Rudoltice

Rudoltice ${\mathfrak {Rudelsdorf}}$
základní data
status:	vesnice
kraj:	pardubický
okres:	Ústí nad Orlicí
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	15,91 km²
obyvatel:	cca 1500 (2008)
zeměpisná šířka:	viz úvod
zeměpisná délka:	viz zem. šíř.
nadmořská výška:	Rozhodně nad moře m
PSČ:	561 25
adresa úřadu:	Budete se divit, ale adresa je Rudoltice.
starosta:	Paní Bártlová
Znak obce

Výstavba nových bytovek v lokalitě Na Zámečku.

Rudoltice (německy Rudelsdorf, latinsky Rudolphivilla, slovensky Rudoltice, anglicky Rudoltice, francouzsky Rudoltice, italsky Rudoltice, španělsky Rudoltice, irsky Rudoltice, švédsky Rudoltice, norsky Rudoltice, vlámsky Rudoltice, portugalsky Rudoltice, srbsky Rudoltice, chorvatsky Rudoltice, rumunsky Rudoltice) jsou malebná vesnice.

Pokud by vás zajímalo, kde tahle malebná vesnice je, tak si kupte GPSku a najděte si na ní 49° 54' 3" s. š., 16° 33' 59" v. d. Pokud si GPSku kvůli tomu nekoupíte, tak mně ty ušetřené peníze věnujte. Podpoříte tím chudého studenta, který má zrovna menší problém s kontokorentem. Pokud mi ušetřené peníze nechcete věnovat, tak si trhněte nohou. (Pokud ji máte dřevěnou, tak mi aspoň věnujte tu utrženou nohu. Dám ji do zastavárny.)

Historie

Rudoltice (prdel světa, ale na rozdíl od Lukové mají aspoň článek, který popisuje že je to největší díra) mají velmi slavnou historii. Byly založeny hrozně dávno. Kam se na nás hrabe takový New York či Chicago! (Pozn.: Chachachachachachachachachacha). Byly založeny společně s dalšími vesnicemi na Lanškrounsku německým obyvatelstvem v polovině 13. století. Přestože mají Rudoltice velice slavnou a bohatou historii, kterou nám závidí města jako New York a Chicago (viz výše), moc se toho z rudoltické historie neví, protože žádný historik ještě nikdy nic o rudoltické historii nenapsal. Naštěstí se ale o obci dochovalo mnoho pověstí. Uchovávají je v paměti místní starci a stařešinové. Ti se pravidelně každý večer scházejí ve čtyřech místních hospodách.

Pověsti o Rudolticích

• Pan Sokolík si pamatuje pověst o marnotratném synovi.
  

Kdysi prý žil v Rudolticích jeden mladík, kterého nezajímaly ani holky, ani krávy, ani koně, ani práce, ani modlení, ale jen pivo. Jednou ukradl rodičům flašku s pivem, šel s ní k lípě u rybníka a tam ji zahrabal na horší časy.

• Pan Loskot si pamatuje jednu pověst, a to o zakopaném pokladu. ´
  

Bylo to strašně dávno. Někdo prý kopal pod lípou u rybníka a vykopal skleněné střepy. Ty střepy byly z období Starého Říma. To je důkaz, že naše vesnice existovala už v době Starého Říma.

• Pan Stránský si žádnou pověst nepamatuje, ale pamatuje si, že jednou jel na motorce po hrázi rybníka. A když zrovna projížděl pod lípou u rybníka, tak píchnul. Ňákej debil tam totiž nechal na zemi skleněný střepy.

Symbol rudoltické demografické expanze - jeden z párku místních čápů. Dětí se v obci rodí hodně. Průměrný věk obyvatel činí 34,36 let a je tak jedním z nejnižších v kraji. To růžové v pozadí je základní škola.

Demografie a výstavba

Bývalý pan starosta Kolomý nechal postavit hafo bytovek. Počet obyvatel se tím hodně zvýšil: Z 870 v roce 1994 na přibližně 1550 v roce 2008. Aby obec ušetřila za bytovky, šla strategií co nejméně velkých bytů, co nejvíce malinkých bytů.

Lidi z jiných vesnic tyhle malé byty Rudolticím závidí. Podle nich to jsou králíkárny. (Nadávání a dehonestace to jo, ale aby se do nich sami přestěhovali a platili nájemné do rudoltického rozpočtu, to už ne. Čtenáři tohoto článku nechť si o nich udělají obrázek sami.) Staví se stále nové a nové bytovky v lokalitě Na Zámečku a v plánu jsou i soukromé rodinné domy. Jestli na Rudoltice nespadne atomová bomba nebo asteroid (a na obecní úřad nepřijde daňová kontrola), počet obyvatel se tedy ještě zvýší (a to až o 500-1000 obyvatel). Očekává se, že Lanškroun (největší nejbližší město) potom bude škemrat o připojení k Rudolticím. Rudoltice samozřejmě neodmítnou. (K tomu stačí jen dvě podmínky: Lanškroun se musí vzdát svého jména a musí zaplatit obecní dluhy.)

