Jeseníky

Seno, ach to seno

Jeseníky (německy Geschenke) neboli Východní Sudety je geomorfologická oblast rozkládající se na pomezí polského a českého Slizka, východních Čech a severního Moravstánu. Shodou historických náhod patří k Česku, s nímž mají velmi špatné dopravní spojení.

Tato oblast je proto dosud velmi málo prozkoumána, i informace o tamějších povodních v roce 1997 se dostaly na veřejnost až se značným zpožděním. Kdyby nebylo dopisovatelů Necyklopedie tak bychom se o tom zřejmě nedozvěděli dodnes. Jedno z nejznámějších měst v Jeseníkách je Žulová.

Avšak velké zásluhy o povědomí této oblasti má samozřejmě Jára Cimrman, který při stavbě železnice do této nepřístupné oblasti tam šířil osvětu a tenis, také proto i v jiných místech Jeseníků je stále v paměti např. v Písečné jsou dodnes odhalovány jeho pomníky a tamní tenisový klub z toho stále profituje.

Název

Ohledně názvu oblasti se vedou dalekosáhlé a dlouholeté spory. Již čilský pokrokový komunistický básník Pablo Neruda o Jeseníkách napsal: „Ať procitne dřevorubec a napíše dvacet milostných básní a jednu zoufalou píseň.“
Skutečnost je však daleko prozaičtější. Přední světoví vědci prezentují řadu teorií, z kterých nejpravděpodobnější se zdá tato:

• Seno - odvozeně "seníky". S touto teorií musí souhlasit každý, kdo tuto část naší domoviny navštívil. Veškerá zemědělská činnost je omezena na sečení, sušení, hrabání a balení trávy. Za starých časů se z výrazu "moje seníky" vyklubaly Jeseníky. Tento název měl namále po roce 1948. Soukromé vlastnictví bylo zrušeno a přísně trestáno. Místo "moje seníky" se používalo "naše seníky". UV KSČ promptně schválil přejmenování na Šeseníky, avšak vinou byrokratické mašinerie se tento, jinak sympatický název, neujal.

• 

  Sušáky na seno

• 

  Škubačka na seno

• 

  Výfuk na seno

Frývaldov

Frývaldov (německy Freiwaldau), který byl roku 1947 přejmenován na Jeseník (rovněž podle sena), je nejmladší okresní město v republice. Toto privilegium obdržel těsně před zrušením okresních úřadů.

Hlavním magnetem města jsou Priessnitzovy léčebné lázně. Léčí se zde převážně frigidita a erektivní poruchy pomocí Priessnitzových obkladů, aplikovaných 3× denně. Nahé tělo pacienta se zabalí do prostěradla a ponoří do necek s vodou. Od založení lázní se tu léčilo mnoho význačných osobností, např: Dita Chladná, Ross Hedvíček, Marie Kabrhelová, Jana Bobošíková, Václav Klaus a mnoho jiných.

• 

  Pacientka Dita Chladná s Vinckem Priessnitzů v závěrečné fázi lázeňské procedury při léčbě frigidity

• 

  Detail pacientky zprizněné frigiditou

• 

  Malý Vincenz Priessnitz na začátku své kariéry

• 

  Frývaldov má špatné dopravní spojení s vnitrozemím a kromě lázní není tam není nic zajímavého

Národní park

Chráněná endemická fauna z Jeseníků

NP byl vyhlášen v roce 1969. Hlavním předmětem ochrany jsou smrkové mnohokultury, nahrazující původní bukové monokultury. Smrk roste rychleji a při poryvech větru na podmáčených horských svazích padá rychleji. Lze jej tedy rychleji a méně náročně zpeněžit.

V oblasti se vyskytuje řada vzácných živočichů. Z větších savců zde žije hojně konipas, prasoovce a oškobrh. Spatřit můžete také kňávu lesní nebo myš lesní. Poměrně vzácný je kočkodlak. Nepoměrně vzácněji vás může spatřit rys ostrovid (slatinsky Lynux-Lynux). Při procházkách po Jeseníkách na vás může udělat bububu Výr velký (slatinsky Bubo-Bubo).

Významné objekty Koprnické hornatiny

(řazeno ve směru postupujícího zalednění z poslední doby ledové)

Hanušovický vliv na jesenické klima: Šerák pod pěnou

Jeseníky jsou velehory: nejvyšší vrcholy spadají do subarktického pásma. Porovnání doliny a Koprníku.

