Šumperk - Peklo na zemi

	Tento článek obsahuje příliš mnoho informací.
	Pokud se je budete snažit všechny vstřebat, může se stát, že vám exploduje hlava.

Šumperk - Peklo na zemi
základní data
status:	město
kraj:	Olomoucký
okres:	Šumpercký
historická země:	Český
katastrální výměra:	Velký km²
obyvatel:	Malý
zeměpisná šířka:	Dlouhý
zeměpisná délka:	Široký
nadmořská výška:	Bystrozraký m
PSČ:	Prej Si Čistil
adresa úřadu:	Tám u nebeských bran!
starosta:	Míra Adam

Na první pohled zcela nesmyslný název města (což by už samo osobě dokonale vystihovalo výše uvedenou obec) ale při bližším rozboru jména se dostáváme k samotné historii města.

Originální verze nazvu města CRAP MUSH Crap (krep) mush (muš) při přečtení pozadu dostáváme dnešní název ŠUMPERK (více informaci pak v historii města). Ovšem objevují se i spekulace, že název je z období renesance a jeho původní znění bylo ŽUMPERK nebo též ŽUMP PARK (ale tyto teorie nejsou nijak podloženy historickými prameny).

Historie

Základy města byly položeny nedlouho po roce 53 před naším letopočtem. V této době probíhala velká římská expanze a Římané se dostali i na území nynější České republiky.

Během tažení Julia Cézara hledajícího pozičně výhodná místa byly legie nuceny udělat malou přestávku na vykonání potřeby. Římská armáda se na tomto nehostinném místě nezdržovala nijak dlouho, ale do map bylo zaneseno jako CRAP MUSH (tedy v doslovném českém překladu kašovité hovno neboli SRAČKA). Toto jsou první zmínky o městě dnes známém pod názvem Šumperk (název se poprvé objevuje v anglických přepisech kronik v 11. století). První obyvatelé se zde začali shlukovat zanedlouho po této události. Římské exkrementy ani nestačily vychladnout a již byly obklopeny lidmi takzvaného IV. stavu.

Pro lepší pochopení prapůvodního obyvatelstva vysvětlím pojem IV. stav. Tento druh lidí žije v úplné špíně a chudobě, jsou naprosto neschopni si jakkoli obstarat potravu, jejich IQ často dosahuje záporných hodnot a z pravidla jejich tržní hodnota nepřevyšuje cenu jedné opelichané veverky. Často se zdržuji ve skupinách. IV. stav můžeme znát pod různými slangovými názvy jako mrchožrouti, hovnožrouti nebo lidský odpad. Z biologického hlediska vykazuje spoustu podobných znaků s homo sapiens, ovšem z vědeckých studií amerických vědců vyplývá, že se rozhodně nejedná o stejný druh. Nejbližší možný příbuzný organismu známého jako IV. stav je homo homelessus (dokonce by se mohlo jednat o přímou vývojovou větev).

Jak jsem v předchozí části naznačil, tak toto místo skýtalo snadno dostupnou potravu a proto se muž (dnes známý jako praotec Šumperk – kmenový stařešina) rozhodl zde usadit.

Citace: „Vidím město hovnem a sračkou oplývající (po mnohatisícové armádě byla krajina na exkrementy opravdu bohatá) zde se usadíme“ (tedy aspoň to, co si historikové myslí, že chtěl říct, protože z huhlavých zvuků, které vydával se toho moc vyčíst nedalo).

Zátiší při založení Šumperku

Nyní nastávají spíše nudné části historie města nebo pravděpodobnější je, že toto město žádného historika nezajímalo, tak o něm nejsou žádné zmínky. Jediné co víme je, že se změnil název a to čtením původního jména pozadu. Tedy SHUMPARC, později při úpravě české gramatiky a přepisu fonetické stránky slova vzniká finální verze názvu města ŠUMPERK. Proč se však začal číst nápis pozadu si historikové vysvětlují 2 různými cestami:

a) nejsofistikovanější části obyvatelstva byli zběhlí arabští otroci a v průběhu let název přeložili podle arabského pravopisu čtení zprava do leva.

b) naprosto necivilizované obyvatelstvo nedokázalo přepsat ani jednoduché slovní spojení správně.

V 15. století se Šumperku záhadným způsobem vyhnula morová epidemie. Biolog Hans F. Durkberg v roce 1895 zveřejnil studii, ve které prokazuje, že ani mor nedokázal v Šumperku přežít po delší dobu. A dr. Richard Henderson rozšířil jeho teorii o výrok, že „mor je nebezpečná nemoc jen pro lidi“.

