Sellier & Bellier
„Uff, to byla ale řacha!“
- Pierre Daniel Louis Sellier
„Selliere! Ty vole! To už nikdy nedělej! A nebo...“
- Jean Maria Nicolas Bellier
Sellier & Bellier a.s. (aktivistická společnost) je významným českým výrobcem pyrotechniky, Vohňostrojů a munice pro českou armádu, US Army a několik dalších méně znamných přátelských i nepřátelských armád a policejních sborů, která sídlí ve městě Vlašim. Dále zásobuje několik desítek okolních mysliveckých sdružení nekvalitními brokovými a kulovými náboji, kterými si většina lidí při konzumaci ulovené zvěře zničí zuby.
Historie společnosti[editovat | editovat zdroj]
Sellier & Bellier a.s. jako taková vznikla poté co padnul bolševik na držku a Blanické strojírny jako původní název nebyl zas tak moc kůůůl. Vedení společnosti tehdy vypsalo soutěž na nové jméno společnosti, kterou omylem vyhrála pracovnice tamního archivu, když objevila mezi papíry na podpal zmíňku o tom, že továrnu původně založili bratři Sellier & Bellier. Jako odměnu dostala poukázku na dvě píva a krabičku Startek na Raketě (místní luxusní restaurace na nedalekém autobuso-vlakovém nádraží). Bratři Sellier & Bellier původně pocházeli z Francie z oblasti Champagne, kde bylo kromě chlastání vína houby co na práci, a jelikož je tam jako abstinenty neměl nikdo rád, tak se vydali do Prahy na Žižkov, zkusit své štěstí tam. Při stavbě svého skromného obydlí potřebovali odvalit velký balvan, který jim překážel. Bratra Selliera napadlo, že by ho mohl odstřelit výbušnou směsi, kterou téhož rána s hračkou Laboratoř malého chemika připravil. I byla to řacha jak hrom! Balvan odletěl takovou silou, že při dopadu do louže o kus dál vytvořil Hostivařskou nádrž. Bratr Bellier se tak lekl, že od té doby koktal, a chtěl další pokusy svému nezbednému bratrovi zakázat, avšak po dlouhém rozjímání se mu v hlavě zrodil podnikatelský plán. Ten spočíval v tom, že nakoupí další sady Laboratoří malého chemika a začnou vyrábět výbušniny a munici. Ze začátku byla výroba celkem bezpečná, realizovali se především v oblasti kapslíků a flusaček, avšak později přešli i k větším kalibrům. Když při 386. výbuchu celé továrny (někdy se jim zrovna nevedlo) vyletěli střepiny zrovna docela špatným směrem a vypíchli oko jezdecké soše Jana Žižky, takže mu nezbylo chudákovi ani jedno. Rozhodli se pražští konšelé, že tyto dva bratry s celou tou jejich továrnou na ohníčky vykážou někam dál, aby se už nikomu důležitému nemohlo nic stát. V úvahu tenkrát připadalo významné vidlácké sídlo ve Středočesku – Vlašim. Tam se také továrna spolu s oběma bratry roku 1930 přestěhovala a výrábí zde dodnes.
Současná výroba[editovat | editovat zdroj]
Momentálně se ve fabrice výrábí hlavně toho:
Kulové náboje[editovat | editovat zdroj]
Jsou to náboje, díky kterým po vystřelení vyletí z hlavně kule! Většinou vyletí jen jedna, protože kdybych jich vyletělo sedm, bylo by to jako tenkrát v Sarajevu a musela by být další válka.
Brokové náboje[editovat | editovat zdroj]
Brokové náboje obsahují broky neboli takové pidi kuličky, které vyndáváte při konzumaci darovaného bažanta. Při výstřelu jich vyletí moc moc moc, ale nikdy ne sedm, takže se většinou do něčeho trefí i úplné motovidlo. Brokové náboje jsou populární především mezi Myslivci, kteří po sobě při honitbách střílejí a snaží si vystřelit navzájem oko na počest nešťastné nehody se sochou na Žižkově.
Papírové náboje[editovat | editovat zdroj]
Specifickým artiklem jsou papírové náboje do flusaček, které se vyrábí již od založení továrny na Žižkově. Výroba spočívá v tom, že tety (zaměstnankyně) u mašin většinou dost žvýkají - žvýkají kraviny celý den - hlavně jak, kdo, kde a s kým. Jelikož se to už nedalo poslouchat, dostali bratři Sellier & Bellier nápad, že by místo žvýkání kravin, mohli místní tety žvýkat papír a vyrábět tak náboje do flusaček.
Vohňostroje[editovat | editovat zdroj]
Vohňostroj, nebo také stroj na voheň, není přímým produktem aktivistické společnosti Sellier & Bellier, ale spíše se bere jako vedlejší nechtěný efekt. Čas od času se totiž stane, že to někde bouchne. Prostě to vyletí do povětří! Rána jak z děla! Bum-Bác! Smutné na tom je, že většinou s výbuchem vyletí do povětří i nějaký ten místní Vidlák, což nebývá šťastný okamžik v životě lidském. Ale co se dá dělat? Pracují tam s výbušninami bratra Selliera, tak se nesmí nikdo divit.
Baličky a další stroje[editovat | editovat zdroj]
Ještě před pádem bolševika na držku kvetla v továrně výroba balících a jiných strojů. Hlavním důvodem byl fakt, že na vyrobené výbušniny a munici již nechtěl nikdo sahat, natož je balit, a tak museli místní inženýři vymyslet baličky, které by to dělali automaticky. Výroba byla víceméně úspěšná, avšak těsně po revoluci byly veškeré plány balicích strojů tajně okopírovány a začali je vyrábět dceřiné firmy jako:
- Germán Mašek
- Maloteko
- Triaplesk
- Astrál
- Bramborský Industrial
- a další...
Výroba byla tak úspěšná, že dodnes je ve Vlašimi největší počet firem na baličky na metr čtvereční na světě!
Místní šifrovaný jazyk[editovat | editovat zdroj]
Ti, kteří ve fabrice nepracují, především pak rodinní příslušníci jednotlivých zaměstnanců, se občas těžko dorozumívají s těmi, kdo zde pracují. V továrně se totiž vyvinul speciální šifrovaný jazyk, kterému nikdo jiný nerozumí. Místo slov se používají pouze písmena! Příklad:
- Byl jsem na pětce, pak na devítce a nakonec jsem skončil na dvacet osmičce.
Tajné služby dodnes s tímto jazykem bojují, avšak přichází první zprávy, že se na něco snad už konečně přišlo!
Kontroverze[editovat | editovat zdroj]
Sellier & Bellier údajně obdržel zakázku na výrobu munice (tzv. rudé noky) pro tanky typu KV-2 teroristické organizace MOA. Nebyly sice předloženy žádné relevantní důkazy, inspekce ze strany BIS a BAE nic neprokázala, a člověk který se měl k materiálu dostat není znám, ale protože kauza očerňuje teroristy z východní Evropy a má potenciál položit konkurenční podnik, je vše v pořádku.