Kruhový objezd

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Kruhový objezd (anglicky: Roundabout, německy: Kreisverkehr, ostravsky Rondl pyčo) je silnice ve tvaru kruhu či kola, která je přednostně určená k tomu. aby se po ní mohlo jezdit pořád kolem dokola, odborně encyklopedovat. Proto mají vozidla, která po okruhu již jedou, přednost před těmi, co na něj vjíždějí. Teprve v okamžiku, kdy vozidlu začne docházet palivo, nebo řidiči bude bránit únava v další jízdě, je možné z kruhového objezdu sjet.

Je li cosi podobného na chodníku zřízeno, jedná se o kruhový obchod, kdy i z takovéhoto kruhového obchodu je možno se docela dobře sjet.

Kruhový objezd
Konec kruhového obj.
F1.png Související informace obsahuje
Regál Doprava©


Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Orlová.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Pro vytrvalý pohyb po kruhovém objezdu se používá termín encyklopedie, z románské předpony en- (uvnitř), kruhovitého kmene cyklo (z řeckého κύκλος, kruh) a pohybové přípony -pedie, z řeckého πηδώ (skákat), vyjadřující pěší, dnes ovšem i nepěší pohyb.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Anglie je zemí kruhových objezdů již od prehistorických dob. Na leteckém snímku je kruhový objezd Stonehenge.
Anglie je zemí kruhových objezdů dodnes. Na obrázku kruhový objezd ve Swindonu.

Elementál[editovat | editovat zdroj]

Malý kruhový objezd vzdušné magie nazýváme Vortex, velký Tornádo či Thorr-Nado (Trorra je zapotřebí). Vodní kruhový objezd nazýváme Malström, minimalizovanou verzi: odšpuntování vany. Vany s kruhovým objezdem rozeznáváme pravotočivé (kontinentální) a levotočivé (britské).

Členovci[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší kruhové objezdy vyvinul již hmyz, konkrétně mravenci. Ve středu kruhového objezdu na dodržování pravidel provozu dohlížel tam usídlený mravkolev, jež ty mravence, jež se provinili proti pravidlům kruhového provozu, řešil okamžitě darwinisticky. Dnešní dopravní policisté se tak razantně k přestupitelům dopravních předpisů chovají jen velmi vyjímečně. Stejně tak umístit do středu dnešních kruhových objezdů trychtýřovou nálevku z písku v nichž by motorista uvízl a byl uloven a zkonzumován tam žijící obludou nyní neprovádíme.


Mravenci byli tak evolucí vybaveni do neuronového systému paternovými identifikátory (=instinkty insektů) + feromonovými distinkcemi pro intuitivní provozování kruhového objezdu. Amazonští indiáni se naučili tyto mravenčí instinkty zneužívat a instalovat mravence do ‘death circles’ , ve kterých pochodují i desetitisíce mravenců, jež tam sami sebe uvedou do tranzu, v němž po pralesním kruhovém objezdu obíhají celé hodiny až do své smrti hlady. Zrušený (=nadále neplatný) takový mravenčí kruhový objezd se pozná podle desetitisíců mravenčích mrtvolek uspořádaných do kruhu. V automobilních kruhových objezdech tam uvízlí motoristé (zacyklení do frenetického kroužení) obvykle po vyčerpání benzinu z mentální pasti unikou - ne tak ale v kruhových objezdech pro pěší (viz.: muslimství) .:...

Stonehenge[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší lidské kruhové objezdy jsou známy již z prehistorických dob. Nejslavnějším z nich je kruhový objezd Stonehenge, který se nachází na Salisburské pláni asi 13 km (všimněte si, že je to prvočíslo)) severně od městečka Salisbury v Jižní Anglii.