Skutečná hrozba pro Šumperk přišla až na konci 17. století, kdy celou Evropu zachvátil hon na čarodějnice. Údajně téměř polovina města byla vyhlazena a Šumperk se stal stálým dodavatelem čarodějnic téměř do celého světa. Můžeme posoudit dle výroku jednoho neznámého anglického ekologa té doby: „No dřevo se stává čím dál dražší surovinou, no a to víte, něčím se topit musí“.

Šumperk nabírá na důležitosti v průběhu druhé poloviny dvacátého století, kdy právě do tohoto města byli posíláni političtí vězni (byl to vlastně takový český ekvivalent ruského posíláni na Sibiř, akorát nepočitatelně horší). Toto naprosto nehumální zacházeni s lidskými bytostmi bylo pak v devadesátých letech 20. století odsouzeno organizacemi pro lidská práva.

Trest Šumperkem

Obyvatelstvo

Šumperk čítá 27 000 lidí (ovšem v průběhu minulého sčítání lidu muselo dojít k chybě, protože většina z nich se dá jen stěží považovat za lidi). O hlavni přírůstek obyvatelstva se až do nedávna staral totalitní režim. Vězni, pro které ani trest smrti nebyl dostatečným, byli posíláni do gulagu, uranových dolů a ti úplně nejhorší do Šumperku. Z tohoto města nebyla téměř žádná naděje na útěk, proto většina trestanců spáchala sebevraždu. Ti, co se k tomu nerozhodli, nebo toho nebyli schopni, většinou zanedlouho přišli o rozum (čímž splynuli s okolním obyvatelstvem). Nyní je přírůstek obyvatelstva tvořen 2 základními procesy:

1. Přirozený přírůstek – ano díky tomu, že místní se množí jako morčata, se jim daří vyrovnávat počet sebevražd.
2. Tzv. nucená imigrace - jak již z názvu vyplývá, nejedná se o normální imigraci. Většinou nastává, když při průjezdu městem zastavíte na malou zastávku (třeba na kafe či WC) a po návratu k autu zjistíte, že mu chybí pneumatiky a většina z venku odjímatelných kovových součástek. Též se tu započítávají nešťastníci, kterým dojde benzín právě zde (dle Murphyho zákonu schválnosti se pravděpodobnost vyčerpání benzínu právě v Šumperku zvyšuje až 12×).

Výroba

To, že je Šumperk spojen s těžbou kovů je všeobecně rozšířený omyl. Kov se tam netěžil. Všechen kov byl totiž dovezen při sběrech železa.

Všechny druhy kovu se v okolí ztrácely již od počátku věků a to způsobilo, že široko daleko není žádná jiná obec. S tímto problémem se potýkali a stále potýkají i v samotném městě. Většinu železných konstrukci nahradily betonové a plastové náhražky. Sochy, lampy a lavičky po celém městě jsou tvořeny pokovovaným bakelitem. Ovšem ani tímto opatřením nebyla problematika uspokojivě uzavřena.

Šumperk je taky známý též pro výrobu textilu. Dlouhá léta zaplavoval tento levný a nikterak kvalitní textil český trh a vytlačoval tak tradiční české výrobce – nyní tuto dobu nazýváme „Zlatá šumperská léta“. Avšak v posledních letech je šumperský textil nahrazován levnějšími výrobky z Asie (nemůžeme však tvrdit, že méně kvalitními).

Vyhlášený šumperský produkt je také prazvláštní pálenka nevalné chuti ukrývaná pod tajemným názvem JELDA (pozor neplést s Jelzin – chutě se nedají ani v nejmenším srovnávat – jestliže se v případě JELDY dá o nějaké chuti vůbec uvažovat). Jeho složení bylo dlouho neznámé a řady generací si nad ním lámaly hlavy, vše se však osvětlilo po zjištěni, že cukr potřebný na kvašení se nachází i v tělech mrtvých hospodářských zvířat a v kravských exkrementech.