Hospodářství

Rudoltice mají významné hospodářství. Jsou soběstačné v mnoha odvětvích a surovinách. Jako příklad uveďme hnůj. Místní kravín ho produkuje takové množství, že ho ani nepotřebuje importovat. Naopak ho má tolik, že si může dovolit dokonce ho zaorávat na pole. A to už je co říct! Jak již bylo řečeno, základem místního hospodářství je místní kravín. Ten, kdyby splácel dluhy (za vodu, za elektřinu, za benzín a za plyn), ušetřil by za úroky a měl by tolik volného kapitálu, že by mohl začít kromě brambor pěstovat i obilí.

Velká část místních žen dojíždí do práce do lanškrounských továren AVX. Tam svou prací přispívají k blahu celé naší společnosti. Jejich práce je společensky vysoce ceněna. (Jak by taky ne - uklízečky jsou přece oblíbenější než poslanci.) V obci neexistuje nezaměstnanost. (Jakpak by ne, když nezaměstnané nikdo nepočítá.)

Zřídlo Rudoltice

Začátek roku 2010 byl opět šťastným vykročením při zvyšování již tak silné ekonomiky sídla Rudolphivilla. Místními tuláky, převlečenými za prospektory (V. a neposkvrněný P.), hledajícími na tajemném kopci u zámečku zakopané zlato římských legionářů byla nalezena záhadná skvrna. Nejprve se myslelo, že se někomu udělalo nevolno, když skvrna vydávala teplo i v třeskutých mrazech. Avšak po změření bazální teploty nejmodernějším přístrojem ve svém oboru, rtuťovým teploměrem, byla místní kastelánkou naměřena teplota 16 Celsiových Grádů. Vzápětí se objevuje několik nadějných možností, které signalizují přítomnost tepla:

1. Zasypaná stará studna

2. Tajná skládka chemických materiálů a kalů z lančkrounské strojírenské firmy SOMr&T

3. Geologický zlom vydávající teplo ze zemské kůry

4. Zasypaná senkrovna z blízkého sídliště

5. Pramen léčivé vody a zřídlo

6. Čarodějný kruh místní víly Amélie Rudoltické

7. Pozinkovaný kyblík od asfaltu zapomenutý v zemi pražskými dělníky v roce 1972 a připojený na vodič NN vedoucí do blízké myslivecké chajdy.

Na místo se okamžitě rozjely všechny štáby státní televise. Jeden televizní štáb zůstal na lokalitě Zámeček po celou dobu výzkumu a zapomněl tak odjet na ZOH 2010 do Vancouveru. Z těchto důvodů byl se členy štábu okamžitě ukončen pracovní poměr pro hruhé porušení pracovní kázně. Celý bývalý štáb v současné době působí jako personál moravských státních lázní, detašované pracoviště Rudoltice v Čechistánu. Všichni ve Švédsku prodali své nemovitosti a dali je na podporu MOA a stali se tak hrdými občany prosperující obce Rudoltice.

Cesta od měření k lázním: Po mnohatýdenním tajném měření virgulemi slovenského sensidebila Pálfyho bylo vše jasné. Jedná se o zřídlo horké páry, probublávající skrse fekálie z místního sídliště na zemský povrch, tedy body 3 a 4 uvedené v seznamu výše. Z toho se dá vytvořit bod 5.

Majitel zámečku představil veřejnosti veliké plány. Bahenní lázně s teplou vodou ve sklepích Zámečku. Ještě téhož měsíce bylo započato se stavbou moravských státních lázní s detašovaným pracovištěm Rudolphivilla (Rudoltice v Čechistánu). S československými státními drahami se začalo vážně jednat o zastavování SC Pindolíno v obci Rudoltice v Čechistánu, ty se však začaly cukat, že nic takového nepovolí. Poté, když jim byly nabídnuty ozdravné pobyty se slevou 5 % pro jejich zaměstnance rázem obrátili a chopili se své příležitosti. Natěšení zaměstnanci, kteří viděli, že by si své tělo mohli se slevou 5 % ošetřit v nových lázních, vše dohodlli poté, co ještě pohrozili generální stávkou na drahách, která se měla konat 1.března 2010 právě z důvodu povolení zastavovat SC Pindolíno v zastávce Rudolphivilla. Zaměstnanci operovali s tím, že se na místo dostanou prakticky zdarma se svými zaměstnaneckými kartami a drožku dotuje místní JZD. Zájemci o lázeňský pobyt jsou nyní vyváženi pohodlnými zadeklovanými drožkami, taženými volským čtyřspřežím, zapůjčeným od místního Jednotného zemědělského družstva.

