Finština

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Finska vlajka.jpg

Varování!

Tento článek je tak finský, že vám může při čtení zamrznout monitor.

Soubor:Best cursing languageFinština je nejlepším jazykem.

Finština je vedle švédštiny, ruštiny a somálštiny nejdůležitějším jazykem Finska. Počet jejích mluvčích se nedá v současné době určit, rodilí Finové se zásadně dorozumívají pouze pohybem očí a občasným zakašláním, v afektu prudkým zvracením.

Původ[editovat | editovat zdroj]

N E C Y K L O K R Á M

nabízí zboží s názvem
Učebnice finštiny

Necyklokram logo.png

Finština je jazyk bezpochyby velice starobylý, důkazy ale bohužel chybí, protože se nepodařilo najít žádného Fina, který by si něco pamatoval nebo mu bylo rozumět.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Finština je zcela právem považována za jeden z nejsložitějších jazyků na světě. Má čtrnáct pádů, minimum souhlásek a nejen, že nemá žádný budoucí čas, ona nemá ani sloveso "mít". Finové také neužívají žádný ekvivalent slova "prosím". Fin prostě jde a vezme. Ovšem pak nemá.

Hlavním cílem komunikace ve finštině je zmást protivníka co nejdelším slovem. Jeden příklad za všechny: kumarreksituteskenteleentuvaisehkollaismaisekkuudellisenneskenteluttelemattomammuuksissansakkaankopahan. 103 písmen (všimněte si, že to je prvočíslo!). Jedno z kratších slov. Co na tom, že nedává smysl?

Všechna slova kratší než 17 písmen (další prvočíslo) jsou bez výjimky přejata ze švédštiny.

Hláskosloví[editovat | editovat zdroj]

Tvář finštiny poznamenala zvláštní záliba jejích mluvčích zdvojovat co nejvíce hlásek v každém slově. Cizincům se pokoušejí namlouvat, že na jejich počtu záleží. Průzkumy však potvrzují, že zdvojení vzniká náhodně v závislosti na drkotání zuby ve dvacetistupňových mrazech vedrech.

Narozdíl od češtiny, která dovede vytvářet úžasně zvukomalebné kreace za využití minima samohlásek, Finové samohláskami vyloženě plýtvají (i z velmi libozvučného strč prst skrz krk se po překladu stane ordinérní työnnä sormi kurkun läpi). Často užívanými finskými slovy jsou hääyöaie (plán pro svatební noc) a jääääri (okraj ledu); v běžné konverzaci se jim nelze vyhnout.

Velmi krásnou hláskou po zvukové stránce i pro české ucho je ovšem finské r. Výjimečných kvalit a vibrací dosahuje ve slově perrrrrrkele!.

Výuka finštiny[editovat | editovat zdroj]

Přes svoji neuvěřitelnou komplikovanost se finština těší vysoké oblibě v mnoha jazykových školách po celé Evropě. Většina studentů však nepřejde ani přes začátečnickou úroveň.

Pro výuku finštiny se tradičně používají dva základní systémy: finský a švédský. Oblíbenou zábavou jejich zastánců je házet po sobě špínu a navzájem se obviňovat z nízké úspěšnosti vzdělávání cizinců ve finštině.

Finský systém[editovat | editovat zdroj]

Hei. Tak se řekne "ahoj". "Ano" říkáme jako joo, "ne" jako ei. Finština vůbec nemá tak dlouhá slova, jak všichni říkají. A je hodně podobná ostatním evropským jazykům. Řeknu ti pár dalších slov, schválně jestli porozumíš: taksi, hotelli, posti, mandariini, banaani... Rozumíš, že jo? Bude to jednoduché.[1]

Student, uklidněný jednoduchostí první lekce, se nechá zlákat k další výuce, načež je mu hned v následující hodině představeno několik pádů. To většinou nerozdýchá.

Švédský systém[editovat | editovat zdroj]

Taloissammekinko. Jo, to je jedno slovo. A nechceš se vlastně radši učit švédsky?

Nejmodernější univerzální systém[editovat | editovat zdroj]

No nii. /no ný/. Jsou to dvě slova. Dají se ovšem vyslovit dohromady. Jejich největší přednost je, že se dají použít zcela univerzálně.[2]

Finská jména[editovat | editovat zdroj]

Všechna původní i přejatá finská příjmení končí na -nen, bez výjimky. Pouze za výjimečné zásluhy může prezidentka rozhodnout, že koncové -nen ze jména odstraní. Této pocty se dočkali v minulosti například Mika Waltarinen a Paavo Nurminen, ze současných osobností hokejisté Jarkko Ruutunen (za přizabití Jágra) a Saku Koivunen. Za úspěchy na Olympiádě ji má přislíbenou též Ville Peltonen. Kimi Räikkönen má smůlu do té doby, dokud nezíská další titul.

Užitečné výrazy[editovat | editovat zdroj]

Soubor:The Big Bang Theory Sheldon learning finnishFinština je důležitým jazykem ve vědecké komunitě.
  • Ilmatyynyalukseni on täynnä ankeriaita. = Mé vznášedlo je plné úhořů.
  • Olutta!, též Votkaa! = Mám žízeň.
  • Makkaraa! = Mám hlad.
  • Jalkakäytävä = Veřejné toalety.
  • Onks sä Ruotsalaine? = Žijete ve Finsku odmalička?
  • Paska Ruotsi! = Švédsko je také velmi krásná země.
  • Ruotsalainen = gay
  • Venäläinen = komunista
  • Ette saa pelata kiekkoa! = Jsem velkým fanouškem finského hokeje.
  • Perkele, kylmää! = Dnes je příjemné počasí.
  • Perkele! = Dobrý den (také to znamená do prdele).
  • Paska! = Rád vás vidím.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Lengua2.jpg Jazyky

angličtinaarabštinaarumunštinaC++cvikovštinačeštinaČeština 2.0čínštinadadštinaEinsteinův jazykesperantofinštinagympláčtinahantecholešovštinainglyšjaponštinajódlováníkatalánštinaklingonštinakopíjská češtinakopřanštinakrilštinakřivočeštinakvětomluvalatinalispmaďarštinamamynkovštinamongolštinamoravštinaněmčinapapájštinaplzeňštinapo našymupolštinapražštinarumunštinasadštinaslovenčinastaroangličtinastaroněmčinašarišštinašpanělštinaučitelštinavietnamštinavědečtinazjednodušená češtinaženština