Latinské výroky a spojení

„Quod licet Bon Jovi, non licet David Bowie.“

- Anonym

„Sud culati ristupie, tuie cara tenturie.“

- Honza

„I skladník ve šroubárně si může přečísti Vergília v orginále.“

- profesor Hrbolek

latina, svazek I z XII

Latinský jazyk je starobylý jazyk, jehož počátky se ztrácejí v mlhách starověku, kdy se za ne zcela jasných okolností vyšvihl na módní řeč zejména ve vyšších kruzích a středních vrstvách, které se horlivě snažily vyšší kruhy napodobit. Prostě, kdo nemluvil latinsky, byl trapný, a z archeologických nálezů je dnes známo, že i v chatrčích nejchudších a nejbezvýznamnějších obyvatel staré Evropy bývala aspoň jedna učebnice latiny.

Prapůvod

Podle všech dostupných údajů pochází latina od jednoho příslušníka starobylé rasy Antiků (velmi vyspělé mimozemské civilizace), který si v opilosti popletl směr a havaroval na Zemi, pravděpodobně nedaleko Plzně, i když trosky jeho létajícího talíře se doposud nepodařilo nalézt. V alkoholovém opojení napovídal lidem tak velké nesmysly, že se z toho stal základ právě pro latinu. Lidé se samozřejmě pídili i po tom zázračném nápoji, který mu vždy tolik zvyšoval inteligenci. Štěstím pro lidstvo bylo, že si tento dobrotivý ufoun nerad nechával věci pro sebe. A tak vzniklo pivo. Historikové se dlouhá léta přou, proč zatímco tradice vaření elixíru života zakořenila v místě pádu vesmírné lodě, latina se přesunula jinam a na původním místě se na ni po dlouhá století téměř zapomnělo. Osud to ale zařídil chytře, ne?

Krása a ušlechtilost latiny

taky latina, dle gůgla

Krásou a ušlechtilostí latiny byli uneseni i barbaři, kteří přišli do Evropy z východu loupit, drancovat, znásilňovat a vůbec zničit starověké společnosti, takže – jak víme z písemných pramenů (sepsaných, správně, jak jinak než latinsky) – nejprve jejich velitelé vždy přikázali nalézt a z každého domu vynést učebnici latiny a jiné latinské texty a pak teprve dům zapálili i s drůbeží, prasaty, kozami a dalšími obyvateli (někteří badatelé z tohoto údaje vyvozují, že ve starověku bylo jazykově vybaveno i domácí zvířectvo, ale v tomto se názory odborné veřejnosti silně rozcházejí). Zcela na okraj budiž řečeno, že někteří barbarští náčelníci zcela spolehlivě neodlišili ušlechtilou latinu od jiných pajazyků, takže omylem zachovali i několik domáckých pokusů o vytvoření tzv. češtiny, která se pak ironií dějin ve středověku rozvinula a bohužel přežívá dodnes (kdo má opravdu silný žaludek, může si o tomto politováníhodném jazyku přečíst v samostatném článku).

Nájezdy barbarů

Barbarští nájezdníci rozvrátili starověkou civilizaci a spolu s ní i její životní standard – ani v nejmenším nemínili pokračovat ve stavbách hygienických obydlí, za nápad postavit v domě záchod byl každý barbarský architekt rovnou popraven a mýt se všichni povinně museli chodit k nejbližšímu studenému potoku, lázně by prý společnost příliš zhýčkaly. Ale jednu vymoženost přesto barbaři s radostí přejali a byl to právě latinský jazyk. Tatam však byla starověká demokracie, nyní si středověcí vládci a šlechta žárlivě znalost latiny střežili, prostý lid byl odkázán na své přízemní nářečí.

Jedinou výjimkou byla církev, kterou se nepodařilo donutit vzdát se latiny, ale sama církev latinu užívala převážně k ohromování užaslých věřících. Později se kvůli odlivu členské základny i samotná církev svatá latiny vzdala. Namísto vzletného Pater noster, qui es in cælis, slýcháme tuctové Otče náš, jenž jsi na nebesích. Přesto se dodnes leckdy užívají latinské fráze nebo přísloví.

Latinské fráze a přísloví

A–G

Čtení této knihy o zajímavém tématu vyžaduje znalost latiny.

