Dějiny metra v Praze

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Pražské metro.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.


„Já maximálně tak na Pankrác a zpátky.“

- Jiří Kajínek


Dějiny krtků v Praze.

19.století[edit]

  • V roce 1847 (hele, prvočíslo) přišly plány na výstavbu metra na trase Václavské náměstí - Celetná - Karlín, aby se Pražanům lépe utíkalo před okupačními vojsky rakouské smlouvy, které přišli potlačit kontrarevoluce konající se po celé Evropě. Rakouská vláda ve Vídni to dobře věděla, a proto výstavbu nepovolila.
  • V roce 1853 začala Praha dopravně nestíhat. Metro však postaveno nebylo, protože ve Vídni také nebylo, a když to nemá Vídeň, nesmí to mít nikdo.
  • V roce 1867 (další prvočíslo se rozběhly přípravné práce na první linku metra na trase Malostranská - Vršovické náměstí. Stavba probíhala načerno a ve velkém utajení před FBI a CIA a VTP (Vídeňskou tajnou policií), jež tu, po okupaci Prahy v létě 1848, zůstala až do roku 1889 (a zase prvočíslo.
  • S velkou slávou byla 21.8.1873 otevřena trasa čítající stanice Malostranská - Malostranské náměstí - Hellichova - Újezd - Národní třída - Karlovo náměstí - I. P. Pavlova - Náměstí Míru - Císaře pána - Krymská - Ruská - Vršovické náměstí. Jelikož významným investorem byl ruský car, byly na jeho počest pojmenovány stanice Ruská a Krymská jako památka na osvobození [Krym]]u ruskou stranou svobody.
  • V roce 1883 se dodatečně dostavila stanice Národní divadlo, ovšem byla nadzemní a proto, když poté začalo pršet, zvlhly kabely a začala hořet jak stanice včetně systému metra, tak celé divadlo a vše lehlo popelem. Pražská vláda se ihned rozhodla zde metro obnovit, ale ne jako dříve, avšak postavit typ podzemní s trolejemi. Na památku 22 obětí požáru tudy začala jezdit šalinová linka č. 22.
  • V roce 1900 se při příležitosti olympijských her a světové výstavy Cimrmanových vynálezů v Praze otevřela nová linka metra na trase Hradčany - Letná - Holešovice - Libeň - Žižkov. Spojení sídliště Hradčany s olympijským parkem na Letné a rušným nádražím v Bubnech se potýkalo s vandaly pocházející z řad nepřizpůsobivých spoluobčanů z Libně a Žižkova.

20. století - předválečné období[edit]

  • V roce 1904 došlo k prodloužení metra do Střešovic a na Petřiny. Začaly se rýsovat plány na další výstavbu pod Prahou.
  • V roce 1906 byla zahájena výstavba na trase PodbabaDejviceHradčany — Letná — Náměstí F. J., která byla dokončená v roce 1909. Při výstavbě dělníci překopli vodovod a do Dejvic začala proudit znečištěná voda, což se naplno projevilo v roce 2015.
  • Taktéž v roce 1909 došlo k prodloužením do Karlína, Libně a až k Hloubětínu.
  • Třetí linka byla postavena v roce 1913 a to na trase Podbaba — Hradčany — Malá Strana — Anděl s lanovou dráhou na Petřín. Za první světové války mělo metro sloužit jako kryt, ale stanice byly bohužel mělké, a tak to bylo k ničemu.
  • V roce 1919 se začaly měnit názvy stanic s rakouskou tématikou.
  • V roce 1920 proběhlo prodloužení linky 3 o stanice Palackého náměstí — I. P. Pavlova — Náměstí Míru — Šumavská — Vinohradská vodárna — Průběžná. A také se realizovaly dlouho plánované stavby linky 4 na trase Řepy — Kotlářka — Anděl a linky 5 Anděl — SmíchovLihovarHlubočepyBarrandov.
  • V roce 1922 byla provedena rozsáhlá stavba linky 6 Šárka — Veleslavín — Bořislavka — Dejvice — Hradčany — Malá Strana — Náměstí Republiky, a linky 7 Radlice — Anděl, linky 4 Újezd — Národní — Vodičkova — Jindřišská — Hlavní nádraží a prodloužení linky 3 do Libně.
  • Rok 1925 přinesl výstavbu linky 8 Letná — Náměstí Republiky — Hlavní nádraží
  • V roce 1929 přišla do Prahy hospodářská krize a úseky Holešovice — Kobylisy — Ďáblice a Libeň — Kobylisy byly po velkých zpožděních otevřeny až v roce 1936.
  • V roce 1939 obsadili Prahu Němci a výstavbu metra zastavili.

