Chacharovice nad Odrou
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Chacharstán. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
| Chacharovice nad Odrou Chacharowice koło Odrą Хахаровице Одерские | |
|---|---|
 | |
|
| |
| základní data | |
| status: | město |
| kraj: | Slezský |
| okres: | Slezská Ostrava |
| historická země: | Moravstán, Slezsko |
| katastrální výměra: | 214,2321 km² |
| obyvatel: | 309 098 (2006) |
| zeměpisná šířka: | 49°50'30.31″ s.š. |
| zeměpisná délka: | 18°17'29.56″ v.d. |
| nadmořská výška: | 208–334 m m |
| PSČ: | 702 00 |
| adresa úřadu: | Prokešovo náměstí 8 |
| starosta: | Peťa Kainar (ČSSD) přednim zedník Aleš (ta sama partyja) |
„Banik pyčo!!!“
- Typický vlastenec
Ostrava, oficiálně Chacharovice nad Odrou, Nova Bukurest, polsky Chacharowice koło Odry, ostravsky OSTRAVA!!!, je město na pomezí Moravy, Slezska, Česka, České republiky, Slovenska, Mordoru a Polska.
!!![editovat | editovat zdroj]
Ostravský název OSTRAVA!!! je nový, zato drahý (ty tři vykřičníky si město nechalo patentovat, stály pouze 1,8 miliónu Kč). Když už za to zaplatili tolik peněz, používají trojvykřičník na každém rohu (ROH!!!). Proto například zatímco na běžném nádraží nedostanete žádné užitečné informace, na ostravském NÁDRAŽÍ!!! nedostanete žádné užitečné INFORMACE!!!.
Nemístní často nevědí, jak výrazy obsahující !!! správně číst. Snad napoví notoricky známý název klubu, nově uváděný jako BANÍK!!!.
Z dávné hystoryje vzniku jména:
Zdroj: Slizka zkurwena kronika zahrabana v hystoryjetickem archyvu!!!, společnosti s rozumem omezenym
První pisemne zpravy uvaděli obec pod názvem Barabacke Chacharovice nad Otravenou řekou. Starší vysvětlující doklady neexistují. Chachaři zkracovali běžně Otrávenou řeku na Otravu nebo opravdu kratce Otru. Po zavedení daně z přespočetných písmen v názvu obce nad 20 znaků včetně mezer (cajzlovsky zakonik 1/666) bylo z úsporných důvodů zavedeno pojmenování. Chacharovice nad Odrou. Přejmenování řeky byl pokus o to, aby Chachaři zapomněli na otrávené prostředí obce. Chachaři ovšem nezapomněli. Dalším pokusem bylo referendum, kde byla jediná podmínka. Nesmí tam byť slovo Otrava!. Tentokrát vyhrál oblíbený pokřik ze Stodolní. Ó trava! Omylem? městského zapisovatele došlo k pochybení a zápisu Ó$trava. Na jeho omluvu lze říci, že se dlouho zdržoval v USA a holdoval pálence. Ale nebyl v Slizsku výrobci takých klávesnic. Tak se zrodil kompromis. Óstrava. Chacharům se zkracovaly zobáky, tak dnes Ostrava. Po letech došlo k přezkoumání referenda. A se zjistilo, že se zapomnělo na !, tak se tam pro jistotu přidaly ještě dva další, aby to nešlo přehlédnout. A hotovo!!!
Jiné zdroje, neoficiální a ústní podání, se rozcházejí v detailech: z referenda vyšlo vítězně Ó trava! nad Odrou. Postupným zkracováním zobáků a po americkém vzoru se vžilo O!O nebo O!O (všimněte si detailu, jak vzniklo lomítko z vykřičníku), později O/O a OO. OO? Nikdy!!! Znělo jednohlasně magistrátem. Tady se zrodila ta novinka! Bylo rozhodnuto o tom, že nový název bude mít historické kořeny a přitom bude zcela nový, nebude zavádějící ani dvousmyslný. Bylo vyhlášeno, že referendum bude přezkoumáno. Opravdu se „přezkoumalo“ a radnice vynesla na svět Ostrava!!! Oficiálně se tvrdí, že vykřičníky slouží k lepšímu zapamatování současného názvu!!!
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Ostrava leží na tektonickém zlomu mezi Modrawou a Ślunskem, kteréžto Ostravanům poskytuje mnoho výhod a radosti. Pokud řádí chřipka v jedné části, mohou před ní utéct do druhé, pokud je chřipka nechytne při čekání na tramvaj. Zlomové chování je vidno na Ostravské části D1, kde jízda povozem připomíná slalom a auta vesele skáčí přes obrovské asfaltové muldy. Vedení města se proto rozhodlo postavit zde první dálniční lyžařské středisko. Další zlom vede přes Magistrát, v sekci pro ekologii. Poctiví úředníci se proto tento tunelovitý zlom snaží zasypat penězi, jdou příkladem i jinde.