Ekonomika (můžeme-li zde o nějaké vůbec mluvit) funguje v takzvaném cyklickém modelu. Většina populace Šumperka je převážně zaměstnána v kvintálním sektoru hospodářství, tedy lupičství a zlodějině, jakož to nejefektivnějším zdroji obživy. Z tohoto důvodu Šumperk nemá téměř žadnou reálnou ekonomiku. Společnost je zacyklena do dlouhého řetězce okrádajících a okrádaných a jediným faktorem, který je zde možné pozorovat, je konstantně zvyšující se rychlost okrádání. Rychlost mizení cenných věcí je v Šumperku tak velká, že se v mnoha publikacích, zmiňujících se o tomto městě, začalo psát v popisu města před slovo "díra" slovo "černá" (tento pojem si ovšem nevykládejte rasisticky, jedná se spíše o astrofyzikální přirovnání - to, že je velmi pravděpodobné, že i pojem černá díra, jako pojem označující prostor, kde se velmi rychle a nenávratně ztrácí předmety, vznikl z rasových předsudků, nyní nechme stranou). Zrychlení okrádání zde už dosáhlo takové míry, že vědci začali zkoumat, jestli občané Šumperku nepřesáhli rychlost světla a necestují tak kradené předměty do minulosti. Tento cyklický model "ekonomiky" částečně připomíná perpetuum mobile, tedy subjekt donekonečna fungující bez vnějšího zdroje. Ovšem ti nešťastníci, kteří už někdy v Šumperku byli, dobře ví že slovem "fungovat" není možné označit stav města a to v žádném kontextu (dokonce od roku 2013 ministerstvo školství chce zakázat všechny učebnice, které tato dvě slova byť v žertu spojují).

Zajímavosti a památky

Za největší zajímavost jsou považovány elektrické jezdící schody neboli eskalátory. Fáma, že jsou jediné v celém kraji je pouze propagandisticky kec na udržení vůbec nějakého obyvatelstva ve městě (dle přesných propočtů tento fakt drží v Šumperku 27,3% obyvatelstva).

To že se jedná o „elektrické“ jezdící schody dokonce zpochybnil přerovský eskalatorolog Jindřich Soukup v roce 2005 v knize „Šumperská konspirační teorie“. Vyvrací funkčnost této technické památky a své argumenty opírá o podivný a neplynulý provoz schodů, zvláštní zvuky připomínající práskání biče zpod eskalátoru a hlavně případ ze 7. listopadu 2004, kdy schody záhadně fungovaly i při výpadku proudu.

Doprava

Ze Šumperku vede železniční trať. Ale ta nepředstavuje nijak spolehlivou dopravu. Vlak v blízkém okolí nabírá mnohaminutová zpoždění. České dráhy se to snaží odůvodňovat různými pofiderními výmluvami, ovšem pravda je, že v téměř celém okrese se záhadně ztrácí kusy koleji a dokonce i železniční pražce (viz výroba – těžba železa).

Šumperk má též relativně hustou silniční síť. Motoristicky použitelný se stal, ale až po dostavění obchvatu města obehnaného elektrickým ohradníkem v roce 1974. V roce 1768 byla zdejším osvícencem a vynálezcem Sebastianem Pokorným dokonce navržena stavba přístavu, tento nadějný projekt však ztroskotal na absenci moře v této oblasti.

Šumperská nej

Šumperk je známý jako 2. město na světě s největším výskytem genetických mutací hned v závěsu za Černobylem. Čím jsou tyto genetické mutace (dvojčata, kyklopismus, papouščí lidé) způsobovány se vědci přou, avšak šumperským obyvatelům byli nabídnuty 3 teorie:

• za mutace můžou sňatky s lidmi, s kterými jste v příbuzenském vztahu,
• za mutace může křížení se zvířaty,
• za mutace může křížení se zvířaty, se kterými jste v příbuzenském vztahu.

Šumperk je často nazýván „Brána do Jeseníků“ (některými přezdívaná jako „Pekelná brána“) a to je také zjevný důvod pro fakt, že Jesenicko je kraj s jednou z největších nezaměstnaností v republice.

Šumperk také drží rekord v nejdelším lidském hadu (vzniklém držením za ruce). Výsledný řetězec měřil necelé 4 kilometry a této události se zúčastnili občané Šumperka všech věkových skupin.

Další velké šumperské nej je kvalita vody. Ano Šumperk má jednu z nejlepších vod v cele ČR. Bylo prokázáno, že je neobvykle bohatá na živiny a hnojiva a tím velice prospěšná pro růst rostlin. Za zvýšenou hladinu hnojiv zřejmě může chyba v návrhu místní vodárny, která byla omylem postavena na místě bývalých armádních latrín.

