Kunovice
.jpg)
Kunovice (anglicky: The Gates to Hell[1], německy Niemandstadt, rusky: фуртмаммало) jsou zcela nevýznamnou částí silnice na cestě z Uherského Hradiště do Ostrožské Nové Vsi. O jejich existenci panují pochyby, protože se tam již od objevení Ameriky, kam poslední návštěvníci Kunovic prý donesli místní výslovnost písmena w, nikdo neodvážil vkročit. Podle zdrojů autora článku je známo, že mají nejméně 4 obyvatele. V Kunovicích se rozhodně nenachází letiště a už vůbec ne část Novoveských štěrkových jezer. Na území obce prý údajně teče potok splavný na kánoi až do Uherského Hradiště popisovaný na starých mapách jako Olšava.
Příroda[edit | edit source]
Z přírodních krás se v obci nenachází nic. Což je dobře, protože by sem jezdili turisti. Jediná věc, co mají údajně v Kunovicích, je strach ze sebe navzájem.
O přírodních poměrech se zmiňuje pouze báchorka, která se podle výsledků průzkumu provedeného v okolí samozvané obce předává z generace na generaci v rámci orální kultury, a může tak nést poselství od samotného zrodu moderního člověka. Obsahuje dialog dvou osob a dochovaly se z ní pouhá jedna věta a jeden větný ekvivalent.
„Víte co dělí lidstvo od zvířat? Olšava.“
- neznámý autor
Obyvatelstvo[edit | edit source]
Obyvatelé této obce bývají nazýváni Kunovjané. Zpravidla tento pojem nepoužívají oni sami mimo Kunovice, protože vědí, že by to mohlo v případě prozrazení vést k jejich hromadnému lynči ze strany obyvatel blízkých obcí. Nicméně pokud se už rozhodli z všem známých důvodů obci opustit, jejich pravnuky už zpravidla spolužáci ve školce v novém bydlišti bít přestanou.
Obyvatelé Kunovic mají různé profese. Provozovat zemědělskou činnost není možné, protože z Boží prozřetelnosti v obci nesvítí Slunce a prší jen tehdy, když nemá. Část obyvatel Kunovic prodává alobal, který se vyrábí z nalezených desetníků, o které se přetahují jejich spoluobčané. Velká část obyvatel pak údajně získává peníze ilegální činností, protože v Kunovicích zkrátka není co dělat. V historických análech se lze dočíst o někdejší výrobě letadel v místním podniku, který byl označován za poslední relikt socialismu na území východní Evropy, kde Kunovice leží. Jeho další směřování je ovšem zahaleno tajemstvím.
K ukojení žízně místních obyvatel slouží nápoj zvaný slivovice, jejíž konzumaci se rozhodla Rada starších obyvatel obce omezit na věk od šesti měsíců. Přesto část obyvatel dává přednost pití vody z Novoveských štěrkových jezer, kterou Kunovicím dodávají z milosti obyvatelé vedlejší věhlasné lázeňské obce.
Specifická je výslovnost některých hlásek ze strany obyvatel, například hlásky L (čti „ulo“) nebo V (čti „uvo“). Tuto výslovnost pilují Kunovjané už v mateřské škole například během hlasitého předčítání slovních spojení, často například „furt mám málo“.
Přesto se i mezi obyvateli obce najdou výjimky, které během studia, které jim ze solidarity umožňují prestižní školy v okolí, na svůj původ hlasitě upozorňují a snaží se jej vyzdvihovat. Je však možné, že se jedná jen o mylné přesvědčení této skupiny osob, protože kromě jejich vlastních tvrzení jejich kunovský původ nenaznačuje žádný z typických kunovských rysů.
Školství[edit | edit source]
V obci se prý nachází celkem dvě základní školy. Na vzniku názvu větší z nich se prý podíleli místní žáci, kteří dostali za úkol zvolit jméno podle budovy, bez níž by nemohli žít. Dostala tak název podle blízké pálenice. Studijní výsledky žáků této školy jsou prachbídné, jedničky dostávají jen v chemii během výuky destilace. Ve škole se jako první cizí jazyk učí čeština a mezi povinně-volitelné předměty žáků deváté třídy patří například „rolničení“ či „malá násobilka“.
Menší základní škola slouží jako vzdělávací experiment. Dojíždějí do ní žáci z okolních obcí (někteří žáci také původem z jižní Asie) a v rámci politiky inkluze ve vzdělávání společně s nimi navštěvují třídy také Kunovjané. Přestože vzdělávací výsledky instituce rovněž nevyčnívají, upřímná snaha vnést do života kunovské omladiny vzorce chování z jiných vesnic drží školu při životě dál. Vzdělávání probíhá podle školního vzdělávacího programu „škoda facky, která padne vedle“. Ústav nese název po ulici Červená cesta, jejíž název odkazuje na důsledky výchovných praktik žáků z okolních obcí směrem ke Kunovjanům.
Pověstné je kunovské vysoké školství. Zdejší vysoká škola místními nazývána „Kunovský harvard“ má celou řadu známých absolventů, například Jana Prachatého nebo Marii Mazanou. Specializuje se na vývoj pokročilé techniky, v roce 2025 kunovští vědci objevili kolo, vzápětí na to čerpání pomocí vědra a v dalších letech prý očekávají místní obyvatelé představení nového modelu trakaře (kunovsky: „tragač“).
Coby uznání za vědecké úspěchy kunovských vědců dostala po jejich rodné obci jméno fyzikální jednotka termodynamické teploty. Absolutní nula se proto od pradávna označuje jako 0 K (čti 0 Kunovjanů, v Celsiově stupnici –273,15 °C). Mezinárodní vědecká komise usoudila, že označení je vzhledem k údajné četnosti nul v obci příhodné.
Kultura[edit | edit source]
Kunovice jsou známé jsou pověstnou kunovskou kulturou, která se projevuje zejména vytvářením roztodivných ornamentů na střeše místního kostela, jejichž tvar je slušným lidem stydno komentovat. Obecně se dá konstatovat, že obci velmi sluší mlha nebo výrazně nízká oblačnost. Kulturní život v okolních obcích se často koncentruje ve folklorních souborech nazvaných podle samotné obce (např. Hradišťánek, Novovešťanka, ...), ovšem část obyvatel Kunovic se hlásí k organizaci Handrlák, která se svým jménem snaží ostatní folklorní soubory mystifikovat o svém vlastním původu.
Centrem zdejšího kulturního života je pobočka řetězce rychlého občerstvení McDonalds. Zde se konají všechny svatební i smuteční hostiny a na Vánoce zde Kunovjané mohou svým dětem dát ochutnat něco, co má připomínat maso. Spousta Kunovjanů zde nastartovala svoji kariéru a dnes zde už kromě mytí příborů mohou mýt také malé talíře.
Každé dva roky se prý v obci koná tzv. Jízda králů, kterou Kunovjané okopírovali z nedalekého Mongolska. Pro místní podnikavce je akce příležitostí nasbírat dostatek materiálu na výrobu alobalu, kromě desetníků totiž občas přihlížející věnují královské družině i dvacetník.
Lidová slovesnost[edit | edit source]
Termín Kunovice se objevuje v mnoha lidových pranostikách a pořekadlech. Například:
„Z Kunovic dobrého nic.“
- lidová pranostika
„Kunovjanku ani zavařenú!“
- lidová slovesnost
„V každéj dědině majú svého obecního blázna, enom v Kunovicách majú blázni celú svoju dědinu.“
- lidová moudrost