Jak již bylo uvedeno, přesná lokalizace města je otázkou dějinných proměn. Jednou město patří Česku, jindy Slezsku. Víceméně ale profituje na skutečnosti, že se nachází na tak velké hromadě uhlí, kterou si ani soudruzi z Mostecké uhelné společnosti nedokážou představit. Díky tomu je sice všude dole v dole černočerná tma (černí jsou i někteří obyvatelé původem z Indie - ne že bychom byli rasisté, ale pokud je venku černo a kolem vás černo, černočerná tma hrozí také i vaší peněžence), zato je ale dostatek elektřiny a daří se budovat i tzv. Uhelné metro (viz níže). Z geografického hlediska se Chacharovice nad Odrou (Ostrava) nacházejí sice v rovině, no to však poetismus místního jazyka důsledně zamaskoval. Ostravacky se totiž hora řekne halda, a protože město je plné těchto "hald" je tak paradoxně mnohem více kopcovité než jiná sídla v Česku, Slezsku a dalších zemích.
Ostravaci používají jako jazyk modifikovanou verzi češtiny která víceméně odpovídá Slezsštině. Nepoužívají dlouhé samohlásky, bo maju malo času, pyčo.
V západní straně je část města zvaná Poruba, kde se myslivci a lesní dělníci starají o lesní zvěř. Poruba původně znamená místo, kde je káceno hodně stromů, v Ostravštině rubat znamená také tančit, proto musí místní pořádají spoustu technopárty a jak slovo poruba velí, také afterparty.
Centrem města protéká "Ostravica", přes něj je veden "Sikorak". Je požíván pro přestárlé, důchodce a snílky, kteří z něj často padají a v této řece plné býložravých piraň a nafukovacích krokodýlů jsou unášeni do vzdáleného Dysneylandu.
Na pravém břehu řeky je na kopci opevněný hrad Mittal. Slouží jako vzdálený oltář přičmoudlého hinduistického bůžka srandy. Každý den se tisíce přisluhovačů valí jeho branami, nemajíce strach z jeho šelem v Ostravské ZOO, zůstávají zde dny a noci. Za odměnu jim tento bůh dovolí dýchat cenné těžké kovy. Mezi jeho podporovatele patří zejména politici z pionýrského Orlí hnízdo (ČSD-České Dráhy a ODS-Ostravské Dopravní Stavby), kdy v roce 2009 schválili rozprdění tohoto bůžka o třetinu a v ekologické kampani před volbami 2010 slíbili nápravu.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Ostrava, tedy Chacharovice, jsou městem vědy a umění. Tohoto faktu si všimli jihokorejští a finští magnáti a město obsadili. Na mezinárodním letišti, které řídí Leoš Janáček známý to recidivista propuštěný z hukvaldské obory za obtěžování lišek, byla vyvěšena vlajka korejských oligarchů. Letadla na tomto letišti létají na uhlí, které ručně a krumpáčem vykopává slavný horník Zdeněk Novák, zásobuje jím také celé Chacharovice.
Umělecké sbírky z Ostravy jsou postupně rozprodávány (nejčastěji do Kanady - bílým přistěhovalcům) za směšné částky, většina uměleckých děl je měněna za javorový sirup, který je v Ostravě používán k mazání zalomených hřídelí pro korejské lodě.
Součástí centra této megalopole je pole, kterému se říká Karolina (jen Pražáci mu říkají Karolína), to se díky velkým investicím holandských developerů promění v nejbližších letech na obchodně-zábavné centrum určené především pro turisty, kteří míří do Ostravy poznávat její nejvýznamnější památky, zatím však k vůli krizi se tam zabydlují různí chránění živočichové, což může záměr ohrozit. Vůbec nejvýznamnějšími památkami Ostravy jsou liberecký vysílač a hotel Ještěd, pražský televizní vysílač na Žižkově, Nuselský most (dar Ostravy sloužící především k přirozenému úbytku pražské populace - bo proč by jich měli živit tolik), Mariánský most v Ústí, Most Apollo a Nový most v Blavě, ramínko v Sydney a další. Problém s jejich návštěvou však spočívá v tom, že Ostravaci tyto památky prodali hned poté, co je vyrobili.