Název „Stonehenge“ pochází ze staré angličtiny, ale není známo, co přesně znamená. Jsou dvě hlavní teorie, které se liší pouze v druhé polovině názvu. Obě teorie tvrdí, že první polovina názvu „Stone“ (ve staroangličtině „stān“) znamená „kámen“. První z těchto teorií však říká, že druhá polovina názvu, staroanglické slovo „hencg“, znamená „henge“, tedy v překladu „šibenice“. Druhá tvrdí, že toto slovo (tentokrát „hinge“) znamená „zavěšený“. Není tedy jasné, jestli je pravým názvem „Kamenná šibenice“ nebo „Zavěšený kámen“.

Skutečný význam staroanglického slova stonehenge objasnil teprve vědecký tým Necyklopedie, který nezvratně dokázal, že šlo o označení kruhové dopravní stavby ohraničené drenážním příkopem, které dnes říkáme kruhový objezd. Jedním z vedlejších důkazů tohoto objevu je, že Anglie je zemí kruhových objezdů od prehistorických dob až po dnešek a že o slunovratu se u Stonehenge každoročně sjíždějí davy anglických motoristů, aby zde uctili pradávný keltský svátek dopravy a cestování Beltine.


Starý Řím[editovat | editovat zdroj]

Před vznikem kruhových objezdů byly jen více méně zakřivené cesty a závody se konaly obvykle na přímých tratích. Vznikaly však problémy, diváci shromáždění kolem trati viděli buď jen start nebo cíl a v nejlepším případě část závodu.

Nejvytrvalejší běželi podél závodiště zároveň se závodníky, ale ani to nepřinášelo potřebný přehled, když se závodní pole roztáhlo. Až konečně ve Starém Římě postavili kruhový objezd (hippodrom). Od té doby byl již dokonalý přehled o průběhu závodu a divák se nemusel hnout z místa. Nezanedbatelná výhoda byla ve zkrácení dráhy a úspora materiálu na povrch závodiště.


Muslimství[editovat | editovat zdroj]

rudimenty mravenčích instinktů pro provozování kruhových objezdů přetrvaly i u obratlovců, jimž se za pohybu po kruhových objezdech navozují emoční posuny. Transformaci takových emočních indukcí do pocitů náboženské bázně a ezoterického přesahu z dokonalosti pohybu po kruhovém objezdu zneužili Muslimové, jež tímto trikem uvádí do religiózního vytržení své věřící jež ve svaté pouti (hajj) putují kruhovým objezdem kolem svatyně v Mecce. Dopravní omezení se zde vztahuje na maximální počet účastníků takového kruhového objezdu na 60 000 věřících multiplexně - po předchozích experimentech s vyššími počty při nichž se nadbytní hadji (poutníci) navzájem ušlapali, dokud nebyl počet snížen na uvedenou hranici. Mrtvoly nadbytných poutníků se pak uspořádaly do formace jako u ‘death circles’ mravenců. Arteficiálními nekronomickými aranžemi (z mrtvol) tak muslimové překonali i dílo Dr.Hannibala Lectera. Zde se ale nejspíše se jedná o antropologickou konstantu z nově objeveného evolučního mechanismu, jež samočinně omezí maximální počet věřících na planetě.


Singularizovanou verzí kruhového objezdu jsou rotující široké kruhové suknice muslimské hereze (sekty) tančících dervišů, jež v monotónním pohybu kruhového objezdu sami sebe (=singulárně) uvedou do vytržení náboženského tranzu, v němž ti s nejsilnější vírou (nebo nejsilnějšími atavistickými instinkty) vydrží i několik frenetických hodin, ukončených/vysvobozených teprve upadnutím věřícího z tranzu rovnou do bezvědomí, vědomy stav tak vynechavše.

Spiritualita, Ezotherismus[editovat | editovat zdroj]

Náboženskému rituálu využívajícímu religiózních stimulací provozováním kruhového objezdu říkáme 'chodí Pešek okolo', případně 'Frisbee' Degenerovanému náboženskému rituálu kruhového objezdu říkáme 'Obřízka'. Nejvyšší kněžka sekty Kruhového objezdu byla princezna Xena, nejsvatější artefakt byl Shakram.

