Retardér
Retardér většina řidičů definuje jako "naprosto zbytečnou věc uprostřed silnice".
Původ slova[editovat | editovat zdroj]
Jisté je, že název je odvozen od slova retardovaný, vedou se však spory o to, kdo je tím retardovaným:
- jedna skupina tvrdí, že retardovaná je každá osoba, která projede přes retardér, a to v důsledku působení silných otřesů na mozek během průjezdu
- druhá skupina tvrdí, že retardace není důsledkem, ale naopak příčinou jízdy přes retardér, neboť jen duševně chorý by jezdil přes takovouto překážku, když může zvolit nějakou daleko lepší trasu
- třetí (nejpočetnější) skupina se přiklání k názoru, že název má spojitost s osobou, která tento dopravní prvek vymyslela, potažmo umístila.
Dělení[editovat | editovat zdroj]
Dle koeficientu retardace[editovat | editovat zdroj]
Retardéry klasifikujeme především na základě koeficientu retardace , který vypočteme:
... nadmořská výška funkční plochy retardéru
... nadmořská výška silnice v těsném okolí retardéru
- retardéry s kladným koeficientem retardace
- R < 2 cm ... mikroboulička (ideální stav, blahopřejeme, skvělá volba trasy)
- 2 cm < R < 5 cm ... hrbeček (ještě ujde, pokud zrovna nejíte/nepijete/nevylučujete)
- 5 cm < R < 10 cm ... normální cloumák (doporučujeme snížit rychlost)
- 10 cm < R < 50 cm ... megahrb (doporučujeme vyměnit vozidlo za terénní)
- 50 cm < R < 100 cm ... Carda Retarda (určitě vyměňte vozidlo za takové, které umí tento typ retardéru překonat, případně srovnat se zemí)
- 100 cm < R < 10 m ... obvykle se již neoznačuje jako retardér, ale jako plot, val, hradby nebo zastavovací zeď dle konkrétního materiálu a provedení
- 10 m < R < 10 km ... skála - retardér pro horolezce (před tímto retardérem zanechejte vozidlo a dále pokračujte sami)
- 10 km < R ... velehora (slouží jako retardér pro letadla) v současnosti je tento typ retardéru nainstalován pouze v Himalájích
- retardéry se záporným koeficientem retardace (někteří je nepovažují za retardéry v pravém slova smyslu, ale pro úplnost je zde také uvedeme)
- -2 cm < R ... důlek (netřeba se zabývat, běžná velikost)
- -5 cm < R < -2 cm ... jamčička (trošku to drcne, jinak nic)
- -10 cm < R < -5 cm ... otvůrek (pouze silné osobnosti vydrží neklít)
- -50 cm < R < -10 cm ... pěkná ďoura (po průjezdu zkontrolujte, zda jste nenechali na místě část vozidla)
- -100 cm < R < -50 cm ... zákop (riziko uváznutí)
- R < -100 cm ... kráter (jste ještě stále na silnici ?)
Dle původu[editovat | editovat zdroj]
- uměle zbudované (poznáme podle žluto-černých pruhů, někdy i varovného dopravního značení, které bývá v letních měsících maskováno větvemi, v zimních měsících pak sněhem)
- uměle zbudované s přechodem pro chodce (vychází z jednoduché myšlenky, že řidič, který věnuje pozornost nájezdu na retardér, snáze přehlédne chodce, což vede k větší švandě v silničním provozu)
- přirozené (vozovka kopíruje podklad, který před jejím položením z úsporných důvodů nikdo nevyrovnal)
- dočasně-nahodilé, které jsou vytvářeny vypadáváním nákladu či osob na vozovku, často též srážkou se zvěří
Protože instalace retardérů je nákladná, používá se v poslední době často i retardér setý, nejčastěji se záporným koeficientem retardace. Trik spočívá v tom, že se již při pokládání silnice přidají do asfaltu semínka retardéru, takže za několik let (někdy i měsíců, dle kvality a zkušeností firmy, která pokládku provádí) je vozovka pokryta malými retardéříky. Průjezdem vozidel pak tyto zákrsky rostou a sílí. Jakmile tyto dosáhnou dospělosti, následuje sklizeň (úsek je z nepochopitelných důvodů označen dopravní značkou "Musíme to popravit") a celý proces může začít nanovo. Je však nutno ohlídat dávkování semene, aby to nedopadlo jak na D1.
Dle rozlohy[editovat | editovat zdroj]
- objízdné jejichž rozměry dovolují šikovnějším řidičům, aby se jim zcela vyhnuli bez vyjetí mimo vozovku
- poloobjízdné jejichž rozměry dovolují šikovnějším řidičům, aby se jim vyhnuli alespoň některým kolem (rezervu nebereme v potaz), často se kombinují s kanálem
- neobjízdné které prostě sahají od jedné krajnice po druhou a nepomůže Vám nic
Účel[editovat | editovat zdroj]
Přínos retardéru je hned několikerý:
- zvyšuje se opotřebení některých součástek vozidel (viz obrázek vpravo), z čehož plynou větší zisky autoservisů
- v případě mikrospánku slouží retardér k probuzení řidiče (jehož vozidlo by jinak dopadlo jako na obrázku vpravo)
- zkušení řidiči naopak využívají houpavý pohyb k uspání přepravovaného dítěte (na manželky to většinou nefunguje), takže dítě během cesty nedemoluje vozidlo, které by jinak dopadlo jako na obrázku vpravo
- pro zdárné přežití průjezdu je nutno zpomalit vozidlo, cestující má tedy dostatek času na to, aby se pokochal okolím (například zaparkovanými vraky vozidel, jako je to na obrázku vpravo)
- vhodně umístěným retardérem lze omezit vjezd určitých vozidel do dané lokality, a to mnohem účinněji, než běžným dopravním značením (zejména vozidel ve špatném technickém stavu - podobně, jako to na obrázku vpravo)
- odstranění kurvítek (vozidlo potom vypadá podobně, jako to na obrázku vpravo)
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Retardéry jsou všude. Naivní pohádky, že by hustota výskytu mohla souviset s třídou nebo významem silnice, si nechte pro malé děti. Uměle zbudované retardéry najdeme nejčastěji v klidných čtvrtích měst a vesnic, aby si jejich obyvatelé při prudkém brždění a následné akceleraci vozidel taky přišli na své. Případné nadávky řidičů zde rozebírat nebudeme.
Mnoho retardérů můžeme nalézt na jihu Česka, zvláště pak v Liberci. Jsou velmi často spojené s kruhovými obserami či dalšími skopičinami. Prý je to super pro nervy řidičů. Z nervů řidičů poté na místní TULce dělají experimentální kábly.
Světlé zítřky[editovat | editovat zdroj]
V oblasti retardérů je stále co zlepšovat, uvažuje se například o umístění umělého retardéru na kruhový objezd, takže by bylo možno vychutnat si průjezd opakovaně bez zbytečného otáčení nebo couvání. Toto řešení však nese jistá rizika, v případě poruchy volantu například hrozí, že z této situace cestující vyvázne v totálně retardovaném stavu.