Vodíková voda

Vodíková voda, anglicky "Watery water, staročesky "Wasserwasser", je totální všelék a spása bídného zdraví moderních frikulínů.

Historie se opakuje. V pravěku, tedy před příchodem civilizačních výdobytků jakými je pivo a destiláty, obyčejní lidé pili vodu. Nevadilo jim, že v ní plovou ryby a jiní živočichové a stačilo jim to. V průběhu starověku se lidé naučili pěstovat podivné zelené a fialové bobule a jejich zkvašením vyrobit bílou nebo červenou tekutou pomůcku pro filosofování. Nápadu se ujala církev a začala tekutý rozum distribuovat během mší. Což byla sice jen špatně maskovaná zástěrka pro rozšíření vinohradu a zakrytí vlastní spotřeby, ale společnost to dost posunulo.

Když pak objevili ovoce a naučili se jej zkvasit, krom malých příživníků po vodě ani prasopes neštěkl a lidé začli chlastat, což byl počátek středověku. Pravda, někdy pili vodu naředěnou ještě nezkvašeným ovocem, ale i to se počítá. Svéráznou slepou vývojovou uličkou bylo ředění vody cholerou, úplavicí a podobnými dobrotami. Tato móda byla v Evropě na vrcholu ve 14., 15., 16., 17. a 18. století, kdy lidi konečně přišli na to, že do vody ty ryby i serou a měli by s tím něco dělat. Nicméně například na Východním Slovensku s tím nedělají nic dodnes.

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Vodíková voda na české Wikipedii.

S nástupem pokroku a industrializace objevilo lidstvo báječnou chuť chlóru a tak ho začalo do vody přimíchávat. Dalším krokem byla těžba vodního kamene a jeho konzumace ať již jako křupavé přísady do kafe a čaje, nebo servírování jeho tenkých plátků jako zákusku. S příchodem moderní uspěchané doby a posedlostí zdravou výživou objevili sportovní fanatici vodíkovou vodu. Těší se oblibě zejména mezi biomatkami, influencéry, YouTubery, mamily, jogíny a podobně mentálně postiženými jedinci.

Složení

Vodíková voda je normální syntetický dihydrogenmonoxid, tedy instatní voda, který je naředený prostou, tedy kohoutkovou vodou. Po důkladném promíchání jsou mezi molekuly H₂O ručně vtlačeny extra molekuly vodíku H₂. Nadbytečné vodíkové molekuly nemají dostatek kyslíku a proto nereagují a zůstávají se líně válet v roztoku. Je-li kontejner s takovouto vodou zakoupen a posléze otevřen, volné vodíky utíkají jako senioři ve čtvrtek do Kauflandu. Je třeba proto pít velmi rychle. Při delší manipulaci s neodendavacím víčkem (díky EU), rozpuštěný vodík emigruje a protože je lehčí než obyčejný pražský smog, odletí jako balónek od komediantů do oblak a voda se stává opět vodou obyčejnou. Naštěstí to není na první pohled vidět a Homeopatie, respektovaný vědní obor nám potvrzuje, že si voda emigrovaný vodík zapamatovala a tak se účinky dostaví tak jako tak.

Blahodárné účinky

Jedinec, který se (zpravidla celý uřícený, přehřátý a dehydrovaný) napije, pociťuje libé pocity. Ty jsou tvořeny jednak oněmi molekulami vodíku, které v žaludku reagují s kyslíkem a pak také dobrým pocitem, že pije něco zdravého a drahého, co si nemůže úplně každý dovolit. Ostatní účastníci zájezdu poté závidí a touží také ochutnat. Přestože je voda i vodík v ní rozpuštěný úplně bez vůně a chuti, při dostatečném počtu závistivců chutná jako božská mana.

Značková láhev vodíkové vody se tak ve spojení s nejnovějším modelem IPhonu, našlapaným velocipédem a ledvinou přes rameno stává ultimátním magnetem na slabší pohlaví podobně, jako před pár lety ledabylé pohrávání si s fižetovým točidlem před svou vytuněnou Oktou v turbodieselu na hlínách.