• ab ovo usque ad mala – z vajec pochází všechno zlo (výrok pozdně středověkých feministek, rozezlených z nemožnosti vykonávat některé mužské profese, viz také ex offo)
• ab urbe condita – z města koření (výrobní značka na výrobcích původem z Benátek)
• acta est fabula – spisy jsou pohádka (vyjadřuje nejistotu, nakolik úřední záznamy odpovídají skutečnosti)
• ad astra – pro astry (cedule s tímto nápisem bývaly umísťovány ve středověku na kraj klášterních pozemků určených k osetí těmito květinami; dnes se užívá ve smyslu „rezervováno pro lepší využití“)
• age quod agis? – nuže, co děláš? (tímto spojením se někdy naráží na nesmyslnost něčího počínání)
• Aquila non captat muscas – v Aquile nenajdete mouchu (nápis na etiketě jedné dnešní balené vody, dávající najevo její jakost)
• Annus in ano – rok v prdeli
• Arcanum boni tenoris animae – Hodit šavli (zde ve stejném významu „oblouk“) lépe než vypustit duši. Návod na první pomoc při pozření piva Starobrno.
• Audi, vide, tace – přiblížil jsem se ve služebním voze značky Audi, uviděl a dále jsem sledoval onu osobu, hlášení jsem předal panu řediteli na tácku. (šifrová řeč b. i. služby)
• bella gerant alii, tu felix Austria nube – ať se jiní honí za chimérami, mrak (= nebe) je připraven tobě, Rakousko (sebevědomé heslo rodu Habsburků)
• BIS dat, qui cito dat – BIS dává každému, co jeho jest (heslo ve znaku české bezpečnostní služby)
• carpe diem – utrhni den (nápis na starověkých kalendářích pro zapomětlivé); též se dá přeložit jako kapr dne – označení pro největší ůlovek kapra dosažený v daném dni.
• Cēterum autem cēnseō Carthāginem ēsse dēlendam – přesto si však myslím, že Karthagiňané jedí delendu (o tom, co „delenda“ je, se odborníci stále přou; asi šlo o tradiční punské jídlo)
• Corona regni Bohemiae – Covid-19 ovládl Česko
• cuius regio, eius religio – jaký kraj, taková víra (ironický komentář Pražanů pyšných na svou největší a nejkrásnější katedrálu křesťanstva při spatření venkovských kostelíků)
• cum grano salis – solíš zrnkem (středověcí lékaři se velmi touto radou zasloužili o pokles nemocí oběhového systému, způsobovaných vkládáním celých kostek v Alpách těžené soli do jídla)
• deus ex machina – bůh na stroji (již ve starověku měli učenci podezření na návštěvy mimozemských společností ve vesmírných lodích (viz narážky Plinia Staršího), tuto teorii rozvinul v nové době Erich von Däniken)
• deus sex machina - totéž s alternativním pravopisem, avšak mnozí se domnívají, že šlo o přídomek Dia - svůdníka žen: bůh - stroj na sex!
• divide et impera! – dividendy panujte! (sebevědomé heslo italského rodu Medici, zakladatelů první akciové společnosti v dějinách)
• donec eris felix, multos numerabis amicos – ježek Felix spočítá mnoho Amíků (Amíci / Američané často pronikali na loviště ježků, kde jim kradli z bodlin jablíčka)
• errores medicorum terra tegit – chyby lékařů skryje země (tradiční předoperační modlitba)
• Et tu, Brute? – Je tu brutál?
• ex offo – z vejce (původně ex ovo; pochází ze středověku, kdy ženy nesměly vykonávat advokátské povolání, bohužel se některé převlékaly za muže, proto muselo být zavedeno ohledání vajec pro potvrzení mužské totožnosti; dnes „advokát ex offo“ pozbylo původního významu)
• expecto patronum! – z hrudi patrona! (konstatoval Americký lékař, když vyňal patronu z těla zastřeleného prezidenta Kennedyho)
• ex post – z pošty (klade se pro zdůvodnění porušení věci)
• festina lente – pospíchej po čočce (těmito do latiny přeloženými slovy nejznámější řecký lékař Hippokratos doporučoval čočku jako projímadlo; dnes zastaralé)
• Fiat lux – vyluxuj mi Fiata
• Graeca sunt, non leguntur – co je řecké, se nesbírá (Římané chovali plemeno krásných řeckých psů, kteří však měli velmi rychlé zažívání, sbíráním jejich trusu na ulicích byli pověřeni výhradně řečtí otroci, římským bylo nakázáno si jich nevšímat)

