Dolínkoida
Krteček schvaluje tento článek
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem D (linka metra v Praze). To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Tento článek na téma "Dolínkoida"
pojednává o opačném tématu než článek Chalupoida.
 |
Dolínkoida na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Dolínkoida“ na celým internetu. |
Dolínkoida je plánovaný úsek rychlodrážního metra v Praze, který by měl na konci 21. století spojit střed Prahy s jižním asijským teritoriem. Urbanisticky se jedná o koncept opačný než je Chalupoida – zatímco jejím cílem je spojit všechna možná i nemožná místa linkou metra, tak Dolínkoida si klade za cíl spojit konečné stanice co nejpřímějším úsekem bez zbytečných oklik a stanic (rozuměj žádných). Bývá označována jako část linky D.
Myšlenka[editovat | editovat zdroj]
Koncept již byl vyzkoušen při výstavbě linky O mezi Prahou a Ostravou, kde vlaky jedou 6 hodin bez stanice, a sám radní Dolínek přiznává jistou inspiraci. Nápad se mu zrodil v okamžiku, kdy chtěl využít Poslaneckého metra, nicméně omylem nastoupil na linku O a vystoupil až v Porubě. V tu chvíli se mu v hlavě zrodil geniální plán, jak spojit centrum Prahy s další autonomní oblastí.
Hlavním impulsem však bylo vyhranění se proti myšlence Chalupoidy a snaha nesmazatelně se zapsat do dějin metra a mysli všech Pražanů. Je třeba uznat, že to velkému géniovi, srovnatelnému se samotným Chalupou nebo Bémem, doopravdy náleží. Mezi podporovatele výstavby Dolínkoidy patří i nuselský patriot Marek Benda, který by nerad zůstat pozadu za svými kolegy z Prahy 666 a proto projekt bezodkladně podpořil.
Během otevření prvního úseku Chalupoidy Radní Dolínek napsal do letáčku k otevření metra: „Zároveň však vždy budu trvat na tom, aby se všechny [příští] změny a plány realizovaly s ohledem na potřeby Pražanů a rozvoje našeho města,“ čímž naznačil, že u Chalupoidy to tak nebylo. Zároveň z toho lze vypozorovat, že již v té době měl na mysli cosi daleko velkolepějšího.
Plán stavby[editovat | editovat zdroj]
Po dvacáté architektonické soutěži, šestém výběrovém řízení, osmi odvolání u antimonopolního úřadu, nejvyššího správního soudu, ústavního soudu, po dvou mezinárodních arbitrážích zakázku na výstavbu dostane Metrostav. Následně bude muset proběhnout 142 vyvlastňovacích řízeních a navíc dojde k pěti stávkám. Poté budou konečně zahájeny stavební práce. V roce 2053 by měl být dokončen základní úsek ražený metodou TBM mezi stanicemi Pankrác a Sapa, otevřen bude v roce 2062. Mezilehlé stanice budou otevřeny postupně v letech 2069, 2082, 2087 a 2099. Nicméně poslední stanice bude otevřena až roku 2116 na počest stého výročí tohoto geniálního plánu.
Má se dokonce za to index Chalupoidovitosti dosahuje neobvykle nízkých hodnot (0, podle některých může nabývat dokonce záporných hodnot kolem –3,141592653589793238462643383279…)