Bohumínská třída v Ostravě
Ostravar, pivo borců, je jediné pivo na světě, které se vyrábí zastudena.
Ostravská mládež má bohaté možnosti vyžití.
Neschválený návrh nového loga Ostravy
Proslavil se slavnými výroky vrchního když vstoupila nežádoucí existence"Jdi se podívat co je venku napsáno"
V Chacharovicích je pochopitelně na každém rohu Chacharova pizza nebo hamburgárna.
Ostrava má i zastavovací sloupy.
Nové pivo které má pravou ostravskou barvu, vzniklo náhodně z nezpraco-vatelného odpadu při recyklaci lagun.
Upoutávka na nový Operační Systém Tráva připravovaný ostravskou společností MircoSoft.
Zemětřesení ve Svinově, jeden z mála nepoškozených objektů objektů je Restaurace Šimek (v pozadí)
Znak místního klubu pilky nožnej, FC Banik Ostrava
Uhelné metro[editovat | editovat zdroj]
Město stojí na uhlí, toho ostravští obyvatelé využívají a budují tzv. uhelné metro, což kamuflují jako těžbu uhlí, aby zabránili sabotážím ze strany Pražáků, kteří by nesnesli, aby mělo jiné české město taky podzemní dráhu. Uhelné metro je originální vynález ostravských chacharů. Jako palivo používá uhlí, které díky speciální konstrukci odebírá souprava přímo za jízdy z okolních tunelů, takže nepotřebuje vozit žádné palivo s sebou nebo přívod elektřiny do tunelů. Díky tomuto principu se také metro rozšiřuje přímo za provozu, do nových tunelů tak stačí dodat jenom koleje.
Pro svou koncepci se uhelné metro potýká s problematikou černých pasažérů. Černým pasažérem se stává prakticky každý cestující, ať nastoupil do metra sebevíc vymydlen. Této situace zhusta využívají černí revizoři, podporováni speciální jednotkou černých baretů. Adrenalinové honičky s revizory v tunelech jsou oblíbené zejména mezi místní mládeží.
Druhá generace uhelného metra umožňuje stavět výhybky a odbočné tratě – a to za ostrého provozu. Průkopníkem této nové technologie byla souprava číslo 1027, která pouhou jednou jízdou vytvořila tzv. Betonové spojení (neplést s Novým spojením v Praze) pod Mírovým náměstím, čímž Dopravnímu podniku odpadla nutnost údržby tamější smyčky kolem krypty kostela.
Světovou proslulost získala novostavba trasy Vítkovice Vysoké pece—Hrabůvka, k jejíž výstavbě bylo zapotřebí průjezdu pouhých čtyř vyztužených souprav ostravského uhelného metra. Tunely zkracují původní trasu (z roku 1891) na polovinu.
V dnešní době jsme zjistili, že zřejmě se na výstavbě ostravského metra podílí i Metrostav jedná se zřejmě o nízkopodpovrchovou část sítě metra podobnou pražské (původní ostravské metro je pochopitelně situováno do velké hloubky kde se nalézá uhlí). Tato část metra je stavěna jako rezervní pro případ spotřebování všeho uhlí. Pobočka Metrostavu sídlí v nenápadné šestipatrové budově ve Vítkovicích.
Uhelné metro bylo prodlouženo 2.5.2011 až do dolní oblasti Vítkovic, pro nedostatek nových vozů byly na tuto trasu použity původní sovětské vozy, přebudované na pohon dřevoplynem. Dřeva je dost z bývalých dřevišť po zrušených šachtách.
Proč být Ostravakem[editovat | editovat zdroj]
Je pro to hafo důvodu:
- U nas nejsu sprosta slova, enom citoslovce na zdurazněni vyznamu věty.
- Kratky zobak nam šetři telefoni hovory. Proto Ostravaci nepotřebuji tolik volnych minut a sms.
- Ostrava má nejvyši radnici v republice.
- Žijeme rychle, zato efektivně.
- Poznate Martina Turoně nebo jeho postiženeho kamarada Matěje Nevrleho
- Hitler v roce 1945 prohlasil ve svem projevu k vojakum o Ostravě: "Vydate-li Ostravu, vydate Německo!" To svěči o vyznamu našeho regionu.
- Naše těžni věže a kominy. Je jich zhruba stejně jako tych pražskych věžiček.
Rozdil je jenom v tom, že ty naše maji nebo alespoň měly nějaky učel. A pro nas Ostravaky jsou ty nejkrasnějši na světě.
- Ostravak který necítil NHačko nema pro co žit. Jenom v Ostravě poznate, esli vam spravně funguje klimatizace.
