Vlašimské metro
Krteček schvaluje tento článek
Metro ve Vlašimi je historický projekt, nyní sloužící pro mírotvorné civilní účely, jako například přeprava cestujících a rozvoz pizzy. K Lednu 2023 se vozový park metra skládá z šesti pro tento účel speciáně upravených souprav ČD 810 "Vlašuk", každá s kapacitou 82 sedících, 12 ležících. Za rok 2022 při nonstop provozu 24/7 metro přepravilo 16 platících cestujících a Šmahu, což je rekord od roku 1945 kdy metro naposledy okupoval Wehrmacht.
Relativně nízké využití metra si správa města Vlašim vysvětluje tím, že doslova nikdo o existenci metra neví a ti kdo ví, se tam většinou připotáceli naprostou náhodou. Soupravy tak většinou jezdí úplně prázdné, což ovšem Vlašimským lídrům vůbec nevadí, protože mají takzvaně peněz jako želez.
Vlašuk[editovat | editovat zdroj]
810.VM, lidově pouze přezdívaný "Vlašuk", je speciálně upravená populární lokálka 810. Na trať Vlašimského metra byl Vlašuk zařazen v roce 2006, potom co několik desítek lidí tragicky a velmi bolestivě zemřelo na otravu oxidem uhelnatým, který se v neventilovaných tunelech metra hromadil při provozu původních motorových a parních souprav.
Vlašuk vyměnil svůj diesel motor za stejnosměrný elektrický motor o napětí 1.5 Voltu. Tento světový unikát umožňuje bezproblémové záložní napájení, protože každý mašinfíra má v pracovní vestě pro jistotu dva monočlánky. Tunely Vlašimského metra byly elektrifikované a tak jsou nyní vlaky uvnitř napájeny z generátoru umístěného ve Vlašimské jaderné teplárně vedle nádraží.
Zavedení souprav Vlašuk bylo velice úspěšné. V časovém úseku 10 let před Vlašukem (p.V.š) bylo zaznamenáno 76 smrtí způsobených otravou jedovatými plyny, zatímco 10 let po zavedení Vlašuku bylo pouze 75 lidí zabito elektrickým proudem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Wlasimvergeltungswaffe (1940)[editovat | editovat zdroj]
První plány konstrukce Vlašimského metra byly navrženy v roce 1940. Původní metro pod názvem "Wlasimvergeltungswaffe V-4" bylo koncipováno jako podzemní urychlovač částic, který by poháněl superzbraň V-4 pro odstřelování Prahy. Němečtí okupanti tehdy zmobilizovali skoro celou populaci města pro konstrukci prvotního kruhového tunelu pod Vlašimským parkem. Nekvalifikovaní a líní pracovníci ovšem způsobili to, že výsledný projekt ani trochu nepřipomínal kruh a nebyl použitelný. Konstrukce byla proto zastavena v roce 1942.
Všechny plány, dokumenty, a zmínky o metru byly zničeny Německými vojáky během konce války, aby se rozdělaného urychlovače nemohli zmocnit soudruzi ze Sovětského svazu. Ti, kdo se při stavbě metra dokázali nezabít kvapně na projekt úplně zapomněli. Koncem roku 1945 byl jedinou nadzemní viditelnou částí komplexu Wlasimvergeltungswaffe nenápadný vchod pod Vlašimským zámkem, dnes známý jako stanice "Blanice".
První provoz (1960)[editovat | editovat zdroj]
První vlaky se proháněly Vlašimskými katakombami až kolem roku 1960. Tehdy se pouze jednalo o turistickou atrakci, a to sice proto, že metro v tu dobu stálě mělo pouze jednu zastávku (Blanice). Malá parní lokomotiva s několika vagóny využívala úzkokolejnou trať která byla nainstalována při stavbě V-4 pro odvážení suti důlními vozíky.
I přestože metro mělo pouze jedinou zastávku, ukázalo se že i tak dokáže vydělat pěkné množství peněž. Místní opilci si totiž koupili lístek, párkrát se povozili dokola, a mysleli, že dorazili domů. Ve skutečnosti ovšem pouze vystoupili zpět u hospody na náměstí, a tak se celá akce mohla opakovat do nekonečna.
První rozšíření (1965)[editovat | editovat zdroj]
Roku 1965 se Vlašimští shodli, že už mají nesmyslného metra dost, a tak započalo první rozšiřování a modernizace s cílem výstavby nových zastávek na existující kruhové trati. Konkrétně se jednalo o zastávky "Pošta", "Longerova" a "Čistička". Společně s Blanicí tak metro mělo už čtyři zastávky a dokázalo tak poprvé převážet opravdové platící cestující.
