Průplav Mže-Temže-Emže
Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Tunel Dunaj-Odra-Labe.
To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.
Průplav Mže-Temže-Emže (zkráceně Průplav (T)(E)Mže, zkráceněji Průplav MTE) je námořní průplav v Evropě. Název nese podle tří veletoků, které propojuje a stavba je tvořena sítí osmi akvaduktů stojících na území Čechistánu, Německa, Nizozemí a Spojeného království. Dne 1. dubna 2027 byl prohlášen za mezinárodní technickou památku.
Motivací pro výstavbu bylo hodně. Například aby měl Čechistán konečně zase přístup k moři, díky čemuž by získal nové obchodní či turistické příležitosti. Svou roli sehrálo také zvýšení prestiže a tolik vytoužené uznání Česka jako námořní velmoci. Ovšem hlavním pragmatickým důvodem bylo získání využití pro jadernou ponorku Kladno a další plavidla České flotily, neboť stojí státní kasu nemalé peníze a v docích tak akorát chytají lišku.
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Technické parametry a informace o Průplavu MTE, které byly předmětem zkoumání Vědeckým týmem Necyklopedie[1]:
- Celé těleso je ve vlastnictví Ředitelství silnic a dál nic ČR, které je také garantem jeho plné funkčnosti stejně, jako je tomu v případě dálnice D1.
- Celková délka činí jednu čtyřicetinu délky cesty kolem světa. Stejně jako v případě této cesty, přesné číslo je velmi těžké zjistit.
- Objem vody v celém průplavu by naplnil 1056463 olympijských bazénů, šest míchaček na beton, dvě stavební vedra a malého panáka.
- Průměrný průtok je
odhadovánstanoven na 4,2 větších kanystrů za hodinu. - Počet zdymadel: 34. Z toho 3 plně elektrická, 5 dieselových a jedno v pilotním provozu na čistý, ekologický manuální pohon.
- Počet plavebních komor/vodních nádrží: 9
- Počet akvaduktů: 8
- Seznam akvaduktů:
- (Mže 69,5) Hracholusky-Žlutice
- Žlutice-Nechranice
- Nechranice-Chemnitz
- Chemnitz-Gänitalsee (Leipzig)
- Gänitalsee-Paderborn (Emže 12,9 km)
- Münster-Nijmegen (Emže 81,2 km)
- Nijmegen-Lotrdam
- Lotrdam-Blondýn
- Počet prasklin na obloucích v době dokončení výstavby: 541.
Výstavba[editovat | editovat zdroj]
Výstavba započala léta Páně 2004, kdy se český národ rozhodl otestovat hranice systému dotací z Evropské unie na projekty týkající se infrastruktury. Nikdo dodnes nechápe, jak takovou kolosální ptákovinu mohl někdo schválit. Nicméně zázraky se očividně dějí, a tak byl dne 23. listopadu 2004, v den, kdy se slaví den svatého Klementa, patrona všech námořníků, položen základní kámen prvního z akvaduktů, kousek od vodního díla Hracholusky. Shodou okolností byla také zástupci Parlamentu, Senátu a dotčených obcí také vylit základní kyblík. Aktu požehnal pražský primas Dominik Duka.
I když se může zdát, že to je jen fasáda, není tomu tak. Akvadukty Průplavu MTE byly skutečně postaveny tak, jak to před dvěma tisíciletími dělali Římané - tedy za použití opracovanných kamenných bloků, primitivního betonu a masivních bičů. Protože se stavělo zejména pod hladinou, na hloubkové práce byla najata firma zaměstnávající Nepálce. Nepálci jsou zvyklí pracovat s kyslíkovým dluhem a proto pod vodou vydrží mnohém déle než například takový Polák. Původní plán poskytnout výdělek spolku Česko-německých hastrmanů (v Němčině Deutsch-Tschechische Unterwassermanvereinigung) tvrdě narazil na odpor odborů a na fakt, že žádný z oslovených vodníků nehodlal pracovat.
Po poklepání na základní kámen se využilo masivního paralelismu, tak jako při náročných výpočtech důchodů - bagry začaly pracovat na více místech zároveň a mezi jednotlivými pracovišti prakticky nepřetržitě pobíhali panikařící geometři, aby se stavbaři potkali. Díky stachanovskému úsilí, nedbání na námitky ekologických organizací a dvěma pravoúhlým zatáčkám na poslední chvíli byla stavba dokončena poměrně rychle - už v ramadánci roku 2006. Slavnostní kolaudace proběhla o pár dní později, konkrétně dne 14. únorce, tedy na svátek sv. Valentýna. Součástí oslav byla hostina a následná zábava pro pohlaváry. Plebsu bylo povoleno se podívat, průplav si vyfotit a tančit na skladby kapel Chinaski a Kryštof. Sponzorem oslav byla společnost Vulkán Hrádek nad Nisou.
Kontroverze[editovat | editovat zdroj]
Když se ukázalo, že takto kolosální projekt je možné za Evropské peníze postavit, probudil se exprezident Miloš Zeman z letargie, nastartoval vozík a nechal se slyšet, že je na čase realizovat i jím dlouho prosazovaný kanál Dunaj–Odra–Labe (DOL), který prosazoval a jehož rozpočet byl mnohem skromnější. Studie proveditelnosti byla ovšem provedena, zaplacena a řádně skartována jako naprostá blbost. Ve srovnání s MTE by totiž neumožňonvala proplutí ani Primátora Pavla Béma, natož Kardinála Miloslava Vlka, mateřské letadlové lodi českého letectva a tudíž by se jednalo o čistě pacifistický projekt, který by v případě válečného konfliktu neposkytl našim zemím žádnou výhodu. Miloš Zeman se pokoušel navrhnout flotilu dálkově ovládaných pramiček, ale nápad byl odmítnut armádou. Obchodní komora se ovšem krátce pozastavila nad myšlenkou exportu piva a Becherovky po hladině metodou chlastovorů a tudíž existenci DOL nelze do budoucna zcela vyloučit.
- ↑ V této pasáži byl použit jednotkový systém TV.