- Podle vědcu su Ostravaci evolučně tak daleko, že su vic odolni vuči znečištěnemu vzduchu a meně nachylni na alergie a astma.
- Nemáme takovy problém s komunikaci mezi bratry Slovany, zvlašť pak Slovaky a Polaky, se kterymi si mnohdy rozumime eště lip u sklenky něčeho ostřejšiho. Jedini, komu ještě pořad nerozumime, su politici a pražaci a to i přesto,že mluvi stejným jazykem.
- V Praze svůj hrad vystavuji na odiv na jakymsi kopcu, kdežto my Ostravaci jsme si ho schovali o 100 m níž, aby nám ho turysti nevykukali. Včil je schovany za cestou. Čuha jen věž, ať vidime aspoň na sv. Vaclava.
- I my v Ostravě mame svateho Vaclava a to ještě staršiho než je ten v Praze. Až na to, že ten náš je kostel sv. Vaclava.
- Když někomu valime kliny do paly, tak mu neubližujeme, ale ho přesvědčujeme.
- Prachače jsme vystěhovali na Čeladnou do Beskyd, takže v Ostravě zustalo už jen to zdrave jadro.
- Když buchne pobliž Ostravy atomovka, my mame kam zalezt. Pražaci mužu akorat vylezt na ty svoje věžičky a čučet na ten největši hřib, jaky kdy viděli.
- Kde jinde se potkate s takovym množstvim cvičenych opic na jedinem mistu? Přinděte se podivat na Stodolni. Nejvic exponatů je ale z jinych regionu.
- Každy Ostravak totiž vi, že na Stodolni muže přijit o peněženku, zuby, panenstvi a inteligenci.
- Na Stodolni určitě příjdete o sluch, penize a rozum.
- Ostravak, ktery si chce zapařit, nejde na Stodolni. Mame malo peněz, radi svoje zdravi, umime použivat to, co nam vyrostlo na krku a zname lepči pajzly v okoli, kde se da i mluvit.
- Banikovci jsou hovada, ale zjistili jednu zasadní věc, že jedině pražaci neumi hrat fotbal, proto kupujou naše hrače, bo sum nejlepši! A když se nedaři, je třeba hecovat naše hochy k lepčim vykonum, aby ti naši, až je koupi Sparta z Praglu, ukazali v Praze, jak se hraje fotbal - ale jen v připadě že se hrač již nevrati, banikovci by je zbili za zradu.
- Cikanu je u nas vic jenom proto, že rači budu živořit v Ostravě, než žit a pracovat v Praze.
- V Ostravě je fura cikanů, ale rozhodně miň než v Praze debilu.
- Vzkaz pražakum: "Ostrava je velika, ale rozhodně nepude vybudovat misto dolu metro!"
- Jen Ostravak má kuraž spachat sebevraždu, když se obecna čeština stane spisovnu.
- Když chceme kopec, tak si ho postavime a nespoleháme na přirodu.
- Proč ještě Praha žije vlastnim životem? Protože pro ni tluče ocelove srdce Moravy a Slezska.
- Ostravsko je region, kde černa ma šecky barvy, protože všichni tu dřeme jak barevni.
- Ostrava je sice černa, ale přesto ma statut jednoho z nejzeleněšich měst Evropy.
- MHD u nas jezdi i když cikáni ukradnu koleje.
- To, co je pro Ostravaka lehka opica, je pro pražaka delirium.
- Než se v Praze postavi jeden tunel, nám se v Ostravě třikrát!!! rozpadne dalnica.
- Ostrava ma ve znaku koně jen proto, že charakteristickym rysem Ostravaka je to, že to co utahne kuň, utahne i Ostravak, sice za delši dobu, ale ja, zvladne to.
A lilie je tam jen proto aby měl kuň co žrat.
- Typický ostravský obyvatel - Suwik Laš
Zdař buh.
Městské části[editovat | editovat zdroj]
- Blanka nad Odrou
- Děsna
- Dupina
- Hnusné Pole
- Hulvaty
- Kundice
- Kundičky
- Mariansky Přikop
- Muchlinov
- Nova Gadža
- Parouba
- Simferopole
- Slivovice
- Stara Nahořebez
- Sviňov
- Vitokovice
- Zařez nad Odrou
Mrkni taky na[editovat | editovat zdroj]
- Lokalka v Ostravě
- Ostravak Ostravski
- Jak je na tym Ostravak?
- Podstatné informace
- Ostravská hudba
- Metro ve Vítkovicích
- Restaurace Šimek
- Soubor:Ostravština snadno a rychle.pdf
