Zemědělství

Princip.

„Když se ztratí nářadí nebo motorová pila, na to už jsme si víceméně zvykli. Když už se ale ztrácejí i traktory ...?“

- Rakouský sedlák Hugo Anzinger o soužití s českými sousedy

„Oni nám traktory? Tak my jim tanky!“

- Neznámý Ukrajinský zemědělec

Související informace obsahuje Regál Zemědělství©

Berbara Stěpanovna Myškinová se svými vidlemi

Našli i alternativní způsoby orání

Zemědělství je jeden z nejstarších oborů lidské činnosti. Vychází z hrnčířství, kde se z hlíny uplácávají hrnce. V zemědělství se z hlíny uplácává země. K uplácávání slouží speciální nástroje a stroje. Rolníci, společně s dělníky a pracující inteligencí, kráčejí společně ke světlým zítřkům.

Nástroje

Vidle

Po zavedení Pičurinovy metody se výsledky amerických farmářů pronikavě zlepšily

základní nástroj zemědělců. Podle něho se jim také říká vidláci. Vidle slouží též jako zbraň, kterou používali již Husité. Za Velké Francouzské Revoluce s nimi vidláci zapíchávali feudály.

Viz též nedokončená disertace Azise Velikého Užití útočných vidlí ve strategické obraně a taktickém ústupu (VAAZ Brno). Viz též samostatný článek.

Motyka

Nástroj, který většině mladých lidí zle padne do ruky. Jeho název pochází od slovesa motat. Používají jej už jen staré babičky. Motykou lze nakopat prakticky cokoli (brambory, hlínu, atp.), nelze jí však nakopat prdel. K nakopání výše zmíněné části těla se jeví nejvhodnější okovaná bota.

Varování: Motykou si lze přivodit při nesprávné manipulaci i těžký úraz, nejčastěji hlavy nebo dolních končetin. Lze jí rovněž zranit i spolukopáče.

Rýč

Název rýč vznikl patrně od slovesa ryčeti. Jeho mistrné ovládání vyžaduje souhru celého těla a pro prvouživatele se jedná o tak náročný výkon, že po jeho ukončení učedník ryčí od bolesti v kříži a zádech, také ruce nezůstávají stranou. Původně se vyráběl celodřevěný, než lidé přišli na to, že je to blbost. Nyní se dolní část rýče vyrábí ze speciální kastrůlkové oceli třídy 10 343. Horní část (držadlo) je vyrobeno ze dřeva, plastické hmoty se neosvědčily, měknou v ruce. Je dokonale známo, že o rýč se výborně během pracovního procesu opírá, a tak si tělo pěkně odpočine. Taktéž se dolní částí výtečně otvírají lahváče.

Cep

viz samostatný článek.

Hrábě

Na počest tohoto nástroje vznikl jeden ze šlechtických titulů. Hrábě dělíme podle způsobu výroby na průmyslové a rukodělné. Vyrábí se buď celodřevěné, ocelové a kombinované. Zpravidla mívají pět a více zubů, podle velikosti. Čím víc zubů, tím těžší a náročnější na ovládání. Lze si ulevit vylomením jednoho či více zubů, ale pokud to přeženeme zjistíme, že takto přehnaně upravené hrábě jsou v podstatě k ničemu. O hrábě se opírá rozhodně lépe než o rýč, ovšem POZOR !!!, při šlápnutí na obrácené hrábě hrozí smrtelné nebezpečí. Násada se totiž prudce vymrští, a zastavuje se nejraději o nos, čelo nebo ústa. Minimálně hrozí ztráta jednoho či více zubů, krvácení, otřes mozku a jiné.

Kosa

Ukázka lidového folklórně-zemědělského umění, tzv. hanácký výšlapek z Olomoucka.

Plakát z doby, kdy se pivo vyrábělo ze sladu a z chmele

Tento nástroj si rolníci vypůjčili od slečny Smrti. Také podle něj vznikla odnož italské mafie v USA, kosa-nostra. Tento prastarý nástroj má univerzální využití, například jako nebezpečná zbraň, což je historicky doloženo. Kosení bylo po dlouhohou dobu (asi tří set let, než Keltové vynalezli kombajn a potom asi jednoho a půl tisíce let, když ho zase zapomněli) nejefektivnější způsob, jak zabránit suchému obilí v předstírání pokračujícího vegetačního cyklu, oprávněně jej lze tedy spojovat se smrtí, která jest také nejefektivnější způsob bránění předstírání a sebeoblbování (bohužel to nikdo nemůže docenit). Krom zabíjení se kosa náležitě uplatnila i ve vojenství - teprve s vynálezem kosy bylo možno např. udržovat u opevnění nějaké předpolí, ježto před tím byl velký problém se sestromením (storming) a zakřovením (ambush) potencionálních útočníků a hradby tedy sloužily ponejvíce pro ozdobu (a i tuto funkci přilehlá bujná džungle dosti narušovala).

