Lužická Hnisa

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Voda
Ty si preca Dihydrogenmonoxid,
čo ma drží nad vodou

             Jožo Ráž, Elán
Sorry, why I can't be a drop of water...

Brněnská Přehrada
Česká přehrada
Přehrada Desná
Modřická přehrada
Žablonecká přehrada

Mordyje
Zvratka
Vltava
Lužická Hnisa

Česká flotila
Kardinál Miloslav Vlk
Křižník Václav Klaus
Loď Necyklopedie
Primátor Pavel Bém
Jaderná ponorka Kladno
Říční flotila Brno

Bezdrátová sprcha
Ministerstvo námořnictví
Námořnictvo České republiky
Těžká voda
Skoky do vody
Šetření vody
Vodáctví
Vodní elektrárna
Led Sníh Vodní pára
Vodní turistika
Vodní výtah
Povodně

Počátky zdrojnice Hnisy (vzniká soutokem z několika záchodů
Povrchový úsek stoky u Bratislavic nad Hnisou
Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Lužická Hnisa na české Wikipedii.
Nehopsající Wikipedie.png

Lužická Hnisa (německy: Lausitzer Scheisse, polsky: Gnisa Łużycka, hornolužicky: Łužiska Hnysa, dolnolužicky: Łužyska Gnysa) je stokový rozvod svádějící splaškovou vodu z Liberecka pryč z Česka někam k cizákům.

Počátky stoky[editovat | editovat zdroj]

Počátek stoky Lužická Hnisa byl nalezen v Nové Vsi nad Hnisou, při 2. světové válce, když Hitler vtáhl do Česka s cílem dobýt Česká neobydlená území. Našli, žs jejich řeka vzniká spojením kanalizací několika záchodů. Úplně přesný pramen doložen nebyl, protože vzniká zdrojnicí, ale kdo chce a zdá se mu, že ze svého domova vyprodukuje nejvíce vody (která se se samozřejmě stéká zdrojnicí), může si doma udělat pramen Lužické Hnisy na svém hajzlu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Stoka protéká několika významnými městy, ve kterých se vůbec nepodílí na dotváření genia loci, neboť je stoka většinově zahloubená pod povrchem:

Recipientem celé stokové sítě je Odra, do které Hnisa ústí na polsko-německých hranicích.

Stavební provedení[editovat | editovat zdroj]

Stoková síť je díky velkým spádům v celé oblasti převážně gravitační, ale na několika místech bylo nutné použít jako hnací sílu podtlak. Síť je řešena jako vějířová (větevná) soustava: sběrače jednotlivých větví svádí splaškovou vodu do ústřední kmenové stoky, lidově označované jako Lužická Hnisa. Po většinu vedení na české straně sítě je kmenová stoka vedena pod zemí kanalizačním rozvodem tlamového profilu. Jako materiál je použit beton, ale i čedič a liberecká žula.[1]

Vzhledem ke značnému stáří kmenové stoky a nedostatečnému utěsnění hrdlovými spoji dochází zvláště při dlouhotrvajících srážkách (tedy prakticky furt) k častým průsakům spodní vody do stokové sítě.[2] Případnou opravu sítě také komplikuje nízká průleznost sběracích stok, nezřídka trub o průměru pod 60 cm.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Projekt Lužická Nisa dostal pozastavenou dotaci, Vodovody a kanalizace, Praha, 2012. Dostupné online
  2. KIKI - "plaváček" z Chrastavy, Greyhound Adoption Publishing, Praha, 2010. Dostupné online