Šumperk byl v roce 2001 přidán na seznam přírodních a kulturních památek UNESCO díky svým mnohým záhadným biologickým a fyzikálním anomáliím. Již od poloviny minulého století byl vděčným útočištěm darwinologů z celého světa. Ti věřili, že právě v okolí tohoto města našli mezivývojovou větev ve vývoji ze šimpanze v „homo sapiens sapiens“. Spousta svědků též dosvědčuje, že se v Šumperku setkali se záhadnou a fyzikálně přelomovou sublimací pevných látek bez zřejmých vnějších příčin. (Většinou se jednalo o drahé předměty – peněženky, mobily.)

Šumperk je též místo s nejnižší prodejností turistických příruček a průvodců města v celé republice.

Slavní rodáci

• František Nejedlý – trojnásobný světový rekordman v žonglování při jízdě na kolečkových bruslích se zavázanýma očima. Jeho úctyhodný výkon 17.26 minuty z roku 1987 doposud nenašel přemožitele. František se těší v Šumperku z nebývalé slávy a dodnes je považován za nejslavnějšího rodáka. V roce 1999 mu byla v centru města slavnostně vystavěna socha a nyní pan Nejedlý pracuje na vysokém místě ve správě města.

• František Opletal – vítěz okresního přeboru v tvz. pivním maratonu 2003 dále má i tři první místa z pálenkářských závodů a dodnes drží rekord v cestě do lesa a zpátky ( do lesa dosel 7,26 krat)

• Aleš Valenta – Tento slavný sportovec, který na olympiádě v Jižním Jezerním Městě 2002 vybojoval zlatou medaili v akrobatických skocích na lyžích, je nyní velice váženým občanem města. Dokonce se ke svému rodnému městu hrdě hlásí (ovšem je známo, že tento sportovec utrpěl při trénincích četné úrazy hlavy)

• Martin Holásek – vítěz okresního přeboru v tvz. pivním maratonu za rok 2001, 2002 a 2005

• Dominik Válek – obhájce prvenství z minulých tří let v oboru Rum časovka, též velice úspěšný ze závodů družstev.

• Richard Krempl – jedná se pouze o pseudonym, jeho opravdové jméno bylo Richard Kretén Lempl (jeho rodiče se nemohli dohodnout na rodinném jméně a nakonec udělali kompromis tak, že jméno po otci mu bylo dáno jako druhé křestní jméno) - světový rekordman ve hře s pivními tácky + 15krát mistr republiky

• Jiří Dopita – Známý hokejista, vítěz extraligy a olympijský vítěz z Nagana se též narodil v Šumperku, ale přestěhoval se co nejdřív to bylo možné.

• Ondřej Hanzlík – vítěz okresního přeboru v pití vodky „volný styl“ za rok 2005

• Marie Heřmanová – vítězka okresního přeboru v tvz. pivním maratonu za roky 1998–2004. Minulý rok zemřela a svá játra darovala na vědecké účely. Nyní se z nich vyrábí nová látka, která by měla být tvrdší jak diamant.

• Daniela Spáčilová – slavná tekilářska dokázala se prosadit na mistrovstvích v dorosteneckém, ženském i seniorském věku.

• Tomáš G. Masaryk – tento československý prezident projížděl Šumperkem v roce 1921 a od té doby je i přes silné námitky veden jako šumperský rodák.

• Edvard Beneš – druhý československý prezident dostal čestné občanství města korespondenčně v roce 1925. [1]

• Klement Gottwald – i další slavný český prezident byl oficiálně zanesen do matriky města jako „narozen v Šumperku“ (je možné že i více hlav státu bylo evidováno jako občané Šumperka ovšem v matrice je velký flek od hořtice takže to nemůžeme objektivně posoudit)

• Jakub Lakatoš – okresní mistr v pálenkářských disciplínách z roku 1999, 2002, 2003, 2004, 2006 a 2007. V posledních letech exceloval též v doplňkových disciplínách „hod šavlí“.

• Jan Pavel Druhý – i tento velice dobře známý papež byl evidován jako Šumperák. Při projížďce Šumperkem údajně přikývl na otázku, zda se chce stát šumperským občanem (ovšem s největší pravděpodobností se jen jednalo o rozvíjející se Parkinsonovu chorobu).

• Los Babeta - má 57 podob a kromě ruk a nohou také 2 končetiny kruhového průřezu, které někdy vykonávají rotační pohyb, jeho charakteristickými znaky jsou zlámané kosti a obražené části těla