Gympláčtina

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Gympláčtina je slangový název pro vybraný jazyk skupin studentstva všeobecných gymnázií. Jedná se o aktivně používaný typ jazyka, jež se opírá o základy staročeštiny. Jejím přímým předchůdcem byl, jak je vidno např. v díle Rozmarné léto, spisovatel meziválečného období Vladislav Vančura. Jeho archaické češtině se gympláčtina velmi podobá. Používá rovněž archaismy, navíc však i metafory, metonymie, dysfemismy, ironii a sarkasmus i tautologie nebo katachréze. Mezi základní znaky patří také změněný pořádek slov. Gympláčtina patří mezi jazyky intuitivní bez významných gramatických regulí. V současnosti je tento jazyk velmi rozvíjen na Gymnáziu v Čáslavi, název gympláčtina pochází od studentek pedagogické školy, jež je s gymnáziem spojena a značí pohrdavý přístup k nepochopenému jazyku.

Ukázky rozloučení v jazyce gympláčtina:

  • pozdravuj pocestné
  • měj se obstojícně
  • tož ty obstojícvšiv
  • poměj se patřičně
  • s bohem
  • zdravíčko
  • na shledanou

Ukázky literární tvorby:  " Leč vzkvete nadějí a krásou tvou ono kvítí darované, jež svým zbarvením bílým vskutku, ačkoliv toť protimluvem, výrazné jest, ač vůní svou plně naopak vyzývavě charakteristické, nechť omámí okolí své i duše přítomné vyzdvihnuvši duši Tvou. Jest darem a to darem hlubokým, darem od srdce, cetkou bezcennou nikolivěk, nemožno ji v totéž odsouditi bez pečlivého rozmyslu, jehož si žádá zcela určitě nejen květina, nýbrž vše již zmíněné."

Ukázka mluveného jazyka:

Gympláčtina v praktickém užití při rozhovoru o událostech následujícího školního dne


Lengua2.jpg Jazyky

angličtinaarabštinaarumunštinačeštinačínštinadadštinaEinsteinův jazykesperantofinštinagympláčtinahantecinglyšjaponštinakatalánštinaklingonštinakopíjská češtinakopřanštinakřivočeštinakvětomluvalatinalispmaďarštinamongolštinamoravštinaněmčinapapájštinaplzeňštinapo našymupolštinapražštinarumunštinasadštinaslovenčinastaroněmčinašarišštinašpanělštinavietnamštinaZjednodušená češtinaženština