Moravská teorie[editovat | editovat zdroj]

Teorie moravských historiků, publikovaná v časopise Moderní Brno, podle které vděčí lidstvo za kruhové objezdy odkazu Velké Moravy, je jen naivním pokusem o historický podvrh a dětinskou snahou Brňáků zviditelnit se. Na Moravských polích se přesto objevují kruhy v obilí nebo v řepě, je možné že tak chtějí dokázat svou teorii.

Romové a kruhové objezdy[editovat | editovat zdroj]

Symbolické vyobrazení kruhového objezdu na Romské vlajce.

Romové, narozdíl od Moravanů, netvrdí, že by to byli oni, kdo vynalezl kruhové objezdy. Důrazně ale trvají na uznání historické pravdy, že to byli právě Romové, kteří při svém putování světem seznamovali ostatní národy s blahodárným přínosem a významem kruhového objezdu, který je proto jedním ze tří symbolů romské vlajky.

Počátky automobilismu[editovat | editovat zdroj]

Při rozvoji automobilismu se došlo k názoru, že kruhový objezd je použitelný i pro automobilovou dopravu. V roce 1904 byl vytvořen v USA první kruhový objezd silniční. U nás byl první kruhový objezd (tehdy okružní křižovatka), vybudován v roce 1930 v Praze, vzhledem k tehdejšímu provozu to nebylo až tak třeba, ale již v té době jsme se snažili se nevzdálit od vývoje v USA víc než o 30 let.

Kruhový objezd za socialismu[editovat | editovat zdroj]

1.1.1961 byla tehdejším Československu zavedena značka Kruhový objezd (z důvodu mezinárodní úmluvy). Pouze vyvstal problém, jak v praxi prověřit řidiče na skutečném kruhovém objezdu. Proto se začaly stavět další kruhové objezdy. Při příslovečné české horlivosti byly stavěny kruhové objezdy různé velikosti a umně proplétané tramvajovými kolejemi a přechody pro chodce a běžce. Když na tento objezd vjel řidič, šla mu z toho hlava kolem.


LGBT[editovat | editovat zdroj]

Gayové, provozující intimní skupinové spojení se rovněž ze skupinové lineární sestavy (kdy první i poslední v řadě nejsou do kopulace zapojeni plně) vždy intuitivně zformují do kruhového objezdu. Po uzavření kruhu se pak v kruhovém objezdu objedou navzájem. Správnému provozování homosexuálního kruhového objezdu říkáme kruhový objezd korektální. Existuje i lesbická varianta LGBT-kruhového objezdu: je gymnasticky náročnější a nelze ji provozovat korektálně, nýbrž pouze kovaginálně.



Soubor:Pankrácký kruhák...

Provoz na typickém kruhovém objezdu

Kruhové objezdy dnes[editovat | editovat zdroj]

V dnešní době panuje velký rozvoj kruhových objezdů. I nejmenší města touží mít svůj vlastní kruhový objezd, i kdyby tam byla jen jedna odbočka. Na druhé straně se zase budují tzv. velkokruhové objezdy, např. v Týnci nad Sázavou je velkokruhový objezd kolem celého sídliště. Má také další primát, je používán jako parkoviště, což zřejmě nemá na světě obdoby. Jeho další zajímavostí je výjezd do Pěší ulice. Na pohled vypadá jako běžná ulice (šířka, délka atd.), ale postrádá jakoukoli vozovku, skládá se jen z chodníku a květináčů. Pokud se potvrdí, že je podobná ne-ulice není nikde jinde, bude zapsána do Guinessovy knihy rekordů. Podle původního projektu mělo být kulaté celé sídliště včetně domů. Plán se bohužel nepodařilo realizovat kvůli devizové náročnosti kulatých panelů. Z původní ambiciózní myšlenky tak zbyl jen kruhový chodník a úplně ve středu kruhový prázdný bazén. Na kruhovou vodu totiž nezbyly peníze.

