Kája Mařík
Kája Mařík je legendární postava brdských lesů. Vytvořila ho paní jménem Felix Háj, a to ze dvou důvodů:
- byla farskou kuchařkou, jež nevěděla co s prázdnými sáčky od mouky, a tak na ně začala psát romány,
- především ale byla, jakožto osoba hluboce věřící, rozhorlena postavou Barbara Conana, s níž se seznámila na stránkách časopisu Weird Tales který jí půjčoval místní pan řídící, a vůči níž cítila potřebu se vymezit.
- Podle Káji Maříka je pojmenována hospoda v Mníšku pod Prdy, v které Vám nalijí pivo ředěné močí 50:50 a oškubou Vás jako slepici.
Původ jmen[editovat | editovat zdroj]
V době první republiky se „Cimmeřan“ do češtiny převádělo jako „Kymeřan“. Stačilo jen změnit koncovku na –ík (podle vzoru dehonestujícího národy, například Japončík) a Kymerčík, čten ovšem anglicky, nám dá jméno Hájova hrdiny.
Rovněž v otázce dalších jmen je zřejmá paralela, například u jmen vyvolených žen našich hrdinů - Conanova Zenobie se škrtnutím hyborské koncovky rázem změní na Kájovu lásku Zdeňu.
Příjmení rodiny vzácného pána a vzácné paní, Rédlovi, vyplynulo z poznámky na jednom moučném sáčku, která zní „R. E. dl/užím hodně“ (připomeňme, že autor Conana, Američan Howard, se jmenoval celým jménem Robert Erwin Howard).
Prvním městem, kde narazíme na stopy Conana, je Arenjun, nacházející se jihovýchodně od Cimmerie. Je jasné, že tento jihovýchod (anglicky south-east, zkratka SE) je skryt v iniciálách Rédlových: vzácný pán se jmenoval Stanislav, vzácná paní Emča (zřejmě Emilie) – protože tento druhý údaj není v K. M. příliš frekventován, podotkněme, že jej lze nalézt například v druhém díle při příjezdu paní lesní s oběma dětmi k její pražské sestře.
Další paralely[editovat | editovat zdroj]
Paní lesní povila Zdeňu v 21 letech. Dotyčný údaj získáme snadno pomocí šestého dílu K. M., v němž se výslovně praví, že paní lesní (matka tehdy 22leté Zdeni) má 43 let. I to je zřejmá narážka na americké reálie, neboť v USA se lidé stávají dospělými v 21 letech. Hlavní zápornou postavou K. M. je teta kovářka. Tušíme zde narážku na povolání Conanova otce (mimochodem, kovář je postavou jednoznačně kladnou; pozoruhodné!).
Mimochodem, i v druhé slavné sérii F. Háje, Řídících Márince, jejímiž postavami jsou Márinka a Véna, a která je jakýmsi pokusem překonat úspěch Hájova erbovního hrdiny (je tedy jakýmsi protějškem aquilonské snahy proniknout na území Conanova národa, Cimmeřanů) se autorka ke jménům hlavní dvojice hrdinů inspirovala právě aquilonským pokusem - jméno pevnosti Venarium ukrývá jména obou.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Frederick Porybný junior, K. M., Lážov, 2006 (V této knize čtenář nalezne jak pronikavě analytickou kapitolu o tak fascinujícím tématu, jakým je Kájův sexuální život, tak pečlivě připravenou kapitolu o rozporech v celé Hájově sáze - například výlet vlakem na Karlův Týn v prvním díle a tvrzení z druhého dílu, že při cestě do Prahy obě děti jedou vlakem poprvé - a mnohé další.)
Autor tohoto výzkumu, Frederick Porybný, bohužel dostal zácpu, a proto zatím nezjistil, kde se autorka naučila anglicky.