20. století - poválečné období[edit]

  • V roce 1947 se silně poškozené metro nepodařilo obnovit a koncepce se změnila.
  • V roce 1949 (znovu prvočíslo bylo znovuotevřeno, ovšem jako šalinlinka a došlo k rozhodnutí že Praha mít metro nebude.
  • Po delší pauze se v roce 1966 rozběhla výstavba šalinové linky C, která měla být zcela odlišná od těch předchozích a k jejímu otevření došlo v roce 1974 na trase Nádraží Františka Josefa I. - Můzeum - R.I.P. Pavlova - Visegrádská čtyřka - Pražského lehání (dříve Pražského povstání) a započala výstavba druhé "revoluční" šalinové linky A otevřené v roce 1977 s trasou Staroměscká - Moštek - Můzeum - Náměstí války.
  • V roce 1979 (samozřejmě, prvočíslo) byla prodloužena linka C na Pankrác - Budějická - Kačerov - Rozptyly - Záchodov.
  • V roce 1980 byla linka A napojena na Vinohrady stanicemi Jiřího Paroubka (dříve Jiřího z Poděbrad) - Fauna - Želva.
  • V roce 1981 začala přestavba tramvajových linek C a A na systém metra, plus prodloužení linky A o stanice Velkostranská - Hratčanská - Leninova(dříve Dejvická).
  • V roce 1983 došlo k prodloužení linky C o stanice Odpadkov a Di do háje s vybudováním odbočky do Brna, kam se nakonec postavila dálnice a odbočka jako taková tak ztratila význam. Tunel byl zasypán a koleje použity později.
  • Rok 1984 se stal revolučním s výstavbou linky B Anděl (dříve Čert) - Karlák - Národka - Moštek - Josefské náměstí - Sokolovská (někdy také Florenc), kam byla v roce 1985 prodloužena linka C, která se navíc dočkala nového úseku Vltavská – Nádraží Holešovice (dříve Fučíkova).
  • V roce 1987 (ehm, prvočíslo) se linka A po dlouhých debatách prodloužila do Strašnic, aby pomohla lidem ze strašného, jak z názvu vyplývá, místa rychle pryč. Strašničáci však chtěli do Záběhlic, ale tam metro nevede, takže stanice (Strašidelnická) je (zatím) nevyužívaná
  • V roce 1988 se prodloužila linka B do stanic Radlická - Jinonice - Nové Budky a lidé nespokojeni s režimem výstavby začali v roce 1989 protestovat za méně narvané metro.
  • V roce 1989 byly taktéž na lince B zbudovány 2 nové stanice – Vysmáté nádraží a Waldorfská škola.
  • V roce 1990 zastaralá technika místo stanice Záběhlická postavila na lince A stanici Skalka, která je také (zatím) nevyužitá protože jsou zde jen skály.
  • V roce 1993 (to jako vážně zase prvočíslo?) se na lince B otevřel úsek Vršek - Louky - Pole - Stodůlky - Gottwaldičín, kde kromě dálnice už dál nic není.
  • V roce 1998 se na lince B postavil a otevřel úsek Křižákova - Invalidovna - Palm Springs - Českomoravká.
  • V roce 1999 byla navíc prodloužena o stanice Vysočinská - Daňkvoa (dříve Kolbenova) - Hloupětín - Rajská zahrada - Černý Mošt.

