Liška bezocasá
Liška bezocasá | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Liška bezocasá na sněhu
| ||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Liška bezocasá (latinsky Vůlpes ecaudatus, německy Fuchs schwanzlos) je zvláštní poddruh lišky obecné, který v našich lesích dosáhl velkého rozšíření na přelomu 19. a 20. století v důsledku masového využívání k výrobě elektrické energie s pomocí liščích ocasů. Poté, co Jára Cimrman přišel s použitím bicyklu pro výrobu elektrické energie, lišky bezocasé začaly pozvolna mizet. Masívní nástup tepelných elektráren znamenal jejich definitivní konec. Liščí ocasy však zůstaly ještě dlouhou dobu velice žádanou komoditou zejména ve školách, kde se dodnes používají při výuce fyziky.
V dnešní době už na lišku bezocasou pravděpodobně v českých lesích nenarazíme. Podle neověřených zpráv se jí poměrně dobře daří v některých částech Slovenska, kde je výroba elektřiny třením liščího ocasu o ebonitovou tyč stále značně rozšířená (to se samozřejmě netýká zaostalejších oblastí, kam zatím elektřina ještě nedorazila).