• Šerák – hora s průměrným sklonem 11 až 13,51 stupňů pojmenovaná dle ležáku vařeného v šeru pivovaru v Hanušovicích. Původní název hory „Šumperák“ (ležák se stáčel v Šumperku) byl zkrácen při změně marketingové strategie, aby název hory podPRAHově ovlivnil návštěvníky především z Prahy a ladil tak s nosným sloganem „Holba – rysí pivo z hor“.

• Koprník – nejvyšší hora, jež dává název samostatnému geomorfologickému severnímu podcelku Hrubého Jeseníku: Koprnické hornatině. Tradovaná legenda říká, že na jejím vrcholu zkameněl lenivý zaměstnanec nedaleké turistické chaty na Šeráku. Ten odešel pod širák za šera ze Šeráku, aniž by se dále věnoval příšerným šeredným hostům z Prahy, které jako vyhnanec z Moravstánu i ve Slizku nesnášel. Ještě než stačil vrátit panenské přírodě v koprnické rezervaci posledního Šeráka z Hanušovic, udeřil do něj blesk, zkoprněl a působením časové složky časoprostoru zkameněl. Dnes na vrcholu Koprníku můžete tedy spatřit zbytky zkoprnělého nešťastného moravského vyhnance metamorfovanému do svoru.

• Vozka – druhá nejvyšší hora, před Šerákem, v Koprnické hornatině. Tak jako v případě Koprníku, i pro tuto horu byl název dán na upomínku nešťastné metamorfické událostí za působení několika miliónů voltů. Nezodpovědný vozka se Ampérunovi (slovanskému bohu elektrických výbojných výbojů) znelíbil tím, že použil chléb, který vezl pro bližní své daleko na severní straně Jeseníků, pro zvyšení adheze soukolí svého spřežení. Takovéto zneuctění božích darů nebylo trpěno a nezodpovědný vozka se okamžitě přeměnil v kámen (bylo použito vyššího napětí než v případě zkoprnění a zkamenění nešťastného vyhnance na nucených pracích v případě Koprník). Do dnešních dnů nám tak na vrcholu Vozky zůstala zkamenělá silueta vozky a jeho spřežení upomínající limity lidského snažení. Pokud vás budou jazykoví hnidozpytci upomínat na nesprávné použití ženského rodu (ta Vozka vs. ten Vozka), můžete odvětit, že ve skutečnosti koňské spřežení bylo vedeno ženou. Chlapa by takové nezodpovědné jednání nenapadlo, protože by se do té psoty ani nevydal.

• Červená hora – v pořadí čtvrtá nejvyšší hora v Koprnické hornatině tvořící s Vozkou a Koprníkem magický tzv. „Koprnický trojúhelník“, kde se v jesenickém časoprostoru ztratilo již mnoho turistů a při jarním tání mnoho sněhu. Ztrácí se zde i ochranářská Jesenická horská dálnice (anglicky highway) vedoucí z Červenohorského sedla, kterou oceňují hlavně turisté z Německa, zvyklí na kvalitní dálniční síť. Na východním lavinovém svahu Červené hory jezdí šusem dolů sníh. Na západním svahu se nachází zastřešená Vřesová studánka, kterou mnoho zbloudilých turistů používá jako ochranu před běsněním Ampéruna. Jedno z takových běsnění nám opět připominá zkamenělina bývalé turistické chaty na samotném vrcholu hory. Základy původní chaty se sice nachází kousek od Vřesové studánky pod vrcholem, ale při úderu blesku a následném piezoelektrickém jevu došlo v tomto Koprnickém trojúhelníku k chvilkovému prolnutí dimenzí (tzv. zkratu Univerza) a ze základů uvolněná metamorfující chata s několika nešťastnými turisty se ocitla na dnešním vrcholu hory.

• Červenohorské sedlo – rozmezí mezi dvěmi statnými geomorfologickými podcelky: Koprnickou hornatinou a Hornatinou Praděda. Centrum zimních sportů: mimo lední hokej, curling, krasobruslení, bobování a skoků na lyžích zde můžete provozovat všechny zimní sporty. Vrcholné okamžiky zde především v zimním období prožívají řidiči a řidičky při jízdě mezi severní frývaldovskou a jižní šumperskou částí Jeseníků, když se jim podaří projet kamióny zablokovanou silnicí. Po zdlouhavé generální opravě, kdy byla frývaldovská, a poté i šumperská část vozovky rozšířena, počty vrcholů blaha poněkud poklesly.

