150
.jpg)
150 je pražská expresní autobusová linka jezdící mezi vršovickým nádražím a šmouláckou čtvrtí Modřany, jsou na ní většinou nasazovány autobusy značky Vrakosa. Její unikátnost spočítá v tom, že ji nikdo (kromě Chucka Norrise) neviděl zastavit tam, kde zrovna potřeboval. Podle expertů na hromadnou dopravu to souvisí s jejím omezeným nasazením způsobeným několika souběžnými linkami, např linky 139. Podle mnoha lidí se ale autobusy na této lince flákají.
Roku 2003 proběhla známá "stopadesátková stávka", ve které autobusy protestovaly proti nepřiměřenému psychickému vypětí způsobenému spory mezi cestujícími Šmouly, prasopsy a důchodci. Odborový předák Autobus Maximus si na Dopravním podniku vymohl, že pracovní doba linky 150 bude omezena na normální dny (aby měly autobusy o víkendu volno) od pozdního dopoledne do raného odpoledne (cca dvě hodiny denně). Dalším privilegiem stopadesátek je právo zastávkou projet, pokud autobusu přijde podezřelá nebo hnusná. Toto zahrnuje (ale neomezuje se na) zastávky na znamení a zastávky "občasné". V nestavění překonává stopadesátky pouze linka 165.
Podle Dopravního podniku staví linka 150 na těchto zastávkách (většina lidí tomu nicméně nevěří):
- Želivského - přestup na metro, konečná stanice
- Bělocerkevská - církev zde má rituály
- Nádraží Eden - viz. Praha-Eden
- Bohdalec - Nejmodernější zastávka na trase. Má dokonce odjezdový panel.
- Chodovská - zde se pěkně nachodíte...
- Plynárna Michle - po roce 1945 ztratila význam
- Michelská - Ochotně a rychle jedeme k vám z Michle. Autobusy linky 150 jsou asi jediné, na které toto heslo sedí (není divu).
- Hadovitá - místní silnice trpí závažnou formou křivice, takže autobusy většinou raději projíždějí.
- Jemnická - hmm..
- Pod Dálnicí - hromada hlíny před Kačerovem. V minulosti zde protestně nastupoval Gustáv Husák, který neuspěl se snahou přejmenovat Kačerov na Husákov. Kape zde olej z aut z místní dálnice.
- Kačerov - přestup na metro, do autobusu se zde většinou nahrne hromada důchodců
- Po cestě linka 150 automaticky ignoruje zastávku Michelský les, protože chce stihnout zelenou na semaforu u nemocnice.
- Nemocnice Krč (přestup na metro D) - zde vystoupí všichni důchodci a lidé, kteří mají alespoň nějaký rozum. Dále jezdí pouze šílenci a Šmoulové.
Po této zastávce se totiž linka 150 přepne na expresní mód (pokud v něm už nebyla) a i přes zoufalé pohledy desítek cestujících autobusy ignorují všechny zastávky po cestě, řidiči se při jízdě touto oblastí obvykle potutelně uchechtávají. První tři zastávky (Zálesí, Sulická, Novodvorská) se ignorují bezpodmínečně, další tři (Lhotka, Sídliště Lhotka a Hasova) mají občas štěstí.
- Labe - po několika kilometrech zběsilé jízdy zde autobusy vypínají expresní mód. Zastávku pojmenovali severočeští nacionalisté, kterým nestačí šíření jejich bludů o vtékání Vltavy do Labe (každé malé dítě ví, že se Labe vlévá do Vltavy), ale touto nenápadnou agendou se snaží Pražany přesvědčit i o tom, že Prahou dokonce řeka Labe protéká.
- Družná - zastávka uprostřed pole, kde je jeden panelák. Z nějakého důvodu tu všichni, kteří ještě v autobuse jedou vystoupí. Dál jezdí pouze Šmoulové.
- Tylova čtvrť - když Dopravní podnik přemýšlel, jak tuto zastávku pojmenovat, zaslechl hádku dvou Šmoulů o tom, kdo má rozčtvrtit vola na večeři. Ve zvolání jednoho Šmouly "ty čtvrť vola" prohodili písmena a vzniklo "Tylova čtvrť".
- Poliklinika Modřany - de facto konečná stanice, kde vystupují Šmoulové a Šmoulinka. Taťka šmoula jezdí autem. Dále je už jen divočina, kam se skoro nikdo neodváží jet.
- Písková - na znamení, nic zde není, nikdo zde nevystupuje, asi tu těžili písek z drolící se silnice.
- Platónova - na znamení, zde vystupují místní důchodci
- Petržílova - zde nějakému Petrovi asi praskly žíly, protože měl vrakobus zpoždění.
- Pavelkova - tato zastávka má jediný účel, obsluhovat místní vietnamské krámky a večerky.
- Na Beránku - jestli jste dojeli až sem..... už není cesty zpět
Při cestě nazpátek má linka 150 o zastávku navíc, zhruba 20 metrů od Polikliniky Modřany musí autobus zastavit na místě pojmenovaném Čechova čtvrť, kde nastupuje v průměru jeden člověk denně. Tento člověk je Vladimír Čech, který si zastávku prosadil, aby nemusel chodit čekat na autobus se Šmouly. Opačným směrem zde autobus nestaví, pan Čech se totiž vrací domů večer (kdy už jsou autobusy linky 150 pochopitelně doma) turbošalinou.
V autobusech v minulosti probíhaly časté potyčky mezi prasopsy nosícími klobouky, Šmouly s čapkami a důchodci s debilkami na hlavách. Důchodci opakovaně uráželi Šmoulí čapky jejich přirovnáváním ke kondomům. Prasopsi v autobuse zase prosazovali přednostní právo sedadla pro nositele klobouků. Dopravní podnik se proto rozhodl, že na linku nasadí speciální autobusy rozdělené mřížemi na tři části. Šmoulové však nadále protestují proti diskriminaci a chtěji přejmenovat zastávku Kloboučnická na Šmoulácké nádraží a přešmoulovat všechny autobusy linky 150 na šmoulovo.
