Bouřka
„Žádná veliká bouřka netrvá dlouho.“
„TOMU TY ŘÍKÁŠ BOUŘKA?!“
- poslední věta před smrtí
„Táto, žene se bouřka, pojď se schovat! Neboj, do tebe neuhodí, ty už dávno nikoho nepřitahuješ!“
„A já pro vás zprávu mám, že to paní bouřka přišla k nám…“
„No, do vesnice přišla bouřka s húlavou a poničila mi ourodu. Takový kroupy sem eště nezažila!“
- paní Bohuslava Vladějová, 83 let
Historie bouřek[editovat | editovat zdroj]
Bouřka je přírodní zjev jako i jiné podivné hříčky přírody, který mají lidé obecně rádi. Někdo si dokonce myslí, že bouřky tady na Zemi byly již před vznikem člověka. Je však jisté, že na počest bouřek lidé vymysleli karetní hru prší. Dokladují to nálezy kamenných karet z období mladšího paleolitu 40 000 – 9 000 před naším letopočtem, tedy ne tím vaším a už vůbec ne před Klistýrem. Archeologové také prokázali skutečnost, že prší jednoznačně nevzniklo v severní Africe. V padesátých letech minulého století totiž najisto potvrdili hypotézu, že v tamních oblastech docházelo pouze k písečným bouřím a proto hra prší nepřicházela naprosto v úvahu.
Fyzikální zákonitosti[editovat | editovat zdroj]
Bouřka vzniká na popud různých bohů, kteří se liší dle regionů, které mají pod správou. Ve Skandinávii bouřky způsobuje hromovládce Thor, v našich slovanských krajích Perun, v Americe zejména kolem indiánských rezervací je to Hromový pták, v Egyptě Sutech a podobně. Je vždy dobré zeptat se místního obyvatelstva, kdo za to zrovna na tom či kterém místě může. Kdo to tam jako shora řídí. Při bouřích zpravidla prší kromě již zmíněných písečných bouří. K dešti se navíc přidá i voda a ta je navíc mokrá. Vše je doprovázeno světelnými a akustickými signály. Za typické světelné signály je možno považovat blesky a za akustické hromy.
„ Blesk je můj pomalejší brácha… To je zpráva jako hrom! “
Okolo blesku panoval mýtus, že je způsoben elektrickými výboji. S příchodem hi-tech elektrických zařízení byl však tento mýtus naštěstí dávno vyvrácen. Elektřina v blesku žádná není. Nikdy se totiž nikomu nepodařilo na něj žádný elektrický přístroj (televize, nabíječka mobilu, pračka apod.) připojit a přítomnost elektřiny tak prokázat. Blesk dokonce mnohokrát tyto přístroje poškodil! Blesky totiž ovládá nějaká divná síla.
Hrom je však platný pomocník. Pokud jej uslyšíte, dle jednoduchého vzorečku níže si můžete snadno spočítat, jak je od vás bouřka daleko.
L = (f . cc) – (c / λ)2
L – vzdálenost v km, f ( Hz ) – kmitočet, cc ( km/s ) – rychlost světla ve vakuu, c ( km/s ) – rychlost světla, λ ( m ) - vlnová délka
Vzorec je však neplatný pro výpočet vzdálenosti písečné bouře.
Využití v moderní společnosti[editovat | editovat zdroj]
Odkazuji se na odbornou literaturu, že bouřka zcela jistě osvěží a zavlaží; o tom není pochyb. Navíc se dá v dešti tančit a hrát již zmiňovanou slavnou hru prší. Blesky zase příjemně osvětlí oblohu a zcela tak eliminují setmění při zatažené obloze, které bouřku zpravidla provází. Hromy nám zase pěkně signalizují, kde přesně se bouřka nachází a jestli již máme vyjít ven bouřku vítat, případně si chystat karty. Je zde tedy celé spektrum výhod. Výhoda zavlažování se však bohužel netýká písečných bouří. Mají ji však zase rádi velbloudi, kterým písečné poryvy dělají dobře na kožich.
Zcela neprospěšné přírodní zjevy[editovat | editovat zdroj]
Černou ovcí mezi bouřkami je takzvaná bílá bouře neboli bouře sněhová. Pokud se do dvou dnů neoteplí, tak zcela nezavlažuje a nemají ji rádi ani velbloudi. Na karty je špatně vidět a jsou zdokumentovány případy, že karty byly dokonce z části odfouknuty a hru prší nešlo vůbec dohrát! Proto si sněhová bouře jednoznačně vysloužila známku jako neprospěšná.