H–R

• Habemus papam – Máme co jíst
• Hannibal ad portas – Hanibal šel do (tele)portu (věta ze Star Treku)
• hic sunt leones – i lvi někdy hýkají (přísloví říkající, že i ten, kdo je ve vysokém postavení, má obyčejné potřeby). Druhý břeh vehementně interpretuje toto přísloví jako „lvům je hic“ (jako důsledek pozorování a čichání nesnesitelné perspirace afrických lvů).
• historia magistra vitae – paní magistru živí dějepis
• Homo homini lupus – člověk k člověku s lupy (asi nepoužívá Hér end Šoldrs)
• Homo habet manum dextram et manum sinistram – člověk má ruku pravou a ruku levou (pravdivé přísloví)
• hora ruit! – hora se řítí! (poslední výkřik obyvatel Pompejí, zasypaných roku 79 výbuchy sopky Vesuv; přeneseně se dnes užívá o libovolném blížícím se nebezpečí)
• In camera caritatis – v kameře (něco) c(h)řesti
• Inter pedes puellarum magna voluptas puerorum est – mezi nohama dívek jest největší potěšení chlapců
• Lupus non curat numerum – Vlk neočůrává číslice – poznatek prvních údržbářů pomníků
• lupus ovium custos – vlk hlídač vajec (výrok římského básníka Ovidia, považuje se za nejstarší doklad tzv. kastračního komplexu)
• ...mea culpa... (část v lat. originálu v 'coming-outové' části mše)
• mens sana in corpore sano – sanace těla je sanace ducha (věta tradičně zapisovaná na začátek výslechových protokolů středověké inkvizice)
• nihil novi sub sole – pod sluncem nic nevím (výrok římského filozofa Seneky, který se užívá ve smyslu „nejlépe se myslí ráno před východem slunce“, obdoba českého „ráno moudřejší večera“)
• non scholae sed vitae discimus – neučíme se ve škole, ale v životě (původ výroku neznámý)
• odi et amo – přičichnu a zamiluji se (výrok římského básníka Katula, který zdůrazňuje důležitost vůní pro přitažlivost pohlaví)
• omne principium grave – každé knížectví obtížné (ve smyslu „každá knížecí vláda obtěžuje“; novověký výrok francouzských osvícenců, později užit ve francouzské revoluci ke zdůvodnění nutnosti zrušit království)
• omnia mea mecum porto – za vše své platím porto (zásada zpoplatnění římské starověké pošty pro soukromníky (pošta jinak sloužila jen státním účelům), dnes užíváno volně ve smyslu „každý je odpovědný sám za sebe“)
• ora et labora – orál je taky práce (zásada mnišské řehole svatého Benedikta, vyjadřující, že aktivity mnichů jsou práce jako každá jiná)
• pater mea in silvam lupus filium est – můj otec se nachází v lese, [kde i] vlk stává se klukem (pomocí této věty staří římští gramatikové v hospodě naříkali, že latina stále neužívala interpunkci a nevyznačovala délky samohlásek)
• pecunia non OLED – chceš-li ušetřit pekúnii (nebo-li peníz), nekupuj si OLED televizi (toto antické rčení je důkazem, že i průměrná římská rodina byla velice šetřivá, pokud jde o domácí spotřebiče)
• Praga caput regni! – Praha je zničena po dešti! (těmito slovy byl zděšen císař Rudolf II. z mizerné kvality pražského stavebnictví, když se poprvé od jeho nastěhování do Pražského Hradu Prahou prohnala bouřka a jejím následkem se polovina Pražského Hradu zhroutila)
• Praga mater urbium – Praha matka lehkých běhen (takto charakterizoval hlavní město Čech papežský vyslanec Aeneas Silvius Piccolomini v 15. století; aktuální dodnes)
• Rex mortuus, vivat Rex – Rex je tuhej, ať žije Rex (poslední věta seriálu Komisař Rex)
• qui scribit, BIS legit – kdo napíše, tomu BIS odpoví (viz též výrok BIS dat, qui cito dat)
• Quidquid latine dictum sit, altum videtur – Cokoli latinsky řečeno jest, vznešeně vypadá, i kdyby to sebevětší pitomost byla. Totéž ovšem platí i o dnešní pseudoingliš (Manager's newspeak), viz výkladový slovník
• quod scripsi, scripsi – z Bible, řecky „ho gegrafa, gegrafa“ – Pilát nastoupil do pantografu (To znamená, že se Pilát po ukřižování INRIho od celé věci distancoval a odjel vlakem).
• quo usque tandem, Catilina! – máš úzký tandem Catilino (s oblibou používaný verš vysmívající se odsouzeným, kteří měli být svrženi ze skály Tarpejské, že bez padáku to stejně nepřežijí).
• repetitio iuvat – kdo si dá repete, jásá (známý Horátiův verš oslavující pití vína, dnes se často píše nad vchody do vinných sklepů)

