Paříž
“Tady má člověk chuť žít.”
~ Oscar Wilde o Paříži
„Paříž?
Pařím“
Paříž je obrovské muzeum toho, co byla Paříž před 100 lety, potažmo muzeum bývalé slávy Francie. Zaměstnanci muzea jsou buďto Arabové nebo Afričané, kteří skvěle napodobují francouzské zvyky. Návštěvníci muzea jsou převážně Číňané, Rusové a Američané.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Ač je to težko přestavitelné, v Paříži kdysi žili malíři, spisovatelé apod. Aby si zlepšili uměleckou produktivitu, nechali se nakazit syfilisem, a jestli neumřeli, žijí dodnes. Asi umřeli, protože na Montmartru se prodávají fotbalové dresy, úplně stejné jako kdekoli jinde.
Je ovšem možné navštívit celou řadu muzeí a galerií. V Louvru můžete za pouhých 9 Euro vidět tolik obrazů a soch, že k jejich prohlídce budete potřebovat 9 let. Naopak návštěva Eiffelovy věže zabere necelou půlhodinu.
Strava[editovat | editovat zdroj]
V Paříži je celá řada restaurací, občerstvení apod. Tytam jsou časy (naposled za německého obléhání roku 1870), kdy Pařížané jedli kočky, psy, myši apod. Nyní jedí škeble vylovené ze Seiny, šneky, paštiky a hranolky.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
- Letecká doprava
- Do Paříže je možné přiletět letadlem. Paříž má dvě letiště. Jedno se jmenuje letiště Karla z Koule a druhé Orly. Jsou asi 50 km od Paříže a 100 km od sebe.
- RER (Réser express regional)
- Systém příměstských vlaků, jimiž se můžete dopravit na zmíněné letiště, nebo do některého z předměstí. Pokud zrovna není stávka, nebo dopravní nehoda, pokud nespadnete z přecpaného nástupiště, můžete jet natřískaným vlakem spolu se zpocenými černochy. Ti zase musí jet s vámi, zpocenými bělochy. Doporučujeme všem rasistům. Buďto by cestou zhebli, nebo by rasisty být přestali, kdyby zjistili, že to přežili, a naopak litovali ty černochy, kteří takto musí jezdit každý den.
- Metro
- Pařížské metro existuje již více než sto let a za tu dobu se příliš nezměnilo. Fajnšmekři, šotouši a klaustrofobové jistě ocení dlouhé úzké přestupní chodby, slepé tunely, zrušené stanice, stanice, které byly postavené a nikdy nebyly zprovozněné, jednosměrné trasy, velmi prudké oblouky, v nichž kola vydávají zajímavé pazvuky, které jsou slyšet i nahoře na ulici. Pro zábavu cestujících jsou při vstupech do stanic nainstalovány turnikety, které se po vložení platného lístku na chvíli otevřou, aby se vám zavřely těsně před nosem. Pokud už se skrz ně cestující dostane, rozhodně tam nedostane své zavazadlo. Některé tratě byly upraveny na techniku VAL, francouzský vynález, kdy mají vlaky srandovní kola opatřená pneumatikami. Při uvedení do provozu se mohly vyznačovat tichým a klidným provozem, což dnes již rozhodně neplatí.
- Autobusy
- Po Paříži jezdí autobusy značky Cityhnus, dobře známé i v Praze. Většinou však nejezdí v neděli a večer, obecně v době, kdy by se to mohlo hodit.
Parkování
Mezi oblíbenou kratochvíli Pařížanů patří hledání parkovacího místa a pokoušení se zaparkovat. Dá se to lehce poznat podle stavu tamních automobilů.
- Tramvaje
- Tramvaje v Paříži zrušili již před dávnými lety (za Napoleona?). Nyní je však obnovují, zejména na vzdálených perifériích. Zlé jazyky tvrdí, že se tak děje od té doby, co delegace pařížského dopravního podniku (RATP) navštívila Brno.
Zapař na[editovat | editovat zdroj]
Typický obyvatel Paříže.
|
„Kocour: Spousta lidí odkazuje své tělo lékařské vědě, já to svoje přenechám Louvru, zlato!“ | |
| Kocour - díl 20, D.N.A | ||
