Český Těšín
Český Těšín (polsky Czeski Cieszyn, či za nacistické okupace Cieszyn Zachodni; anglicky Czech Excitementtown; německy Tschechisch Teschen - výslovnost "Čečičečen") je "město", jehož existence ani poloha nejde nijak dokázat, jelikož satelitní snímky blokuje smog ze sousedního 3nce. Podle legend by mělo jít o bájné multikulturní město, kde již několik století probíhá válka mezi Čechy, Poláky, Moraváky, Šlůňzáky, Židy, Slováky a kdo ví jakou další verbeží.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Před rokem 1918 Český Těšín prakticky neexistoval - jednalo se o pár baráků na předměstí polského Těšína, jehož nadvláda se střídala z minuty na minutu mezi Polskem, Českem a Rakouskem. Na české straně stálo jen nádraží Bohumínsko-Košické dráhy, proto si ve Vídni vymysleli, že místo toho, aby lidi museli chodit pěšo, zavedou tramvaj (o které zpívá i čestný císař Těšínska Jarek Nohavica). Po druhé světové válce většinu města ukradli Poláci, kteří se ale nezastavili za řekou Olzou, proto zahájili v roce 1919 tzv. sedmidenní válku (sedmidenní proto, že jim československá armáda dala tak na prdel, že Poláky zahnali až 30 kilometrů za hranice - Poláci proto začali brečet a bylo uzavřeno příměří).
Československo v důsledku toho, že Poláci zabrali většinu infrastruktury (a zbytek rozkradli naši spoluobčané) nasypalo do Českého Těšína obrovské prachy. I kvůli toho bylo město - poprvé a naposledy ve své existenci - atraktivní pro mladé lidi.
Poláci se pak pokusili o obsazení Zaolzia ještě jednou v roce 1938 (to není prvočíslo) - tentokrát se jim to, světe div se, opravdu povedlo a tak šli ukázat svoje bojové koňské povozy a hnojomety před místní nádraží. Okupace trvala jen do konce druhé světové války, od té doby sice nadávali na Čechy, ale už se nikdy o okupaci nepokusili.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
To, co udržuje Český Těšín (aspoň trochu) významným městem, je místní nádraží, odkud "vyjíždí vlaky co čtvrthodinu" a "na kraj světa" (ve skutečnosti ale nejdál, kam se dostanete, je před Bohumín, protože v této oblasti fungují kovošrotové gangy našich spoluobčanů - dříve mizely celé lokomotivy, po nasazení Pendolina mizí jen návěstidla, což působí hromadné vlakové nehody). Dále vlaky jezdí do Košic (kam stejně nikdo nechce) a do Frýdku-Místku (kam jede vlak 45 minut i přes to, že po dálnici autem je to 10).
Dalším způsobem dopravy (pokud nebereme v potaz koňské povozy) jsou 4 autobusy, které zajištují místní síť "MHD". Ty jsou koupeny odněkaď z Vladivostoku a jsou moc staré na datování uhlíkovou metodou - proto město vynaložilo všechno své úsilí na kamufláž, která je sestavena z křiklavé žluté barvy a SPZ na míru. Autobusy vyjíždějí od vlakového nádraží, protože to autobusové bylo vystavěno ještě za Sámovy říše a od té doby nerekonstruováno, jen byla přidána elektronická tabule s odjezdy, která je stejně k ničemu, bo všycy maju IDOS.
Posledním způsobem, jak se pohybovat po městě byla tramvaj - po 10 letech ovšem Poláci ukradli koleje (zbytek byl nalezen při poslední rekonstrukci Nádražní ulice, kam je zaasfaltovali soudruzi).
Kultura a náboženství[editovat | editovat zdroj]
Operuje zde teroristická organizace PZKO (Polski Związek Komunistycznych ožralów), která po druhé světové válce obsadila synagogu v centru, kterou od roku 1945 až doteď obléhá armáda (vznikla z toho i inspirace pro Netflix, potažmo pro seriál Dům z karet).
Dále zde operuje asi 10 církví, z nichž každá má minimálně jeden svůj kostel.
