Facka

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„Ani byste nevěřil, jak taková facka urychlí průběh vyšetřování“

- policista vyšetřovanému delikventovi

„Pak neměl na útratu a hostinský ho musel dát sebrat. A von mu dal facku a strážníkovi dvě. Pak ho odvezli v košatince, aby se vzpamatoval. Jó, paní Müllerová, dnes se dějou věci.“

- Josef Švejk

„Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou.“

- Ježíš

„Jestli tady pudeš, tak dostaneš flákanec!“

- Lubomír Volný

„Ta sedla, panečku!“

- Kelišová
FackaMasRath.jpg

Facka (liskanec, břinkanec, políček, počuni) patří od jakživa k oblíbeným komunikačním prostředkům lidstva. Její pomocí se narovnávají mezilidské vztahy, slouží jako výchovný prostředek, zhusta také jako argument. Provedení je prosté: otevřenou dlaní napřažené ruky udeříme druhého člověka přes tvář.

Při mistrném provedení se ozve slyšitelné plesknutí. Účinek je obvykle okamžitý, někdy ovšem jedna nestačí a je třeba repete, viz lidová rčení: "Dám ti pár facek" (jedna je málo, dvě budou stačit), nebo "Dám ti takových facek, že se ...." (zde je jasné, že i dvě jsou málo k dosažení žádoucího efektu). Při fackování je však třeba mít na mysli, že pro fackování jsou vždy potřeba dva, jeden co fackuje, druhý co drží. Fackování vyžaduje odvahu, rozmysl a pilné cvičení. Je řada druhů facek, vždy podle jejich účelu.

Výchovná facka[editovat | editovat zdroj]

Hojně využívaná rodiči a pedagogy při výchově a vzdělávání mládeže, která kálí na autority a myslí si, že ví svoje. Dosažené výsledky opravňují ke tvrzení o jejím značném výchovném efektu a dlouhodobé nápravě mladistvého delikventa. Bohužel dnešní doba výchovným fackám nepřeje. Ve škole jsou k velké škodě pedagogů i mládeže zakázány, ti drzí spratci prý mají jakási práva nebo co. (Viz Sdružení pro obnovu tělesných trestů ve školství). Pamětníci však potvrdí, že facka většinou zbůjníkovi napravila hlavu, pouze v těžších případech bylo nutno přistoupit k použití rákosky, aby efekt byl stejný, ne-li větší a trvanlivější. Škoda, vždyť již Komenský tvrdil, že stromek se musí ohýbati v mládí.

Sousedská facka[editovat | editovat zdroj]

V zásadě slouží k řešení sousedských sporů, mnohdy je velmi účinná, ovšem pozor, někdy se velmi prodraží. Sousedské fackování úřady nelibě nesou a stíhají je jako přestupek (pár facek, ne více, potom se již jedná a trestný čin, zvláště brání-li se fackovaný a je nutno použít důraznějších prostředků k podpoře oprávněných požadavků). V dřívějších dobách se často fackovalo v místní hospodě, kde se sousedé na oko pohoršovali, ale ve skutečnosti rádi vítali každou zábavu. Je nutno pečlivě dbát, aby se sousedské fackování nezvrhlo v obyčejnou rvačku.

Politická facka[editovat | editovat zdroj]

U nás požívaná spíše za mocnářství a za první republiky, v poslední době snad jen poslanec Wágner a dr. Macek. V některých demokraciích velmi rozšířena, např. Japonsko, Tchajvan, Rusko. Politická facka slouží k podpoře politických argumentů když tyto dojdou, je to jeden z prostředků, jak přesvědčit oponenty o svojí pravdě. Také zfackování řečníka na politické schůzi tuto velmi zpestří a lidi si mají dlouho co vyprávět. Škoda, že se naši poslanci v parlamentu nefackují a zmohou se jen na slovní výpady, a i to jenom někdy. To by byla sledovanost jednání parlamentu v přímých přenosech, takto se na ně nedívá prakticky nikdo, protože je to nuda. Věci by se vyjasnily, jednání by se zkrátilo a ještě by se ušetřilo. Mohly by se vytvořit například týmy, na které by se sázelo - opět přínos pro státní pokladnu.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Snad se dohledné době pořádná facka dočká svojí renesance a její obliba mezi lidem stoupne. Pořád lepší než hrubé násilí a sprosté nadávky. Facka je jistě kulturnějším projevem člověka a svoje místo si mezi lidmi zaslouží. Vyjasňuje vztahy a je zajímavé, že z mnohých udělala přátele.

„Nebo v Bendlovce jsem dal jednou jednomu funebrákovi facku a on mně ji vrátil. Abychom se smířili, museli nás oba zatknout, a hned to bylo v odpoledníčku.“

- Josef Švejk

„Nějakej Znamenáček řekl kaplanovi Hortíkovi, kerej při náboženství nafackoval jeho klukovi, když ho potkal na ulici: ,Vy vole, ty černá potvoro, ty nábožnej blbečku, ty černý prase, ty farní kozle, ty przniteli učení Kristova, ty pokrytče a šarlatáne v kutně!“

- Josef Švejk