Žulová
Žulová je malebné malé městečko ve Slizku poblíže polských hranic. 50°18'33.606"N, 17°5'55.353"E jsou údajně souřadnice pro případný letecký útok. Cestou do Žulové musí člověk překonat několik vysokohorských průsmyků. Jedná se o prosperující a kriminalitou nezatížené území, je to také jedna z posledních destinací tímto směrem, kde je ještě relativní šance potkat normálního, nedegenerovaného člověka. Poté směrem na sever se nachází další obydlená území s minimálním počtem obyvatel a bez udržovaných komunikací. Nic co by stálo za to.
V blízkosti Žulové se nachází: Vlčice, Bernartice, Velká Kraš, Uhelná, Písečná, Vápenná, Černá Voda, Tomíkovice, Skorošice-horní-dolní, Javorník a ještě mnoho dalších. Ovšem pouze Žulová je něčím vyjímečná. Ostatní výše jmenované vesnice jsou pouze prdele světa.
Žulová je výjimečná hlavně tím, že je nejmenším městem na celé Moravě a okolí s počtem 1337 obyvatel včetně barevných a blondýnek. Další primát: Je vhodně umístěna úplně na konci abecedního pořádku všech měst, čímž se nemohou pyšnit ani mnohem větší města. Má skvělé spojení se světem pomocí poštovních dostavníků. Místní pamětihodnost je hrad přestavěný na kostel, čímž se ušetřilo spousta materiálu, který pak bylo možno snadno rozkrást. Terén je tak zvlněný, že se ve městě nevyskytují běžné druhy veřejné dopravy jako šaliny a podobně. Lze používat pouze lanovky a v zimě lyžařské vleky. Uvažovalo se i o metru protože v podzemí je plno štol a jeskyní, ale vzhledem k nepatrnému osídlení okolí se zjistilo, že není kam jezdit, takže to bylo na obecní radě zamítnuto.
Žulová ve světě[editovat | editovat zdroj]
Žulové se nedaří prosadit ve světovém obchodě, neboť výrobky ze žuly mají příliš vysokou životnost, což je v rozporu s dnešním chápáním spotřební společnosti. Proto světové firmy záměrně zamlžují jakékoliv informace o Žulové, jedině Necyklopedie se o ní zmiňuje, za což jí dík. Je to však z jejich hlediska celkem pochopitelné, vždyť na který výrobek, např. kuchyňskou desku, lze poskytnout záruku 666 let - jedině když je vyrobená ze žuly. Kdyby se tzv. spotřební výrobky začaly vyrábět se žuly, došlo by ke zhroucení spotřební společnosti. Jediné žulové výrobky s kratší dobou trvanlivosti jsou pomníky, které obvykle vydrží nejvýše desítky let, do nejbližší změny režimu. Pozor však na padělanou žulu s Číny ta má naopak životnost minimální a po krátké době se ekologicky rozpadne.
Žula a Cimrman[editovat | editovat zdroj]
Jára Cimrman byl známý odborník na žulu. Není tedy divu, že mu byl ředitelstvím c. k. rakousko-uherských drah svěřen dozor na stavbě železnice z Hanušovic do Hlucholaz a to v úseku Horní Lipová – Mikulovice.
Cimrman se jako vždy svěřeného úkolu ujal s velkou vervou a elánem. Nejvíce ho trápil velmi pomalý postup prací na nejtěžším úseku nové tratě – v Horní Lipové, kde bylo nutno ručně vylámat velké množství tvrdé žuly.Podrobnosti byly zjištěny od pamětníků v hospodě v Písečné, která je známá odhalováním pamětních desek největšímu mysliteli Járovi Cimrmanovi.