Významné objekty Hornatiny Praděda

(řazeno ve směru postupujícího zalednění z poslední doby ledové)

• Červenohorské sedlo – rozmezí mezi dvěmi statnými geomorfologickými podcelky: Koprnickou hornatinou a Hornatinou Praděda. Centrum zimních sportů: mimo lední hokej, curling, krasobruslení, bobování a skoků na lyžích zde můžete provozovat všechny zimní sporty. Vrcholné okamžiky zde především v zimním období prožívají řidiči a řidičky při jízdě mezi severní frývaldovskou a jižní šumperskou částí Jeseníků, když se jim podaří projet kamióny zablokovanou silnicí. Po generální opravě, kdy byla frývaldovká část vozovky rozšířena, počty vrcholů blaha poněkud poklesly.

• Švýcárna – švýcarská enkláva ve Slizku s turistickou chatou a zvonicí. Místo odpočinku běžkarů potácejících se z Červenohorského sedla za borůvkovými knedlíky vařených z místních surovin (Mouka se ovšem vozí nosí z úrodného Moravstánu přes hraniční přechod na Vysoké holi). Tato vrcholová část Jeseníků nebyla ušetřena globalizačním snahám anglosaského isteblijmentu vól strýců: Česnekový důl, nad kterým se tato švýcarská enkláva nachází, je tvořen výhradně ze suroviny dovezené až z daleké Číny.

• Praděd – v oblasti Jeseníků se nachází ve své rezervaci nejstarší muž žijící v Evropské unii. Má přezdívku Praděd a údajně je mu 1492 let. Jeho skromné, ač vysoké obydlí je oblíbeným cílem turistů již od 2. poloviny 19. století.

• Dovčárna – vojenský objekt, sloužící v mírovém období k mírovým účelům zejména pro rekreatůry zavleklých z Praheee nevědomně sloužící jako ochranný živý (před)cíl v případě nedalého ampérunovsky bleskového přechodu do stavu válečného. Původní název Ovčárna reflektoval místo pro spočinutí pasáků a dobytka, původně ovcí a později krav a volů. V průběhu II. světové války byla Ovčárna obsazena německým Wehrmachtem. Prostá zemědělská činnost tak získala novou vědecko-okultní dimenzi. Z důvodů potravinového zásobování v extrémních podmínkách panujících na vychodní frontě byla potřeba vyšlechtit nový odolný druh obilnin, brambor či jiných zemědělských plodin, k čemuž měly sloužit pastviny na Vysoké holi s podobnými extrémními povětrnostními podmínkami. Výhodou Vysoké hole bylo i to, že nebylo potřeba mýcení, tradiční zemědělské prvotní plundrovací techniky. Německý Wehrmacht ovšem stačil pouze vybudovat polní letiště a vyplenit početné stádo krav a volů, které trpělo nedostatkem potravin pro neúspěšný okultní výzkum zabírající pastviny s dnes již chráněnou endemickou flórou. Podobně profiděrný okultní zemědělský výzkum narcističtí Němci prováděli v Antarktidě. Dnes o něm pouze víme, že byl, protože díky mírotvorným složkám v amerických nebezpečných složkách zmizela veškerá dokumentace jako stádo dobytka na Ovčárně. V poválečné době se již nepodařilo obnovit zdecimované stádo krav a volů, přestože Ovčárna byla předána do rukou Československé lidově-demokratické armády. Navíc původní obyvatelstvo, znalé tradic pásání na Vysoké holi, bylo z vojenských ochranných důvodů předsunuto za západní hranici Čech. Hlavní náčelník generálního štábu ČSL pak příkazem z roku 1957 zadal úkol změnit z vojensko-strategických důvodů původní název "Ovčárna" na nový, krycí, který by více odpovídal masovému vnímaní tohoto vojenského objektu. To se podařilo až po roce 1989 a tím také oficiálně skončia éra krav a volů. Návštěvu Praděda, Dovčárny a blízkého okolí lze vřele doporučit rodičům, kteří si nevědí rady se svými ratolestmi. Těsně nad Vysokou holí přelétající armádní gripeny, pravidelně monitorující vojenský objekt Dovčárny, vaše ratolesti svým zvukovým efektem natolik vystraší, že je později můžete ukázňovat větou: "Jestli nepřestanete, tak pojedeme na Dovčárnu".