S–V

• sapere aude – neboj se ochutnat (nápis na hodovních podnosech na dvoře Karla IV., narážka na pokus ho v Itálii otrávit v jeho mládí)
• sed dura sed lex – zároveň tvrdý a rovný (z dávné reklamy na kondomy)
• senatores boni viri, senatus est mala bestia – když senátoři onemocní, senát běsní jako zvíře
• sero venientibus ossa – vážím si kostí příchozích (nápis nad branou, kudy odsouzenci k sežrání dravou zvěří vcházeli do cirku; dnes užíváno na připomenutí pomíjivosti života)
• si amicus tuus mingit, minge vel mingere finge – drbe-li se tvůj přítel v rozkroku, drbej se také nebo to předstírej (pochází z Ciceronova spisu O přátelství; ve středověku byl tento výrok z pochopitelných důvodů opomíjen)
• summum ius – summa iniuria – suma za omáčku jako suma bez omáčky (přelomový výrok, který položil ve středověku základy obchodního práva říká, že je třeba zaplatit za celý dodaný komplet zboží, i když v něm některá část schází; původní soudní spor, který ke zformulování tohoto výroku vedl, již není znám)
• testit unus, testis nullus – jedno varle, žádné varle (ve středověku se vládcem mohl stát jen ten příslušník vládnoucí dynastie, který měl zachována obě varlata v pořádku; jistý malíř pokojů měl jen jedno a proto prý prohrál válku)
• tres faciunt collegium – tři flákancují kolegu (užívá se ve smyslu českého „když se dva perou, třetí se směje“)
• ubi fumus, ibi ignis – kde se nacházíme, tam je oheň (výrok římského císaře Nerona, který se naoko podivoval nad požárem Říma, ze kterého pak obvinil křesťany)
• Ubi pus, ibi evacuam. – Kde je hnis, tam ho vylévej. (důležité přísloví)
• una hirundo non facit ver – jedna pijavice ránu nedělá (má smysl českého „jedna vlaštovka jaro nedělá“)
• unicuique suum – každý je jedinečný sobě
• usus magister est optimus – učitel si užívá nejlépe (doklad dobrého ohodnocení starověkých učitelů, špatně placení středověcí učitelé užívali v ironickém smyslu; dnes občas užívají evropské učitelské odbory při nátlaku na své vlády)
• verba docent, exempla trahunt – docent verbuje, příkladně táhne! (svědectví o tom, jak vysoké školy v minulosti aktivně táhly válku)
• veritas omnia vincit – pravda vše spoutá (zásada umělecké volnosti, která nemusí vždy dbát na pravdu)
• vestigia terrent – ošacení uzemňuje (tj. že oblečením je možné ohromit okolí, smyslem odpovídá českému „šaty dělají člověka“)
• vulpes pilum mutat, non mores – liška mění oštěp, aby neumřela (chytrý člověk musí čas od času pozměnit zbraň, aby nezaostal v souboji s ostatními)

Nejdůležitější fráze nakonec

• Mea navicula pendens anguillarum plena est. – mé vznášedlo je plné úhořů

Alespoň lehce související články

• Česká přísloví