21. století[edit]

  • V roce 2002 dorazilo do Prahy období dešťů, které moderní metro zaplavilo a Pražané museli využívat to staré z 19. století.
  • V roce 2004 bylo v plánu metro do Bohnic, aby mohli pacienti navštěvovat své blízké, jenže zastaralé stroje opět zabloudili a linka C se namísto toho dočkala prodloužení o úsek Kobylnice - Láhví. Ještě v tom roce, ale později, byla zbudovaná neveřejná stanice Zámky, kam vede tajná odbočka.
  • V roce 2006 se linka A měla otevřít v Zahradním městě, ovšem Prahu zasáhl bludný kámen a otevřela se stanice Depo Nos ti vař
  • V roce 2008 si primátor v Praze vysnil další (po sto letech) olympiádu a otevřel na lince C úsek Střízlíkov – Průser – Zimňany. Původně mělo metro vést k jezeru Prosecco, avšak projektanti pochopili, že se jedná o část Prahy Prosek. Když to primátor zjistil, řekl „Tak to je průser.“, což si opět projektanti vyložili mylně a stanici metra pojmenovali Průser. Poblíž stanice Zimňany měl stát stadión. Stadion se však nepostavil, ale lidé se mohou jezdit koukat na sysly.
  • Poslední prodloužení zažilo metro v roce 2015 na lince A, kdy se z Dejvic podle plánu mělo prodloužit na letiště. Tentokrát projektanti drželi mapu obráceně a místo na letiště vede metro oklikou k nemocnici. Vznikl tak úsek Bobřislavka - Velekravín - Vepříny - Nemocnice Motol.

Co nás ještě čeká[edit]

  • V roce 2019 se otevře linka D z Vietnamské kolonie SAPA přes Nové Dvory a Krč do Nuslí a na Vinohrady, aby se lépe zásobovaly vietnamské večerky v centru Prahy a byla alternativa k Mostu Klementa Gottwalda, který bude v roce 2020 zbořen a možná postaven znovu (třeba 2025).
  • V roce 2029 bude otevřena linka E z Pankráce k České televizi na Smíchov a na Petřín k Hradu, aby si zaměstnanci ČT a prezident nestěžovali na modré zóny po celé Praze.
  • V roce 2035 bude linka E prodloužena na Letnou a do Holešovic - využití při OH v Praze v roce 2040.
  • V roce 2065 bude uzavřen kompletní okruh přes Libeň, Žižkov, Vinohrady, Michli a zpět na Pankrác.
  • V roce 2070 se oddělí větev linky B ze Smíchova na Barrandov - Slivenec - Lochkov - Radotín - Zbraslav.
  • V roce 2080 bude oddělena větev linky A z Veleslavína na letiště.

Související[edit]

Krtek v Československu a ve světě
Čtěte více v článku • Ropid
šde  
ROPID
Bus jede jinam.JPG Dopravci

ArrivaČeské dráhyČSADČSAD KladnoDP PrahaICOMJaroslav ŠtěpánekŠrotliner

JirkaPar.jpg Krtek

D (linka metra v Praze)Dějiny metra v PrazeDepo HostivařDolínkoidaChalupoidaJulča z metraKladenské metroLetňany (stanice metra v Praze)Metro do každé domácnostiMetrolinkaMetrem do BohnicPoslanecké metroPražské metroŠkoda 6MtTransflorenská magistrálaWaldorfská škola (stanice metra v Praze)Zámky (stanice metra v Praze)

Zastavkalhotka praha.jpg Autobusy

X-AX-BX-22150174177200666Autobusová doprava BenešovAz magyar szuper autobusz IkaruszKarosa C 954EIrskýbusSORVrakosa

Nehoda-tramvaj.jpg Električky

Automatizace tramvajové dopravyFordCityNízkopodlažní tramvajPorschetraTramvaje v Práglu179121418202241

810666b.jpg S-Bahn

Esko PrahaEšusPražský SemmeringCity ElefantŠukafonNádraží Praha-HolyněNádraží Praha-SmíchovVršovické nádražíPohlavní nádražíŽabotlam

Jak40dpp.jpg Letadla

A380L1

JÁ MÁM PRÁVO SEDĚT! Ostatní

Blíž PražanůmDoprava v PrazeJízdenka pražské hromadné dopravyLítačkaOpencardPatrik KokotasPrázdninový provozSeznamka v pražské MHDŠotoušTrambusUbliž PražanůmVertikální chrlič intelektuálůZastávka na znamení