Karel IV.

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel IV. na počítačové animaci.

Karel IV. je historický fiktivní komunistický panovník, údajně vládnoucí ve 14. století, kterého si vymysleli Češi, zvláště Pražáci, aby zakryli svůj mindrák z toho, že nemají žádnou slavnou historii. Že Karel IV. neexistoval, je zřejmé už z toho, že nikdy předtím na českém trůně neseděl ani žádný Karel III., ani Karel II. a dokonce ani Karel I. Další indicií je datum jeho údajného narození - 14.5.1316, které zřejmě (až na tečky) vzniklo náhodným bušením do klávesnice v její levé horní oblasti.

Navíc 14. století je obdobím úpadku Čech, které v té době byly ovládány z dalekého Lucemburku králem Janem Lucemburským, jehož hlavní zálibou byla stoletá válka mezi Anglií a Francií (a to se ani nedožil jejího konce!). Janův vnuk Václav IV. sice pobýval v Praze, avšak věnoval se hlavně popíjení alkoholu, čímž v sobě nezapřel lucemburskou krev. Demoralizovaní obyvatelé Čech marně přemýšleli, jak se kromě pití alkoholu vyrovnat kulturně vyspělejším Lucemburčanům, ale nepřišli na nic jiného než pravopizmuz, takže od té doby alespoň po stránce složitosti jazyka předčí své bývalé pány.

Přesto, nebo možná právě proto je 14. století obdobím, které současní Češi chtějí považovat za nejslavnější ve své historii, a fiktivní král Karel IV. se dokonce umístil na prvním místě v anketě "Největší Čech".

„Objev“[editovat | editovat zdroj]

Bomb.png

Truhlu dokumentů o vládě Karla IV. údajně našel Jára Cimrman v roce 1966 (což není prvočíslo) ve své chalupě v Liptákově. Přivolaný pyrotechnik pak měl konstatovat, že truhla pochází ze 14. století. Podle nalezených dokumentů měl být Karel IV. zakladatelem Karlova mostu, Karlštejna, Nového Města pražského, Karlovy univerzity, Pražského Hradu, Arcibiskupství pražského, katedrály sv. Víta, Karlových Varů, Kašperka, ..., života, vesmíru a vůbec. Již tento výčet vypadá velmi nepravděpodobně, nezdá se, že by tak rozdílné věci mohl založit jeden člověk.

K roli Járy Cimrmana je navíc nutno podotknout, že není doloženo, že by se v roce 1967 vůbec v Liptákově vyskytoval. Navíc by Jára Cimrman při své genialitě objevil Karla IV. již mnohem dříve, pokud by existoval. Je zcela jasné, že sláva největšího génia všech dob byla hanebně zneužita k prosazování nepravdy.

Karel IV. v propagandě[editovat | editovat zdroj]

Pokus o provozování tramvají na Kamenném mostě skončil neúspěchem.

Karlův most[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější údaje naleznete v článku Karlův most.

Primátor Pavel Bém na radu svého astrologa Petra Messanyho usoudil, že spojení města s historkami o Karlu IV. pozvedne turistický ruch. Nechal proto rozšířit pověst, že Karel IV. založil kamenný most mezi Starým Městem a Malou Stranou (ve skutečnosti ho nechala postavit v roce 1991 firma Walt Disney pro natáčení filmu Sněhurka a sedm trpaslíků a pak se nevědělo kam s ním, neboť na mostě nemohou jezdit tramvaje.) Od té doby se tedy mostu říká Karlův most.

Aby toho nebylo málo, nechal Pavel Bém ještě přejmenovat Dobytčí trh na Karlovo náměstí. Na turistickém ruchu se to však výrazněji neprojevilo. Naopak Pražané teď nemají kde kupovat a prodávat dobytek.

Pražský Hrad[editovat | editovat zdroj]

Karel IV. měl údajně přispět i k rozvoji Pražského Hradu.
Nezdá se vám to divné?

Rovněž na Hradě usoudili, že popularita Karla IV. by se dala politicky využít. Václav Klaus přišel s tvrzením, že Karel IV. si přál, aby katedrála sv. Víta patřila českému nádoru. Kardinál Miloslav Vlk kontroval s myšlenkou, že Karel IV. založil pražské arcibiskupství a tudíž katedrála musí patřit církvi. Dopustil se však té chyby, že arcibiskupství bylo založeno roku 1344, zatímco se všeobecně traduje, že Karel IV. se ujal vlády roku 1346.

Karlova univerzita[editovat | editovat zdroj]

Také pražská pobočka Americké univerzity v Elbonii uznala za vhodné, že by si za pomoci legend o Karlu IV. mohla dodat zdání tradice a celkově pozvednout svou reputaci. Proto může vydávat diplomy a konat promoce v latině, čímž se jí daří kamuflovat nedovzdělanost svých absolventů. Internetová doména cuni.cz však prozrazuje, že skutečný název této instituce je Čunkova univerzita, neboli Čuniverzita.

Vinohrady[editovat | editovat zdroj]

Další skupinou, odvolávající se na tuto pověst jsou vinohradští revizionisté (též révyzionisté). Ti si nárokují, že Karel IV. založil Královské Vinohrady a velkoryse je vybavil všemi dostupnými privilegii. Marně se tak pokouší zvrátit konečné řešení vinohradské otázky z roku 1960.

Praha 666[editovat | editovat zdroj]

Tomáš Chalupa, starosta Prahy 666 by ve všem rád následoval svůj velký vzor, pražského primátora, a tak by rád doložil, že jeho čtvrť založil také Karel IV. Zde však bylo svědectví dokumentů neúprosné. A tak se v Praze 666 alespoň traduje, že Karel IV. chtěl založit Prahu 666, ale zlí rádci mu nakukali, aby místo toho založil Nové Město na opačné straně.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Přečtěte si také[editovat | editovat zdroj]


Karlové.jpg
Karlové
Karel I. GottKarel II. MarxKarel III. PoborskýKarel IV.Karel V. LobotómKarel VI. MayKarel asi VII. SchwarzenbergCharles XLII. DarwinLidový zlepšovatel Karel JirásekKája MaříkKarel DCLXVI. syn NěmeckaKril