Pro další rozšíření již tak nadupané ekonomické prosperity obce se začalo stavět delfinárium, kde najde své útočiště kosatčí sameček Tilikum, který v minulých dnech omylem rošlápl svoji cvičitelku.

Doprava

Rudolticemi prochází státní silnice I/43 do Polska. Jelikož vede z Brna, v zimě po ní projíždí ohromné množství aut s písmenem "B" na espézetce a s lyžemi na střeše, případně v kufru, případně bez lyží, když jim je někdo ukradl. Směřují na sever, případně se vrací na jih. Rudoltice opovážlivě opomíjí, přestože tu je mnoho prvotřídních turistických lákadel (např. 4 hospody). Rudoltice leží na hlavní železniční trati Česká Třebová - Přerov. Rudoltice jsou přesně ve středu trasy piňdolín Praha - Ostrava. Jelikož pinďolína jezdí pravidelně nepravidelně, ještě nikdo nikdy neviděl protijedoucí pinďolína minout se právě v Rudolticích.

Z Rudoltic vede také jednokolejná trať číslo 272. Bohužel tato trať je málo významná, protože vede do málo významného města (do Lanškrouna). Víc lidí do Lanškrouna ale vozí autobusy ČSAD. Na začátku léta proběhla v obci rozsáhlá asfaltizace. To je důkazem vysoké životní úrovně obce a plnosti obecní pokladny. Asfaltizace proběhla úspěšně, jelikož žádný občan Rudoltic při ní nebyl zalit asfaltem.

Společenský život

Místní se každý den účastní ohromného množství společenských pořadů, estrád, promítání filmů a divadelních her. A to ihned jak se vrátí domů z práce.

Kultura

V obci je bohatý kulturní život. Koná se tu vítání občánků. Škola občas uspořádá koncerty a divadelní představení. (Pozn.: Občas na ty školní akce dokonce někdo přijde.) Občas jsou na fotbalovém hřišti diskotéky. To ale není vše. Místní se každý den účastní ohromného množství společenských pořadů, estrád, divadelních her a promítání filmů.

Vyfešákovaní Rudoltičtí hasiči ve 30. letech 20.století.

Spolkový život

V obci je bohatý kulturní a spolkový život. Je zde spolek dobrovolných hasičů. Tito hasiči se vždycky velmi těší na požár, protože při něm můžou zdrhnout manželkám a nakonec můžou oslavovat v hospodě příjezd profesionálních hasičů. Pravidelně se zúčastní hasičských závodů a přeborů. Jednou na hasičském závodě hasili a hasili. Najednou po dlouhé době zjistili, že nehasí, protože zapomněli pustit vodu. (To se stane. Není důležité hasit, ale účastnit se. Baron Kubertén by z nich měl radost.)

Funguje tu i spolek místních dobrovolných myslivců. Každý rok na podzim pořádají velký lov a po něm velkou hostinu v kulturáku na obecním úřadě. (O té hostině bohužel víc napsat nemůžu, protože mě na ni ještě nikdy nepozvali.)

Místní kostel sv. Petra a Pavla. Pár místních obyvatel do něj chodí ctíce velikonoční starodávný obyčej návštěv katolických mší ve čtvrtek, v pátek, v sobotu a v neděli. Všimněte si knížecího znaku Lichtenštejnů nad vstupem do kostela. (Jestli si toho znaku nevšimnete, tak to je vaše blbost.

Rudoltické zvyky a obyčeje

Mezi místní zvyky patří např. slavení Vánoc. (Pozn.: Vánoce jsou svátek na konci prosince.) Rudoltičtí při něm drží prastaré vánoční zvyky jako např. příprava kapra ke slavnostní večeři, pečení cukroví, vzájemné obdarovávání se dárky aj. Dlouhou tradici má v obci oslava Silvestra: Vždycky v noci z 31. prosince na 1. leden si místní občané koupí petardy, světlice, rakety, bouchací kuličky apod., a toto vše odpalují. Mezi ušlechtilé a prastaré silvestrovské obyčeje patří i popíjení alkoholu a následné rozbíjení lahví na obecních pozemcích. Následné uklízení střepů z obecních pozemků však k rudoltickým zvykům a obyčejům bohužel nepatří.