Zdá se ale, že co do velikosti bude brzy překonán; pražští dopravní odborníci vyprojektovali kruhový objezd kolem celé Prahy, příznačně pojmenovaný Pražský okruh. Teprve po jeho dokončení bude uspokojena poptávka všech pražských řidičů, kteří touží, aby mohli jezdit dokola dlouho a nezamotala se jim přitom hlava. Jako parkoviště však bude používán jen v dopravní špičce, což je skoro pořád. Protože návrh se setkal s velmi kladnou odezvou (slovní, nikoliv finanční), rozhodli se pražští radní vyprojektovat ještě druhý, vnořený kruhový objezd (pojmenovaný Městský okruh), do kterého se nebude najíždět pouze zvenku, jak je u kruhového objezdu obvyklé, ale pouze zevnitř. Obě stavby také záměrně nebudou jakkoliv propojeny. Pražané tak usilují o vznik první stavby využívající kruhovou inverzi.

V některých městech se budují i tzv. malé sériové kruhové objezdy. Když takovými kruhovými objezdy projíždí např. kamion s dlouhými kládami, protne několik takových objezdů najednou, což je úsporné. Kruhové objezdy přispívají k bezpečnosti dopravy, například kruhový objezd na čtyřproudové silnici v Drahotuších u Hranic na Moravě má jen jeden pruh. Tím se náležitě zpomalí doprava, takže i babka s roštím dokáže bezpečně přejít silnici mezi dvěma kamiony.

Soubor:Kruhový objezd strakonice

Kruhový objezd ve Strakonicích postavený podle návodu z Necyklopedie

Nové trendy[editovat | editovat zdroj]

Protože se kruhové objezdy osvědčily v silniční dopravě, uvažuje se o přeměně železničních přejezdů na kruhové železničně-silniční objezdy. Vyhodnocují se předběžné výsledky provozu kruhových objezdů překříženými šalindráhou. Šaliny mají mnoho podobných znaků s železničními vozidly, např. rozchod kolejnic, což je výhodné. Zdá se, že problematika je široká a bude zřejmě nutné provést malé úpravy železničních vozidel. První soupravy, které již mají implemetované potřebné prvky (vlaky typu Pendolino), se s menšími úspěchy a většími neúspěchy zkouší v běžném provozu. Zkušební provoz se pochopitelně neobejde bez drobných nehod.

První ostré nasazení kruhového železničně-silničního objezdu se plánuje v Otrokovicích, kde jsou nejlepší předpoklady k přestavbě křižovatky, (středem křižovatky projíždí zároveň vlak i trolejbus a je tam tím pádem plno semaforů a železničních přejezdových světel, což by všechno odpadlo a doprava by se zpřehlednila).

V polích nedaleko obce Tuchoměřice u Prahy byl již před několika lety zprovozněn unikátní kruhový objezd, který řeší křížení místních silnic s přistávací dráhou mezinárodního letiště Praha-Ruzyně. Rovněž zde docházelo v minulosti k častým kolizím, způsobených tím, že řidiči většinou neznají pravidla leteckého provozu.

Slavné kruhové objezdy světa[editovat | editovat zdroj]

Soubor:Swindon Magic Roundabout - A Survival Story

Průjezd swindonským kruhovým objezdem

Swindon[editovat | editovat zdroj]

Britské kruhové objezdy dosáhly svého vrcholu v Magickém kruhovém objezdu v anglickém Swindonu, jehož součástí je pět kruhových subobjezdů (formálně jde o rekurzivní kruhový objezd). Přestože Britové ctí keltskou tradici jízdy vlevo, jezdí se ve Swindonu oběma směry, které se navíc mohou v libovolném bodě objezdu měnit. Např. návod na průjezd takovým objezdem.[1]

Mnoho Britů si myslí, že jejich kruhové objezdy vznikly jako přirozený nástroj evoluce, který vyřazuje slabé a nechává přežít pouze nejsilnější jedince z populace britských motoristů, kteří pak mohu předávat své geny potomkům. Někteří Britové se kloní k prozaičtějšímu vysvětlení a to, že jejich objezdy jsou ukázkou suchého anglického humoru v praxi. Jízdou po swindonském kruhovém objezdu se inspirovali britští politici při projednávání brexitu.

