Tornádo

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Známé české tornádo: Tornádo Lues

Tornádo (ze starouzbeckého tohr n’ejd oúú = smrad nad námi) je rafinovaná hříčka přírody. Vzniká coby následek aktivace podtlakové toalety na ISS či jiné vesmírné lodi. Tyto vysoce sofistikované efusivně eruptivní toalety totiž svůj obsah ejakulují co nejpřesněji na sestupovou dráhu k Zemi, to aby lidi ještě víc nezasírali kosmický prostor, kde už teď je kosmického sajrajtu až běda. Důrazně doporučeno je navíc i to, že je nanejvýš vhodné, aby astronauti své potřeby vykonávali právě ve chvíli, kdy se výtrusná dopadová oblast nachází v oblasti středozápadu USA, což je místo, kde, jak starousedlíci tvrdí, je už beztak všechno posrané, takže nějaký ten kosmický bobek navíc už to nezmění.

Problémem však je to, že při své pouti k zemi se tento odporný toaletní ejakulát odporem vzduchu rozpálí do běla, takže se změní v divoce žhoucí bolid, který v závěrečné fázi svého letu roztočí vzduch podél své trajektorie do šíleného víru, nazývaného tornádo. V důsledku toho se právě zde, v doporučené cílové oblasti, vyskytuje nejvíce tornád na Zemi. Když jsou ovšem ke kosmickému obědu fazole, okurka rychlokvaška či jiné projímavé jídlo, nezbývá astronautům, kosmonautům ani tchajkonautům nic jiného, než vykonat naléhavou potřebu i úplně jinde, takže v důsledku toho se tornáda občas vyskytují i jinde na Zemi.

Tornádo patřičně smrdí a ohlašuje se hlasitými zvuky podobnými kašlavému chrchlání, bublání, nebo i chroptivému prdění, a to zvláště tehdy když je startováno studené a s vytaženým sytičem.

Lovci tornád[edit]

Zásahové vozidlo lovců tornád (česká sekce) připraveno k výjezdu

Nebyla by to Amerika, kdyby se na tornádech nepokusil někdo vydělat. Nedlouho po objevu tornád se objevili jejich samozvaní lovci, zvaní lovci tornád. Vyzbrojeni supermoderní technikou, snaží se tornáda ulovit. Nejprve je nutno tornádo lokalizovat, což se děje pomocí nejnovějších radarů, sonarů a posedů. Následně vyráží do terénu zásahová hlídka, vybavená vším možným i nemožným, sloužícím k ulovení tornáda. To je nejprve obklíčeno a následně lapeno do speciálních igelitovo-silonových vaků. Získaný materiál je poté využíván jako levný zdroj vody, humusu, léčiv a suvenýrů.

Zásahové vozidlo v akci - uvnitř je vybaveno tou nejmodernější dostupnou technikou

Konspirační teorie[edit]

Ve věci vzniku tornád jsou rozšiřovány i nejrůznější, více či méně fantaskní konspirační teorie. Nejčastěji tito naivní konspirátoři tvrdí, že tornádo vznikne, když se studený a prudký výškový vítr zkříží s teplým přízemním větrem. Jejich divoké orgasmické spojení prý následně způsobí divokou horizontální válcovitou rotaci vzduchu. V případě, že k tomuto styku větrů navíc dojde v bouřkovém oblaku, tak proudění vystupující z teplého bouřkového mraku ztopoří rotující vzduchový válec do vertikální polohy. Z jen konspirátorům známých příčin se pak uvnitř zformuje vír, který, jestliže je vzduch dostatečně vlhký, se stává až příliš dobře viditelným. Poté se údajně spustí dolů, až dosáhne země, a tam řádí... no jak to tornádo. Tyto nesmyslné teorie zcela zavrhují coby prvotní příčinu tornád kosmický trus, snažíce se argumentovat tím, že tornáda postihovala Zemi i v dobách, kdy lidmi stvořené satelity ještě zemi neobíhaly. Ignorují přitom alternativní fakt existence ufounů, už od nepaměti šoustavně očumujících Zemi. A protože, jak ukázala a nadále ukazuje celá historie UFO, ufouni na nás po celou tu dobu totálně zvysoka serou, tak i v minulosti bylo dost a dost kosmických exkrementů na to, aby i v dávné minulosti tornáda vznikala. Čímž je též nade vší pochybnost dokázána ubohá prolhanost celé té takzvané mejnstrýmové vědy.

Takto vypadá dopad kosmického trusu kusu, a výsledné tornádo

Umění inspirované tornádem[edit]

Většina umělů i neumělů se shoduje na tom, že tornádo je jev velice inspirativní. Vznikla už spousta písní (např. píseň Tornádo od skupiny Olympič) i básní (např. báseň Tornádo od Jana Nerudy) inspirovaných právě Tornádem. Pokus o muzikál Tornádo z dílny české zpěvačky Ilony Csákové se bohužel nezdařil. Nad kulturním domem v Žulové se 3 minuty před premiérou přehnalo tornádo a doslova pohřbilo veškeré naděje tohoto mistrovského díla.

Zajímavost[edit]

Roku 1119 se odehrál jeden z prvních útoků MOA na Prágl, a to pomocí tornáda. To však mělo na Fučítově stupnici sílu pouze F4 (ke zničení tehdejšího Práglu bylo třeba aspoň F5, ke zničení dnešního by bylo třeba F7, zatím však nebylo pozorováno ani F6) a tak bylo zničeno pouze hradiště na Vyšehradě. Případ byl zaznamenán v Kosmově kronice, samozřejmě jako protimoravská propaganda.