Žďárské metro

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pohled na mašinu žďárského metra

První pokusy[editovat | editovat zdroj]

S nápadem na podzemní dráhu přišel již v roce 1923 místní cestovatel Franta Vopršálek, který starostovi napsal dopis: "Byl jsem v Londýně, mají tam takovou podzemní dráhu." Osvícené žďárské zastupitelstvo se ihned nápadu ujalo a začalo budovat podzemní koňskou dráhu. Když byla v roce 1925 slavnostně otevřena (tehdy obsahovala celé dvě stanice) zjistili žďárští inženýři pracující na stavbě, že něco není v pořádku. Později se k problému vyjádřili takto: "Do prdele, větrání!" Po dohodě se žďárským starostou byla tedy zadušená koňská síla nahrazena sílou otrockou. Jak ale velmi vtipně poznamenali dánští vědci při návštěvě Města Žďáru, "i lidé potřebují dýchat."[1] Po značném neúspěchu byl projekt žďárského metra odložen a zapomenut.

Znovuobjevení[editovat | editovat zdroj]

Když se v roce 1990 propadl celý jeden panelový dům na periferii žďárské metropole, jen málokdo tomu věnoval pozornost. Záhy se však ukázalo, že pod Žďárem je systém dvou stanic a jednoho tubusu podzemní dráhy. Městem se ihned rozproudila diskuze, jestli Žďár potřebuje nebo nepotřebuje metro a zda s tunelem nebo bez. Jak sám starosta Jaromír Brychta podotkl: "stavba (metra) je mojí největší prioritou, ať už s tunelem nebo bez."[2] Již brzy žďárský optimismus přinesl první plody. Byl vybudován první novodobý tunel do První žďárské záložny, která nedlouho poté ukončila svoji činnost a stala se tak nejhonosnější a nejdražší žďárskou stanicí metra. Problém však byl, že nový tunel nijak nenavazoval na starý systém a navíc vedl bůhví kam. Po dalším neúspěchu byl projekt opět odložen...

Konečně stavba[editovat | editovat zdroj]

Rok po uzavření míru (viz Vysočina, v roce 2012, byla opět obnovena stavba žďárského metra. Důvodem bylo především předimenzování města počtem přistěhovalců a velký nápor na místní autobusovou dopravu. V této době jezdily autobusy na nejvytíženější lince v neuvěřitelném intervalu 30 min! Metro však mělo v první fázi výstavby jen 3 zastávky a vlastně bylo na hovno. Po objevení a začátku těžby ropy v Ostrově n. Oslavou bylo vybudováno dalších 6 stanic. Metro začalo být úspěšné, a to hlavně díky dokonalému naplánování (sovětský typ).

Perné chvilky, jasné zítřky[editovat | editovat zdroj]

V důsledku Velké dubnové houmlesácké vzpoury, která dopadla katastrofálně, jak pro houmlesy, tak pro metro, bylo metro na dlouhý čas nepoužitelné. Z iniciativy občanského sdružení "Klaus je matloš" bylo však zrekonstruováno a do dvou let byl plně obnoven jeho provoz. Objektivně je možné poznamenat, že nyní je žďárské metro nejlepčí na celým světě. Díky dokonalému naplánování vydrží metro při zápasu FC Hooligans Žďár - FC Baník Ostrava i přeplnění o 1100% (což nedokáže ani soudruh Kudlička).

Podmořský tunel, Vysočina-Severní Kypr

Trasa na Severní Kypr[editovat | editovat zdroj]

Po dobytí Severního Kypru jako nové vysočinské kolonie a následně i letoviska, rostla potřeba po rychlém dopravním prostředku, který by mohl převážet velké množství lidí bez pozornosti obyvatelstva okolních států. Letadla nestačila, helikoptéry nebyly nejvhodnější. Politická reprezentace Vysočiny rozhodla o rozšíření žďárského metra. Proto je možná unikátní doprava Palachova ulice - Lefkosia. Byla ještě uvažována nová stanice Nové Veselí, která by ležela ve směru tunelu, prezident Vysočiny ji však odmítl, protože chtěl mít klid na objímání stromů a nechtěl, aby kolem každého stromu na Vysočině byl nějaký turista či podobné posranecké stvoření.

Schéma žďárského metra - modrá = původní trasa před objevením ropy, je dobře vidět nevýhoda metra

Nevýhoda metra[editovat | editovat zdroj]

Sovětští stavitelé bohužel dokonale nepromysleli zastávky metra. Když byla naplánována trasa do spirály, cestující se točili vždy na jednu stranu a většina pak odcházela z metra ve značně zeleném stavu. Navíc bez prostoru k otáčení vlaků, se mohly vlaky vracet teprve když dojely na poslední zastávku. Korunu tomu nasadila dostavba trasy do Lefkosie. Metro tak musí jet do Lefkosie, a teprve pak se může vrátit. Proto je na trase až 5 strojů (!) najednou. Některé zastávky jsou také moc blízko u sebe, tudíž se musí člověk rozmyslet, na jakou půjde.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.blisty.cz/art/15209.html
  2. Možná mluvil o něčem jiným...


Krtek v Československu a ve světě