Domašínská spojka (1972)[editovat | editovat zdroj]
V roce 1972 bylo rozhodnuto, že by se poprvé měla prodloužit samotná trať metra. Nedaleká osada Domašín byla vybrána pro připojení k Vlašimskému metru skrze nově vybudované zastávky "Domašín, Brána" a "Domašín, Jih". Původně se mělo pouze jednat o "větev" neboli spojku, která by v zastávce "Jih" končila. Tato zpráva se ovšem bohužel nedostala k dělníkům v podzemí, kteří velmi necharakteristicky nevěděli kdy přestat, až se dokopali do blízké Znosimi.
Ve Znosimi byla proto vybudována provizorní zastávka, a trať byla nadále prodlužována a různě zahýbána až se připojila zpět na původní okruh skrze zastávku "Čistička".
Spojka Sellier (1981)[editovat | editovat zdroj]
Další rozšíření metra započalo rokem 1981, kdy bylo patrné že se metro stane nejužitečnějším, když se připojí na místní vlakové a autobusové nádraží a na zbrojovku Sellier & Bellier, která je největší Vlašimský zaměstnavatel. Z těchto důvodů byla proražen nový tunel, kteý začínal na půl cesty mezi Poštou a Longerovou, pokračoval pod vlakovým nádražím, a nakonec končil pod areálem Sellier & Bellier. Toto také dalo novému tunelu přezdívku "Spojka Sellier". Po vybudování zastávek "Nádraží" a "Strojírny" se spojka Sellier ihned stala nejvytíženější částí metra (někdy až 5 cestujících).
EU megaexpanze (2004)[editovat | editovat zdroj]
Po vstupu ČR do Evropské Unie v roce 2004 si Vlašimští uvědomili jak velký je potenciál čerpání dotací na naprosté nesmysly, a tak obratem začalo plánování takzvané "megaexpanze" Vlašimského metra.
Jako první byl naplánován nový okruh "Vlašim Východ", který by přidal hned několik zastávek v severo-východní části města. Ražba tohoto tunelu začala v roce 2005 ze zastávek Pošta a Domašín, Brána. V rámci expanze ihned také začalo plánování rozšíření jižního okruhu. Touto dobou již bylo patrné že spojka Sellier, která se kříží hned s několika muničními depy a sklady střelného prachu není úplně nejlepší nápad, tak byl naplánován obchvat, který by propojil existující Strojírny s plánovanou stanicí pod budoucím supermarketem Tesco a novou zastávkou "Vorlinská", přičemž by se z většiny vyhnul objektu Sellier & Bellier.
Ražba tunelu Vlašim Východ byla pozastavena v roce 2006 během probíhající elektrifikace tratě pro Vlašuky. Výstavba tohoto tunelu ovšem již nebyla nikdy obnovena, místo něj se pod zemí nachází pouze malá servisní šachta vedoucí naplánovanou trasou. Není jasné z jakého důvodu byl tento projekt ukončen. Většina expertů si myslí že dělníky to zkrátka přestalo bavit.
Kolaps trati (2016)[editovat | editovat zdroj]
V roce 2016 se následkem silných děšťů a neexistujících odvodňovacíh systémů metra zavalila část originální trati pod Vlašimským zámkem. I přestože většina architektů došla k závěru, že kolaps trati způsobil odplavení letního kina, které bylo situované hned nad zasaženou sekcí tunelu, zástupci města Vlašim trvají na tom že se jednalo o tzv. "řízené odplavení".
Výbava kina byla proudem vody odnesena do prostorů metra, kde jeho program od roku 2016 pokračuje. Vzhledem k tomu, že o existenci metra prakticky nikdo neví, tak letní kino ve své nové lokalitě nevítá mnoho diváků.
Odbočka Rama (2019)[editovat | editovat zdroj]
Roku 2019 byla vybudována nová část tunelu mezi stanicí Nádraží a Lidickou ulicí. Zde se nachází Vlašimská památka UNESCO "Big Pizzeria Rama", často přezdívaná jako jediná dobrá věc na Vlašimi. Po několika veřejných demonstracích před městkým úřadem, co měly za oběť alespoň 1400 osob bylo rozhodnuto, že pizzerie bude připojena na Vlašimské metro, čímž se drtivě snížila cena a doba dovozu pro Vlašim a okolí. Touto akcí si pan starosta zajistil podporu od svých obyvatel a může tak zůstat ve své pozici navždy.
|
Související informace obsahuje Regál Doprava© |