi ekologických jedů.

Trávník je třeba udržovat a nedopustit aby nám přerostl přes hlavu, typický přerostlý trávník-ilustrační obrázek

Trávník

Trávník po zimě vypadá zle, spousta suché trávy, mechu a krtinců. Nezbývá, než vzít do ruky hrábě a pustit se do díla. Práce je to namáhavá, zdlouhavá a nevděčná, neboť vděku se člověk nedočká, vždy se najde kritik, který na díle najde spoustu vad a nedodělků. Existuje však jeden, léty ověřený způsob, jak to udělat a nenadřít se. Je to prosté, místo hrábí se použijí sirky. Je však třeba dodržet několik zásad. Důležité je vybrat slunný, pokud možno větrný den, důležité také je, aby bylo dost sucho, neboť mokrá tráva špatně a pomalu hoří.

A můžeme zapalovat, samozřejmě z návětrné strany a vítr pak již oheň hravě udržuje. Jediný nedostatek, který tento způsob údržby trávníku má, je, že se občas oheň malinko vymkne z ruky a vyhrabeme daleko větší kus trávníku, než jsme zamýšleli a rozhodně jsme neměli v plánu zlikvidovat například kůlnu na nářadí, ale to jsou detaily. Očistný oheň splní hned několik našich požadavků a tak říkajíc jedním vrzem. Zlikviduje starou trávu, zničí mech, semena plevelů a hmyz, který je jak známo většinou škodlivý a nežádoucí. Vzniklý popel pak znamenitě pohnojí pozemek a nový trávník pak roste jako z vody.

Na námitky hnidopichů, že vypalování trávníku je přísně zakázáno pak lze odpovědět takto: zákon jasně hovoří o tom, že vypalování trávy je zakázáno. Dobrá. Kde v zákonu však najdeme zmínku o tom, že by bylo zakázáno vypalovat suché květiny nebo suché křoví? Nikde. Potom se již lze snadno vymluvit, že oheň sám přeskočil na trávu a každý nám dá za pravdu, že za to skutečně nemůžeme.

Pivaři obvykle sázejí pivoňky

Setí a sázení

Jakmile půda dostatečně vyschne (ale ne moc) a začne být takzvaně kopno, je čas přikročit i k této zodpovědné práci. Půdu prý je před setím a sázením nutno prokypřit a to nejlépe motykou (dle názoru řady praktiků je to zbytečné, stačí pouze trochu srovnat). Na takovou práci zkušený hospodář nažene rodinu (co by se pravda dřel), sám pak vykonává pouze dozor, aby práce byla provedena kvalitně a důkladně. Dále pak hospodář určí, co se kde bude sázet a sít, někdy se vlastnoručně chopí na krátkou dobu i díla, to když se nemůže na ta nemehla dívat.

Zde opět doporučujeme použití ekologických jedů proti hmyzu, plísním, plevelům, atd. Ty se ostatně doporučují používat i během vegetace; chemie pracuje sama a je rozhodně snazší se projít s postřikovačem, než se plahočit s motykou, ostatně pro herbicidy již dávno zdomácněl název chemická motyka. Všechny chemikálie jsou zcela jistě ekologické, konečně na obalu se můžeme dočíst že "Pre včely a vodných živočichov relatívne neškodný", tak co. Hlavně se nesmí zapomenout půdu důkladně pohnojit (čím asi, když hnůj není - samozřejmě ekologickou chemií, jak jinak).

Nyní je tedy vše hotovo, a můžeme si chvíli oddechnout. Pokud ovšem nepoužijeme chemii, tak s nějakým odpočinkem nelze příliš počítat. Na rozdíl od člověka, plevel a všelijaká žoužel odpočinek nezná a ztrpčuje nám život. A tak nezbývá, než se opět těšit na zimu, kdy bude mít člověk opět klid a nebude muset na pozemcích nic dělat.

Jezírko na zip

Jezírka a bazénky na zahradě

V dnešní době se již nemusíme starat o zazimování a na jaře zprovoznění. Jednoduše na podzim zatáhneme zip a na jaře zase rozepneme. Tím se ušetří spousta práce a můžeme ušetřený čas využít jinou rozumnou prací, stihneme i jít do hospody a podobně.

Jarní práce na silnici

Jiné jarní práce

Jarní práce se na jaře vyskytuje všude kolem nás, například jarní orba na silnicích. Po zorání se obvykle vysévají retardeříky. Úroda se se sklízí kupodivu zase na jaře, retardeříkům svědčí nejvíce zima, čím tužší tím lépe.

Podívejte se také na

• 100 jarních půllitrů