• Petrovy kameny – slatinsky Saxum Petri, alias Skalnaté kameny. Kamenné výstupky na úbočí Vysoké hole, nedaleko příbytku Praděda, jež využívaly rejdující Saxany (dívky a ženy s košťaty) jako výroční rituální místo. Tato starodávná matriarchální tradice je dnes již zachována pouze symbolicky mnohdy až do května rejdujicími lyžaři. V průběhu vegetačního období (bez sněhu) je zde zákaz shromažďování, na nějž dohlíží inkvizitoři CHKO. Chrání tak jedinečnou flóru, v jistých druzích endemickou, před pandemií turistů. Inkvizitorům jsme vděčni za to, že uchránili vzácnou alpínskou květenu u Petrových kamenů před kopyty a chřtány tradičně se pasoucího dobytka z blízké Dovčárny, původně Ovčárny, dnes již pouze sloužící se turistům z Čech užívajících si dovču (slangový výraz Čechů pro své chování dočasně mimo pracovní proces). Na přelomu tisíciletí, byla symbolická tradice rejdu na lyžích u Petrových kamenů na čas přerušena hlavním inkvizitorem z Práglu. Tato interupce byla panenské přírodě zrušena po dohodě na kompromisním řešení, kdy CHKO inkvizitoři dohlíží na minimální nadmořskou výšku sněhové pokrývky.

• Vysoká hole – druhá nejvyšší hora v Jeseníkách, na které se nachazí historický hraniční přechod (pouze pro chodce a běžkaře) mezi Slizkem a Moravstánem. Tento hraniční přechod se smazatelně vryl do mezinárodního povědomí hromadným exodem talentovaných hokejistů ze Slizka do Moravstánu. Jelikož migrovali na jih ve dnech rejdu Saxan, bylo mnoho z nich šumnými inkvizitory obviněni ze spoluúčasti na propagaci a podpoře matriarchátu. Jak to bylo s onou propagací matriarchátu doopravdy, to nevíme. Víme jen, že mnoho těchto talentovaných hokejistů zemřelo na hysterických hranicích mezi Slizkem a Moravstánem na Vysoké holi. Ti, co unikli inkvizici, pak na upomínku této tragické události pojmenovali přislušný hokejový faul „Nebezpečná hra na Vysoké holi“, později ustáleným „Nebezpečná hra vysokou holí“.

• 

  Turistické nárazníkové pásmo blízko příbytku aborigina Praděda: Tabulové skály

• 

  Chudá slizká rodina migrující do úrodného Moravstánu na hranicích na Vysoké holi těsně před pasovou a celní kontrolou

• 

  Pohled na Dovčárnu, alpínskou květenu u Petrových kamenů a Slizko-Moravstánké hraniční pásmo na Vysoké holi od septiku Praděda

• 

  Detail alpínské květeny u Petrových kamenů

• 

  Pozůstatky okultně-vědeckého výzkumu na Vysoké holi s přechodem

• 

  Vysoká hole - Vojensky strategické místo pro pozorování Slizka

• 

  Naklonění zemské osy pozorované z Vysoké hole

• 

  Jeseníky jsou velehory: nejvyšší vrcholy spadají do subarktického pásma. Pohled k rezervaci Praděda od Pecného v Moravstánské jižní části Hrubého Jeseníku

Významné objekty Moravstánského podhůří

• Rýmařov – německý název Römerstadt naznačuje, že ve měste si zasouložili o město se zasloužili město založili Římané. Tím pádem můžete vyhodit všechny učebnice, podle kterých měla Římská říše končit na Dunaji.

• Velké Losiny – lázně s teplou vodou a jediným skutečně teplým koupalištěm v Jeseníkách. Svého času sídlo satxanistického soudní dvoru s vazební věznicí pro Saxany z Petrových kamenů. Známým rodákem je Velký Zlosyn z Losin (slatinsky Magnus Malumnatus Losinus), jenž zavedl nové fomiometrické funkce losinus a zlosinus pro výpočet množství paliva. Ten byl také hlavním zakladatelem papírny, jejíž ruční výroba byla udržena až dodnes.

• Šumperk – jesenická metropole je jižní vstupní branou do Jeseníků. Více zde a zde.