Kruhový objezd kolem Vítězného oblouku v Paříži.

Vítězný oblouk[editovat | editovat zdroj]

Vítězný oblouk, celým francouzským názvem Arc de Triomphe de l'Étoile nebo jen Arc de Triomphe dal postavit Napoleon Bonaparte na znak své moci a vítězství v bitvách. Byl vybudován v letech 1806-1836 a stojí uprostřed náměstí Charles de Gaulla (formálně Place de l'Étoile) na západním konci slavného pařížského bulváru Avenue des Champs-Elysées.

Vítězný oblouk obepíná kruhový objezd stejného jména, kterým se Francouzi pokusili čelit britskému Swindonu. Francouzský kruhový objezd postrádá rafinovanou strukturu britského Swindonu, jezdí se na něm jen v jediném směru (proti směru hodinových ručiček). Protože není možné vymyslet komplikovanější strukturu než má britský Swindon, zvolil Francouzi zcela opačnou (brutální) taktiku. Na Vítězném oblouku neplatí žádná dopravní pravidla, neexistují zde dopravní pruhy a je do něj svedena doprava z celé Paříže. Méně známou skutečností je, že Vítězný oblouk je místem, pro který neplatí žádné pojištění vozu ani cestujících.

Dolní Tříč nad Bučavou

Dolní Tříč nad Bučavou[editovat | editovat zdroj]

Kruhový objezd v Dolní Tříči nad Bučavou je jediný kruhový objezd na světě, který leží na přímé trase bez křižovatky. Byl vybudován nákladem 8 mil. Kč a čtyřmi miliony přispěly Evropské fondy. Většina Tříčanů se domnívá, že se jedná o tunel. Nemůže to být pravda, celá dopravní stavba je na zemském povrchu.

Schema objezdu

Stalingradský kruhový objezd[editovat | editovat zdroj]

Stalingradský kruhový objezd byl vybudován Rudou armádou v letech 1942-43. Vyznačoval se velkou délkou ale zato velice jednoduchou strukturou - na rozdíl od anglických kruhových objezdů. Nedalo se totiž z něho nikde odbočit, což mělo zhoubný výsledek pro německou armádu, která zůstala uvnitř objezdu a protože nebylo možno odbočit, musela jezdit stále dokola, až jí došlo PHM. Dílo zkázy pak dokonala obvzláště tuhá zima, od toho rčení zima jak v Rusku.Odborný vojenský termín - Neutralizace armády.

Vybudovaný kruhový objezd vpravo nahoře. Vlevo postup budování dalšího menšího kruhového objezdu. Po úspěchu tohoto objezdu byly pak v průběhu války budovány další kruhové objezdy, což vedlo k úplné porážce nacistů.

N E C Y K L O K R Á M

nabízí zboží s názvem
Značka: Konec kruhového objezdu

Necyklokram logo.png

Chuck Norris a kruhový objezd[editovat | editovat zdroj]

Chuck Norris dojel až na konec kruhového objezdu, od té doby je tam umístěna značka "Konec kruhového objezdu".

Nehody[editovat | editovat zdroj]

Na kruhových objezdech dochází k velmi kuriózním nehodám. Většina nehod bývá způsobena vysokou rychlostí při které začnou na automobil působit značné odstředivé síly. S tím mívají problémy především nákladní automobily a následky bývají katastrofální.

Pohled z vesmíru na kruhové objezdy na planetě Coruscant.
Znacka kruhovy objezd.jpg
   v  d  e
Kulaté články
Konec kruh objezdu.svg
Bludný kruhCyklomethanCyklostezkaDefinice kruhemChodí pešek okoloKoloKolometKolováKoloběhKolečkoKouleKruhKruhový JičínKruhový objezdKruhy v obilíKružítkoKulaťákKuličKulocentrismusKulovéKvadratura kruhuMozartovy kouleSférické DVDToaletova kružniceVelikonoční kruh v obilíVelký kulový