Kralupy nad Vltavou
|
Tento článek nemá nic společného s článkem Brandýs nad Labem. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit. |
Kralupy nad Vltavou je souhrnné označení pro všechny chudinské favely megalopole Lobeček, které leží na obou březích Vltavy zhruba půlmaraton daleko severně od Prahy v okrese Mlníkovo.
Cizokrajné názvy[editovat | editovat zdroj]
Věhlas obce již dávno přesáhl hranice české kotliny, a jak již tomu bývá, těžká výslovnost jména obce vedla k různým pojmenováním. Jmenujme si ty opravdu důležité:
- sudetsky: Kralupen an der Moldau (povšimněte si správného tvaru Kralupen, namísto nesprávného jednotného čísla Kralup na Českopedii)
- anglicky: Crusts upon Moldau
- slovensky: Čechnaft nad Vltavou
- maďarsky: Kéreglerakódásokat fellet Moldva
- francouzsky: Croûte sur fleuve Vltava
Území[editovat | editovat zdroj]
Kralupy leží pod vrchem Hostibýk, což místní tvrdohlavě vyslovují hovorově jako Hostibejk, pojmenovaným po prvním patriarchovi místního kmene. Traduje se, že s příchodem praotce Kralupa přišel na návštěvu zlatý býk (alegorie hojnosti) a ze slušnosti zůstal i na večeři a zbytky i na druhý den k snídani. Tato legenda je ovšem čistě účelová a má ve čtenáři vzbudit mylnou naději, že místní jsou pohostinní. Což, bohužel, místní doopravdy jsou. Hospody jsou na každém rohu. To znamená dvě.
Na vrcholu Hostibýku nachází se tajuplný bunkr se střílnami. Traduje se, že až bude Kralupanům nejhůře, do bunkru pronikne Chmurný žnec a zkrátí jejich trápení několika dobře cílenými dávkami ze samopalu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kralupské údolí bylo osídleno již v dětství božské Helči, hovoříme tedy o svrchní křídě. Místní pralidé prosluli zručným zpracováním korálků z penisových kostí nedospělých mamutů a výstavbou bezdrátových sítí, neboť při výkopech zde nebyly nalezeny žádné kabely.
„"..žalu pln král úpí nad Vltavou..“
- originální úryvek z histerické středověké básně neznámého barda
V období temného středověku zde byl vybudován mlýn, tvrz a chlév a obec dostala jméno. Jak je vidno z uvedeného autentického přepisu dávné básně, název obce Kralupy nad Vltavou vznikl přepisem kronikáře pocházejícího z Ostravska, který byl poněkud slabý v gramatice. A na hlavu.
Ještě na konci devatenáctého století byly Kralupy toliko malou vískou s dvěma stovkami pneumatik, jak se dříve obyvatelům říkalo. S příchodem železného oře a pokroku do tohoto Bohem zapomenutého kraje nastal prudký vzmach rozvoje obce. Byl vybudován pseudogotický kostel, pseudonáměstí, pseudokruhový objezd a hyperboloidní pseudomost. S nástupem těžby kaučuku na úrodných ropných polích došlo k výstavbě klecových bytů, tzv. panelových domů, které tvoří romantické panorama obce dodnes.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelstvo je milé a vzdělané, s mizivým procentem análfabetů a učitelek matematiky. Skládá se převážně z Čechů, Hnědočechů, Žlutočechů a příměsí dalších rasových skupin, zejména jorkšírů a pudlů. Většina místních jsou zaplaťpámbů ateisté, ale v obci je též synagoga a kostel, takže není vyloučena přítomnost židů a uctívačů Velkého téčka. Vzhledem k množství heren a zahraničních restaurací je zjevně nejoblíbenější kult boha Mamona a Hospodina.
Obyvatelstvo je též z velmi pochopitelných důvodůch značně rafinované, neboť si za tímto účelem zpupně přistavělo k favelám i rafinérii.
Gastronomie[editovat | editovat zdroj]
Mezi významné restaurace patřila, dnes již bohužel zavřená, Modrá Nota. V její kuchyni vařili dvojníci herců ze seriálu Jake a Tlusťoch. Restaurace však plnila další funkce jako skladiště a squat, to můžeme poznat z úst Zdeňka Pohlreicha když pronesl: "Tady to nikdo nemyl vod Druhý světový války" a "Vy nevidíte že máte v kuchyni pneumatiky". Někteří se domnívají že v restauraci mohl nacházet i nevěstinec, jelikož při kontrole kuchyně Zdeněk Pohlreich poznamenal že: "Tady je teda vzduch jak v poklopci", ale o provozu nevěstince oficiální zdroje mlčí. Co se zameškalo v úklidu to se dohánělo v jídle. V restauraci se vařily takové speciality jako: Maliny, kreveta, knedlíky, chňochy a vše na tradičním laku na rakve. V dnešní době je tato gastronomická perla uzavřena.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obcí protéká významná dopravní tepna spojující pražské letiště a továrnu na mluno v Křivenicích. Je (ta obec, nikoli tepna) též proslavená faktem, že uzavře-li se její most, doprava zkolabuje jak puberťačka nad těhotenským testem. A to opakovaně, a tudíž několikrát. Při výstavbě se totiž architekti nechali inspirovat urbanistickým řešením Vídně, Moskvy a Hradcete Králového, které zdobí mnohé obchvaty usnadňující dopravu a proto v Kralupech nevybudovali ani jeden.
Obcí se líně plazí říčka Vltava, což je přítok evropského veletoku Elbe. Protože od příchodu železného oře místní šotouši nedali jinak, v obci je i železniční křižovatka a parkoviště, aby si tito mohli nové stroje prohlédnout, nafotit a pod rouškou tmy se s nimi pomazlit.
Významná data[editovat | editovat zdroj]
- 22. března 1945 byla zástavba při náletu amerických bombardérů značně zdecimována, což je s odstupem času hodnoceno jako jeden z nejlepších urbanistických zásahů za celou dobu existence obce. Místní obyvatelé v tento den v průvodech děkují americkým architektům a na znamení úcty nosí stužky barvy kouře hořící rafinerie, která byla původním cílem náletů.
- 3. března 2016 prokázali místní obyvatelé nebývalou zručnost při honění ptáků. V rozporu s oblíbenou fámou, že do města zavítal kočovný bordel, jednalo se toliko o odchyt jednoho z ibisů, kteří uprchli z pražské zoo.
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Nesmíme rovněž zapomenout na titány, kteří mají k tomuto zapadákovu vztah hlubší než jejich poslední studna. Kupříkladu Jaroslav Seifert. Citujme z jeho skvělé sbírky básní, za niž obdržel nejedno vyznamenání, děkovný dopis a uznalé pokývání hlavou:
„Kralupy nejsou krásné město a nikdy nebyly.“
- Jaroslav Seifert, nedatováno
Nutno podotknout, že v době kdy toto dílo tvořil, Kralupy nad Vltavou ovšem ještě město v žádném případě nebyly. Mnohem přesnější by bylo slovo pomenší dědina. Konkrétně několik hliněných chatrčí a usedlost kočovných lapačů slepic.
Dalším z kralupských titánů je nezapomenutelný Martin Procházka, proslavený svou hokejovou taktikou, kdy se jeho hokejka proměnila ve smrtící zbraň, připomínající něco mezi kosou a sudlicí. Nejen proto se uchytila jeho přezdívka Temný pán. Podobnost s antropomorfní personou v pojednání o vrcholu hory Hostibýk je zcela náhodná.