Konstrukce je velmi jednoduchá

• držadlo (kosiště) - je opatřené jedním či více poddržadly
• mezikus, kovová svorka se šroubením - který celý ten krám drží pohromadě
• samotná kosa - opatřená ostřím

Dokonalá práce s kosou vyžaduje pilného studia mechaniky, statiky a hlavně vytrvalost a píli. Začátečníkům se nezřídka přihodí spousta úrazů, nejčastěji pořezání a posekání různých částí těla. Je znám odstrašující příklad, kdy si sekáč odsekl ucho, a to nepracoval, pouze se o kosu opíral. Platí tedy: o kosu se neopírat, neopírat, neopírat! (Od toho tu je rýč!)

Pro diváka se práce s kosou jeví snadná, přímo brnkačka. Ovšem není tomu tak. Sledujte amatéry, kterak buší kosou do země, mistrně ji zasekávají špicí tamtéž. Takový člověk je nebezpečný nejen sobě, ale i svému okolí. Aby kosa dobře kosila, je nutno ji perfektně nabrousit. Toho dosáhneme dvěma způsoby:

• pomocí kladiva (vyklepání)
• pomocí brousku (nabroušení)

Návod na vyklepání kosy:

1. pomocí kladiva sklepneme mezikus (třmínek) - první úraz - rozbitý prst
2. položíme kosu na kovadlinku a pravidelnými údery, místo vedle místa klepeme na okraj ostří, vytváříme první zuby (velmi špatně), sakrujeme
3. přidáme na síle úderů a ostří se začíná trhat, sakrujeme ještě více
4. zapálíme si cigaretu, otevřeme lahváč a pomalu se uklidňujeme
5. pustíme se znova do díla a zjišťujeme, že ostří se začáná vlnit, sakrujeme
6. pokusíme se to opravit silnějšími údery vedenými ve vzteku a stav kosy se rapidně zhoršuje
7. praštíme kosou a kladivem, ošetříme si rozbité prsty a odcházíme do hospody najít odborníka, který naklepání kosy zvládá.

Broušení naklepané kosy je již hračkou: zprava do leva šmidli šmidli brouskem.

Při samotném kosení se doporučuje požívat alkohol, ovšem pozor, ne pivo nebo víno, ale pouze kořalku. Proč pouze kořalku? Jednoduše proto, že práce jde lépe od ruky a sekáč se tolik nepotí, pouze se motá, ale to bývá často způsobeno únavou.

Motorkáři: dávejte si obzvláštní pozor v místech, kde babky s nůší a kosou jezdívají na kole nasekat něco krmení pro králíky.

Genetický vliv na naše obyvatelstvo byl prokázán novodobými studiemi[1]. S vynálezem kosy došlo k výraznému a dlouhodobému růstu populace, což (velice pravděpodobně spolu s vojenským užitím kosy) vedlo k zakonzervování té části genetické výbavy, která se předává z otců na syny, činí z nich muže, a čemu se obvykle říká po meči. Mnohem přesnější by bylo říkat po kose, když už vědci nemohou z jakéhokoliv důvodu nazývat věci pravými jmény. Ve většině lidoopích společností vč. lidských totiž přechází vlastnictví půdy na syny národa, zatímco dcery národa běžně odcházejí dělat matky národa k jiným tlupám. Jako na potvoru, jak je dosud neblahým českým zvykem, přišel vynález kosy příliš brzy, těsně před tím, než se Evropa spořádaně rozškatulkovala na národnosti a začalo se se závody v genocidě. Bulk národa je tedy původu naprosto smíšeného, nebývale starobylého, pojmenování nejpřesnějšího zhruba: Evropa 1, Evropa 2, Evropa 3. Žádný tedy div, že tolik vzhlížíme k africkému hospodářství a jihoamerické politice, jsouce evropanstvím od prvopočátku přesyceni.

