Finština
Varování!
Tento článek je tak finský, že vám může při čtení zamrznout monitor.
Soubor:Best cursing languageFinština je nejlepším jazykem. |
Finština je vedle švédštiny, ruštiny a somálštiny nejdůležitějším jazykem Finska. Počet jejích mluvčích se nedá v současné době určit, rodilí Finové se zásadně dorozumívají pouze pohybem očí a občasným zakašláním, v afektu prudkým zvracením.
Původ[editovat | editovat zdroj]
N E C Y K L O K R Á M
nabízí zboží s názvem |
Finština je jazyk bezpochyby velice starobylý, důkazy ale bohužel chybí, protože se nepodařilo najít žádného Fina, který by si něco pamatoval nebo mu bylo rozumět.
Gramatika[editovat | editovat zdroj]
Finština je zcela právem považována za jeden z nejsložitějších jazyků na světě. Má čtrnáct pádů, minimum souhlásek a nejen, že nemá žádný budoucí čas, ona nemá ani sloveso "mít". Finové také neužívají žádný ekvivalent slova "prosím". Fin prostě jde a vezme. Ovšem pak nemá.
Hlavním cílem komunikace ve finštině je zmást protivníka co nejdelším slovem. Jeden příklad za všechny: kumarreksituteskenteleentuvaisehkollaismaisekkuudellisenneskenteluttelemattomammuuksissansakkaankopahan. 103 písmen (všimněte si, že to je prvočíslo!). Jedno z kratších slov. Co na tom, že nedává smysl?
Všechna slova kratší než 17 písmen (další prvočíslo) jsou bez výjimky přejata ze švédštiny.
Hláskosloví[editovat | editovat zdroj]
Tvář finštiny poznamenala zvláštní záliba jejích mluvčích zdvojovat co nejvíce hlásek v každém slově. Cizincům se pokoušejí namlouvat, že na jejich počtu záleží. Průzkumy však potvrzují, že zdvojení vzniká náhodně v závislosti na drkotání zuby ve dvacetistupňových mrazech vedrech.
Narozdíl od češtiny, která dovede vytvářet úžasně zvukomalebné kreace za využití minima samohlásek, Finové samohláskami vyloženě plýtvají (i z velmi libozvučného strč prst skrz krk se po překladu stane ordinérní työnnä sormi kurkun läpi). Často užívanými finskými slovy jsou hääyöaie (plán pro svatební noc) a jääääri (okraj ledu); v běžné konverzaci se jim nelze vyhnout.
Velmi krásnou hláskou po zvukové stránce i pro české ucho je ovšem finské r. Výjimečných kvalit a vibrací dosahuje ve slově perrrrrrkele!.
Výuka finštiny[editovat | editovat zdroj]
Přes svoji neuvěřitelnou komplikovanost se finština těší vysoké oblibě v mnoha jazykových školách po celé Evropě. Většina studentů však nepřejde ani přes začátečnickou úroveň.
Pro výuku finštiny se tradičně používají dva základní systémy: finský a švédský. Oblíbenou zábavou jejich zastánců je házet po sobě špínu a navzájem se obviňovat z nízké úspěšnosti vzdělávání cizinců ve finštině.
Finský systém[editovat | editovat zdroj]
Hei. Tak se řekne "ahoj". "Ano" říkáme jako joo, "ne" jako ei. Finština vůbec nemá tak dlouhá slova, jak všichni říkají. A je hodně podobná ostatním evropským jazykům. Řeknu ti pár dalších slov, schválně jestli porozumíš: taksi, hotelli, posti, mandariini, banaani... Rozumíš, že jo? Bude to jednoduché.[1]
Student, uklidněný jednoduchostí první lekce, se nechá zlákat k další výuce, načež je mu hned v následující hodině představeno několik pádů. To většinou nerozdýchá.
Švédský systém[editovat | editovat zdroj]
Taloissammekinko. Jo, to je jedno slovo. A nechceš se vlastně radši učit švédsky?
Nejmodernější univerzální systém[editovat | editovat zdroj]
No nii. /no ný/. Jsou to dvě slova. Dají se ovšem vyslovit dohromady. Jejich největší přednost je, že se dají použít zcela univerzálně.[2]
Finská jména[editovat | editovat zdroj]
Všechna původní i přejatá finská příjmení končí na -nen, bez výjimky. Pouze za výjimečné zásluhy může prezidentka rozhodnout, že koncové -nen ze jména odstraní. Této pocty se dočkali v minulosti například Mika Waltarinen a Paavo Nurminen, ze současných osobností hokejisté Jarkko Ruutunen (za přizabití Jágra) a Saku Koivunen. Za úspěchy na Olympiádě ji má přislíbenou též Ville Peltonen. Kimi Räikkönen má smůlu do té doby, dokud nezíská další titul.
Užitečné výrazy[editovat | editovat zdroj]
Soubor:The Big Bang Theory Sheldon learning finnishFinština je důležitým jazykem ve vědecké komunitě. |
- Ilmatyynyalukseni on täynnä ankeriaita. = Mé vznášedlo je plné úhořů.
- Olutta!, též Votkaa! = Mám žízeň.
- Makkaraa! = Mám hlad.
- Jalkakäytävä = Veřejné toalety.
- Onks sä Ruotsalaine? = Žijete ve Finsku odmalička?
- Paska Ruotsi! = Švédsko je také velmi krásná země.
- Ruotsalainen = gay
- Venäläinen = komunista
- Ette saa pelata kiekkoa! = Jsem velkým fanouškem finského hokeje.
- Perkele, kylmää! = Dnes je příjemné počasí.
- Perkele! = Dobrý den (také to znamená do prdele).
- Paska! = Rád vás vidím.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Jazyky | |
angličtina • arabština • arumunština • C++ • cvikovština • čeština • Čeština 2.0 • čínština • dadština • Einsteinův jazyk • esperanto • finština • gympláčtina • hantec • holešovština • inglyš • japonština • jódlování • katalánština • klingonština • kopíjská čeština • kopřanština • krilština • křivočeština • květomluva • latina • lisp • maďarština • mamynkovština • mongolština • moravština • němčina • papájština • plzeňština • po našymu • polština • pražština • rumunština • sadština • slovenčina • staroangličtina • staroněmčina • šarišština • španělština • učitelština • vietnamština • vědečtina • zjednodušená čeština • ženština |