Mordyje
Mordyje, vulgárně Moravská Dyje, antimoravsky Dyje je řeka v jižní části Moravstánu. Pramení na Vysočíně, protéká kolem odmašťovny nad Dačicemi, teče kamsi do Rakouska a potom se vrací opět na Moravu, konkrétně na území Katolické AO a pokračuje dále do neprobádaných oblastí. Sama o sobě není ničím zajímavá.
Její název je však v hantecu i v dalších jazycích citoslovcem zklamání, hněvu apod. Moravský jazyk byl o toto slovo obohacen při výpravě brněnského cestovatele Ibrahíma ibn Jakúba. Ten byl pověřen brněnským kalifem, aby zjistil, kde a jak končí brněnská národní řeka Zvratka a jaký je její osud. Cestovatel po dlouhém a obtížném putování bažinami s hrůzou stanul u soutoku a zjistil, že brněnské zvratky jsou zcela pohlceny divokým proudem veletoku, že výsledky brněnského snažení beze stopy zanikají v Mordyji. Zvolání „Mordyje!“ od té doby vyjadřuje konec všech brněnských ambicí proslavit Štatl ve světě.
Tok řeky je typicky moravsky klidný, bez nějakých cajzlovských alótrií. Proto může pohánět po cestě dva mlýny - Loucký mlýn ve Starém Hobzí a ten Šulákův v Novém. Oba jsou kulturní památkou, protože první je starý a ve druhém se narodila Jarmila Šuláková, což byla moravská superstar plně srovnatelná s Goťákem nebo Michalem Davidem. Ta jako místo svého narození uváděla Vsetín na Valašsku, ale to jen protože byla skromná a nechtěla, aby si lidé mysleli, že si postavila kariéru na mletí pantem před lidma. Ona ještě pohání Spálený mlýn (kde se narodil Petr Spálený) a Velfův mlýn, kde se nenarodil nikdo, ale to není důležité. Důležitá je Šuláková, protože to byla Valašská královna lidové písně. Podobné tituly se neudělují často - v minulosti získal podobný titul jen starej Grundza a to „Severočeský kníže pervitinu“, což je sice také kultura, ale úplně jiná a ten titul je také mnohem nižší. Jindřicha Rajchla a jeho „Král dezolé“ nepočítáme.
Samotná řeka patří mezi nejchytřejší u nás. Všimněte si, jak se mazaně vyhnula obloukem Telči a zamířila si to rovnou do Rakous, protože tam se dají lépe vydělat morgoše dávkami v nezaměstnanosti, mají tam lepší pivo a také tam nejsou Češi, takže nemusí posluchat ty pražské pindy. Při rozvodnění řeka pomáhá s exportem bordelu do Rakouska a proto je u našich jižních sousedů velmi oblíbená. Přinesla například kolo Cyroše a Metuda, o které přišli 863 po Kristu. Kolo je k vidění v muzeu bicyklů v obci Retz, což je kousek od Znojma a tudíž také více méně Moravstán.
Kontroverze[edit | edit source]
Již František Palacký a Karel Havlíček Borovský se nemohli shodnout, jestli se uvedená pověst zakládá na pravdě nebo je název odvozen od svého pramene, tedy Mordoru. Z korespondence, posílané přes balistické holuby (protože už tehdy nikdo České poště nevěřil), se dozvídáme, že oba se oba pánové klonili spíše k místu pramene, byť Palacký zato vyžadoval příslib zobrazení na tisícovce, jakmile tato vznikne. Borovský byl proti úplatkům, kolegu za to plísnil a celkově se neshodli.
Na čem se ale shodli je fakt, že J. R. R. Tolkien ve své bájné epopeji naprosto přesně zvěčnil vlastnosti národů obývajících tuto oblast: Ušlechtilí Elfové jsou obrazem Moravanů; skřeti, to jsou zlolajní Češi; Rakušané jsou alegoricky zpodobněni jako roztomilí hobiti a rázovití trpaslíci, to jsou, jak jinak, Ostravaci. Hlavním městem Mordoru je zcela jistě Bratislava.
| Mordyje na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Mordyje“ na celým internetu. |