Perliška: irsky se kosa řekne špejle. To vysvětluje, proč se Irsko nikdy ani vzdáleně nepřiblížilo ke světovládě, přestože k tomu mělo nejlepší předpoklady. Anglické pojmenování zase pochází od Skythů. Tito kočovníci přitom kosy nikdy nepoužívali.

Srp

Srp se naklepává kladivem. Je pravdou, že na odbornou práci je třeba daleko subtilnější nástroj. V Sovětském svazu je ale všechno balšóje

Srp je nejstarší nástroj sloužící ke kosení obilí. Kosa je pouze mladší odrůda srpu. Srp se od kosy liší především tvarem a také druhy úrazů, které způsobuje. O srp se nedá opírat. Údržba srpu a kosy se neliší, vychází ze stejného základu.

Etymologie je mnohem mladšího původu, než samotný nástoj, konkrétně latinského, ba dokonce mladšího než kosa. Srp <= serpe (fr.) << serpó = plazit se. Lidé jej tak pojmenovali, když zjistili, že je mnohem pomalejší, než kosa. To mohlo při tehdejší vědecké neefektivitě trvat tak sto let, neboť metodu pokus-omyl používali Řípané leda omylem, když to přehnali s tradičnější metodou "tří O" (orodování, obětování, orgie). Podle některých výzkumů toto slovo pochází z latinského serpens - had, protože čepel srpu je zahnutá jak had.

Jestliže byla vynalezena motorová kosa, motorový srp dosud vynalezen nebyl. Je to tak těžké? Velmi by to prospělo k plné rehabilitaci srpu, který byl krutě zneužit bolševickou propagandou, jako symbol údajného sepětí rolnictva a dělnictva. POMOZTE !!

Traktor

Létající Z-ORáč

Když se z lovců stali zemědělci, vyvstala nutnost obdělávat půdu. Což o to, příhodný klacek podobný pluhu se vždycky našel, ale kdo to měl tahat? Původně tak činil sám zemědělec, potom jako zápřahu používal ženu, ta ale byla po celodenní orbě k ničemu, a tak přišla na řadu zvířata, jako voli, krávy, koně a otroci. Otroctví však bylo později neuznalými humanisty zrušeno a problém se objevil opět v celé své nahotě. Bylo tedy nutno přikročit k radikálnímu řešení. Vycházelo se především z toho, že zemědělci jsou zrovna tak líní jako ostatní lidé a o tažná zvířata je nutno pečovat, zatímco o stroj pečovat není nutno. Jako jediné a schůdné řešení se jevil stroj.

Od myšlenky nebylo daleko k činu, doba již pokročila a již byl vynalezen parní stroj a spalovací motor. Vznikly tedy dvě verze pohonu tohoto stroje, který byl nazván traktor. Stroje byly opatřeny koly. V roce 1908 se v USA přemnožily housenky, které vývojář Holdtových závodů (Oregon, USA) využil ke konstrukci housenkových pásů, a od té doby se vyrábí traktory nejen kolové, ale i pásáky. Těch je ovšem méně. Původní traktory vydávaly značný hluk, vypouštěly smrdutý kouř a tekl z nich olej.

Pokrok se ovšem nedá zastavit, a tak dnešní moderní traktory vydávají značný hluk, vypouštějí smrdutý kouř a teče z nich olej. Věci neznalí hnidopišští ekologové unikání oleje do půdy pranýřují, ale uniká jim při tom to hlavní, totiž že olej půdě prospívá a zvyšuje její bonitu. Praxe jasně dokazuje, že z podzolu (šedožlutá, kamenitá, chudá půda) vzniká mastná těžká černozem. Další výhodou traktoru je, že při práci lze pohodlně popíjet lahváče. Zkuste vést koně, vést správně pluh a pít při tom lahváč. Nemožné. Do výroby se již připravují traktory s lůžkovou úpravou.

V Sovětském svazu byly vynalezeny i speciální univerzální traktory pro použití v neklidných pohraničních oblastech. Cituji ze zprávy TASS : „Poklidně orající traktor napadla silnou palbou přesila čínských vojáků, traktor palbu opětoval a po jejich totálním zničení opět pokračoval v mírumilovné orbě. Po dokončení orby traktor odlětěl zpět na základnu.“. Z úryvku je zřejmé, se patrně jedná o traktory výrobené na území pozdější Ukrajiny.

