Mluvně
| Tenhle článek stojí za starou bačkoru. Můžeš pomoci Necyklopedii jeho rozšířením do přijatelné podoby. | 
|
Mluvně je jedno z vývojových stádií dítěte, začínající ihned po stádiu nemluvněte a končící dnem obdržení občanského průkazu.
Počátek[editovat | editovat zdroj]
Určení přesného okamžiku přechodu mezi stádii nemluvně -> mluvně je relativně složité. Nelze zde jednoduše aplikovat metodu sledování, nahrávání a fonetického rozboru prvních slůvek, které děťátko nesrozumitelně artikuluje. Jsou to většinou slova vyslechnuta ve svém okolí, jako: máma, táta, vole, kurva, piča apod. Podobné metody jsou nevědecké.
Metodiku doporučenou pro EU vypracovala theologická fakulta Čunkovy univerzity ve spolupráci s lingvistickou fakultou Americké univerzity v Elbonii. Metoda spočívá ve stanovení chvíle, kdy člověk začne „mít duši“, původně myšleno ve filosofickém smyslu.
I takto sofistikovaná metoda však může mít své nedostatky, pramenící v prostém nepochopení. Řada rodičů, chtíce urychlit přechod potomka mezi mluvňata, navštěvuje cyklistické obchody a kupují zde duše.
Čunkova univerzita již obdržela od Svazu průmyslu a obchodu čestnou plaketu za rozvoj trhu
PRVNÍ SLOVA
První slova dětí jsou mama baba ale jen zřídka kdy tata. Nebo naopak pouze tata (takový případ naznačuje duševní zaostalost). ve školce děti již umí říkat taková slova jako: hračka, moje, holčička, auto chlapeček, panenka apod. a začínají formulovat věty. Předškoláci již mluví ve větách. V rozmezí 1–3 třída se učí slova jako: pi*a, ku*va, do pr*ele,ty vo*e apod. Starší děti zapomínají slova ze školky (prosím) a pamatují si jen slova ze školy (ty vo*e dej mi to!) což je pro rodiče znepokojující. Často je to vede ke vzteku když dítě použije takové slovo doma.