Místní také slaví Velikonoce. (Pozn.: Velikonoce je rudoltický svátek na jaře s pohyblivým datem). Na velikonoční pondělí lidi nakoupí spoustu sladkostí. Chlapci a muži si upletou pomlázky (biče z vrbových proutků) a potom s nimi chodí po domech, bičují těmi pomlázkami děvčata a ženy a ty jim za to dávají ty sladkosti. Pár obyvatel obce drží další prastarý rudoltický velikonoční obyčej, kterým jsou návštěvy katolických mší ve čtvrtek, v pátek, v sobotu a neděli. Jak a kdy tradice všech těchto rudoltických obyčejů a zvyků vznikly, nikdo z místních neví. To je důkaz o velkém stáří těchto místních tradic a o velkém folklórním významu Rudoltic.

Pamětihodnosti

Nejvýznamější místní památka je Nový zámek u Rudoltic (německy Das Neue Schloss bei Rudolsdorf). Kdysi, někdy na začátku 18. století, si ho postavil kníže Lichtenštejn. Bohužel krátce po dostavbě dvakrát vyhořel. Zbytek zámku byl zbourán, z trosek byl postaven dnes jediný rudoltický kostel sv. Petra a Pavla. Zbyla jen malá část, která ve 20.století díky komunistům zchátrala.

V roce 2005 se konal prodej. Starosta Rudoltic pan Kolomý nabízel 300 tisíc korun. Plánoval v Zámečku zřídit rozhlednu, restauraci a ve sklepení prohlídkovou trasu. Zámeček ale získal městský architekt z Lanškrouna pan Kokeš, který nabízel pouhých tisíc korun. Pan Kokeš v Zámečku zřídil rozhlednu, restauraci a ve sklepení prohlídkovou trasu. Bohužel Zámeček už zřejmě nikdy nebude Rudoltic. Pokud se ale vrátí k moci komunismus, bude možná vše jinak. V Rudolticích je z 5 zastupitelů 9 komunistů...

• 

  Zámeček: Původní podoba po dostavbě před vyhořením. Kdyby byl Zámeček takto krásně zachovaný, hrnulo by se sem mnoho turistů...

• 

  Zámeček před rekonstrukcí.

Rudolticemi (razítko je úplně nahoře) projížděli i účastníci Homeless Rallye.

Slavní návštěvníci

Rudoltice navštívilo mnoho významných návštěvníků. Namátkou jmenujme tyto:

• Rakouský císař František Josef I. se v roce 1894 zúčastnil vojenských manévrů v Lanškrouně. Císař jel císařským vlakem z Vídně do České Třebové a z České Třebové pokračoval dále směrem na Rudoltice. A uprostřed lesa mezi Třebovicemi a Rudolticemi nerozkázal vystoupit své rodině, služebnictvu, dvorním dámám a dvoru z vlaku a pokračovat do asi 12 kilometrů vzdáleného Lanškrouna drožkami a pěšky po lesních a polních cestách, nýbrž rozkázal pokračovat vlakem do Lanškrouna přes Rudoltice. To bylo pro Rudoltice obrovskou poctou. Za to byl císař František Josef rudoltickými velmi ctěn, i když je pravda, že původním německým obyvatelstvem krapet víc.
  Jízda císařského vlaku z Rudoltic do Lanškrouna se neoběšla bez komplikací. Vlak uvázl pod kopcem a musel zacouvat zpět do Rudoltic a znovu se pokusit rozjet na potřebnou rychlost. Vlak měl pak čtvrthodinové zpoždění, což bylo za Rakouska zcela nevídané.
  Od té doby až dodnes všechny šukafony a regionovy v tom místě troubí. Někteří cestující si mohou všimnout, že koleje vůbec nejdou do kopce. Je to tím, že císařův vlak tenkrát musel pustit jiný. Lančkrouňané se nechlubí tím, že pustili na trať vlak, který císařpánovi vjel do cesty, ale svádí to na kopec.

• Slavný ostravský zpěvák Jarek Nohavica byl v Rudolticích 79krát (všimněte si, že je to prvočíslo). A bohužel vždycky jen krátce. Rychlíky na trase mezi Prahou a Ostravou totiž Rudolticemi projíždí dost rychle.

• Rudoltice údajně navštívili během svých služebních cest do Ostravy i dva milovníci letů ve vrtulnících: Mirek Topolánek a Lubomír Zaorálek. Zdá se však, že se bohužel Rudolticím vyhnuli, jak zjistili fanoušci těchto dvou osobností za pomoci dalekohledů.

Externí odkazy

Oficiální stránky obce.