Kombajn

Prototyp Brněnského hopsinkového žacího stroje (kombajnu)T-CutHop

Jako mnoho jiných převratných věcí byl i kombajn vynalezen ve dvacátých letech minulého století v SSSR. Po dobrovolně-násilné kolektivizaci zemědělství totiž vyvstal problém, jak sklidit nevalnou úrodu z obrovských kolchozních lánů. ÚV KSSS proto vydal úderné heslo "Přenechejme dřinu strojům!". Kolchozník Mitrofan Sergejevič Vodkin se tedy pustil s revolučním zápalem do díla a vynalezl mobilní stroj na mlácení obilí, který nazval kombajnem. Stroj byl masivní celodřevěné konstrukce, (nebylo použito jediného hřebíku) a byl opatřen náhodně ukradeným motorem neznámého účelu. Měl i klimatizaci, strojník si, když mu bylo horko, mohl otevřít okénko. Mlátící ústrojí vyřešil M.S. Vodkin zcela unikátně. Do rozměrné nástavby umístil dvacet mužiků s cepy.

Mělo to jedinou nevýhodu, často docházelo ke samovznícení výparů z vodky. Za tento nedostatek byl vynálezce kritizován na stranické schůzi (začínal se totiž projevovat kritický nedostatek mužiků) a bylo na něho podáno udání. Na to byl po svém sebekritickém doznání ve spravedlivém procesu odsouzen ke dvaceti pěti létům převýchovy v sibiřském pracovně nápravném zařízení za sabotáž socialistického hospodářství. Vynález málem upadl v zapomnění, ale nepřítel socialismu a zavilý kontrarevolucionář A.N. Fuškin prodal dokumentaci a know-how lstivým imperialistům, kteří jej pod ukradeným názvem combine harvester přivedli k jeho dnešní podobě. Také ho za nekřesťanské peníze prodávají do dnešního Ruska.

Sovětské zemědělství

Agrární program bolševiků spustil v Sovětském svazu zemědělskou revoluci. Dnes je sovětské zemědělství nejvyspělejší na světě. Stébla obilí jsou tam jak telegrafní sloupy. (vysoké, nebo tak daleko od sebe?). V SSSR, tam je vše velké, platí tedy obě možnosti.

Úroveň zemědělství v carském Rusku a v SSSR se nedá srovnávat. Používáním pokrokových metod, neuvěřitelného pracovního úsilí a oslňujících výsledků sovětské vědy, přineslo svoje ovoce v naprostém nedostatku čehokoliv (tady se zřejmě jedná o sprostou pomluvu zákeřných imperialistů).

Nepřátelé socialistického zemědělství

Sovětští lidé překonají vbrzku všechny nesnáze, hlavně pět úhlavních nepřátel budování socialistického zemědělství:

• jaro
• léto
• podzim
• zima
• imperialismus

Správný zemědělec pracuje i v zimě

Marxistický básník Egon Bondy na to hbitě reagoval veršem:

„Jaro, léto, podzim, zima,
Čí je to vina?“

Osobní přítel velkého soudruha Stalina, akademik Trofim Denisovič Lysenko ukázal sovětským zemědělcům, jak na to. Jen díky němu předstihl Sovětský svaz Somálsko v hektarových výnosech obilí o celých 300 gramů na hektar. U každé práce se musí myslet, a tak T.D. Lysenko objevil, že pokud se nestačí sklidit obilí do zimy, vcelku o nic nejde, neboť přezrálé obilí vypadá na zem a začne znovu růst. Ušetří se tím nejen příprava půdy k setí, koňské potahy, ale hlavně pracovní síla, která se pak může zúčastnit mítinků, kde přijme hodnotné socialistické závazky.

Kritikové

Hrstka odvážných kritiků těsně před internací namítala, že na rozoraných obrovských pláních nic neroste a změnily se v naprostou pustinu! Ale někde je přece třeba sledovat, co všechno dokáže příroda, zvláště když poručíme větru a dešti. Nebýt zákeřných imperialistů a hydry kontrarevoluce, dávno bychom to již věděli. A také naše hrdinská Rudá armáda potřebuje prostory pro výcvik. Kdyby cvičila na polích, mohly by toho zneužít kontrarevoluční živly ke své protisocialistické propagandě. Naše heslo je jasné: " Dohnat a předehnat kapitalismus! ". Tak tedy pod vedením našich nesmrtelných učitelů, velkých soudruhů Lenina a Stalina stále kupředu, vstříc světlým zítřkům!