Doprava v Praze
Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu, jak veřejné, tak i automobilové dopravy. Hlavními dopravními tahy jsou dálnice D1 (směr Brno), D5 (Plzeň, Rozvadov), D6 (Kladno, Karlovy Vary), D7 (Slaný, Most), D8 (Ústí nad Labem), D11 (Hradec Králové, Olomouc).
Veřejná doprava[editovat | editovat zdroj]
Veřejnou dopravu zajišťuje Dopravní podnik hlavního města Prahy, který dopravuje cestující pomocí ponorek, tramvají, autobusů, přívozů a lanovek. Ve dne má prioritu přeprava sardinek, v noci se převážejí hlavně bezdomovci a mrtvoly.
Automobilová doprava[editovat | editovat zdroj]
Odvážné rozhodnutí[editovat | editovat zdroj]
Pražský primátor Pavel Bém má nadpoloviční podporu v zastupitelstvu. Hodlá proto prosadit "konečné řešení pražské dopravní krize". Jeho smělý plán, jehož spolutvůrcem je architekt Jan Kaplický, snese i nejpřísnější odborná měřítka. Vyřeší problém automobilové doprav na 100 let dopředu.
Hlavní myšlenkou celé akce je vybudovat nejmodernější mimoúrovňovou křižovatku v centru, která naváže na "severojižní magistrálu", která je již v centru vybudována a horní část Václavského náměstí. Kromě zmíněné severojižní magistrály bude vybudována ještě východozápadní magistrála, severovýchodojihozápadní magistrála a jihovýchodoseverozápadní magistrála.
Nutné kompromisy[editovat | editovat zdroj]
Toto řešení si vyžádá také určitá negativní opatření, která po veřejné rozpravě, občané budou muset pochopit. Národní muzeum bude po vzoru Mosteckého kostelu přesunuto na Štvanici. Ulice Rubešova, Balbínova, Italská, Anglická a Mánesova budou zbourány. Magistrát Hlavního města Prahy to nedělá z toho důvodu, aby jeho zastupitelé se mohli snadno dopravit svým vozidlem, kam chtějí, aniž by museli cestovat veřejnou dopravou a setkávat se se svými voliči, ale především proto, aby ochránil zdraví obyvatelstva hlavního města. Ačkoliv některá zmanipulovaná média tvrdí opak, tato investice za 80 miliard Kč je velmi ekologická.
Podrobnosti se dočtete v článcích Tunel Blanka, Blíž Pražanům a Ubliž Pražanům.
V první etapě byla vyřešena neutěšená dopravní situace na nábřeží formou mimoúrovňových kruhových objezdů.
Počítačový model křižovatky v horní části Václaváku.
Tzv. Západovýchodní magistrála je nejodvážnějším projektem.
Budoucnost má také převedení části dopravy na koleje
Nedílnou součástí je zavedení tzv. bezvýhybkového provozu. Sníží se tak riziko vykolejení v zatáčce.
Dálniční okruh[editovat | editovat zdroj]
Dálniční okruh slouží tomu, aby se Praze vyhnul ten, kdo přes ni nechce jezdit, a mohl ji pohodlně odjet. Základy pražského dálničního okruhu položil již Adolf Hitler. Nejpozději od roku 2016 má Praha funkční dálniční okruh, a sice v trase Drážďany–Hof–Řezno–Pasov–Linec–Vídeň–Bratislava–Brno–Olomouc–Katowice–Breslau–Drážďany. Tento okruh má přes 1600 km, dá se objet za více než 14 hodin a patří tak k největším dálničním okruhům na světě. [1]
Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]
Více se můžete dočíst v článku Esko Praha.
Vlajkovou lodí železnic v Praze je Žabotlam, na vedlejších tratích, např. do sedmdesátitisícových měst jako jsou Kladno nebo Mladá Boleslav zajíždí ekologické, rychlé a tiché Regionovy nebo jejich větší bratříčkové 854. Toto moderní železniční vozidlo je skvěle přizpůsobeno stavu železničních tratí na území hlavního města. Rekonstrukce takzvaných železničních koridorů zpravidla končí ještě před hranicemi hlavního města, protože
- Pražáci si nezaslouží, aby se u nich investovaly peníze ze státního rozpočtu, navíc to údajně zakázala EU.
- Venkované si zaslouží, aby se mohli kochat krásami pražských periferií a tím se jim trochu zpříjemnil dojezd do Prahy a nemuseli do práce přicházet zbytečně brzy.
Nehněvejte se, pokud už si nepamatujete to, co je zde popsáno.
Sotva Necyklopedie napsala, že v Praze se nerekonstruují železniční tratě, bylo zahájeno několik velkých rekonstrukčních projektů. Od počátku platnosti jízdního řádu 2007/2008 byly zahájeny výluky v Běchovicích, Vršovicích a na Smíchově. Při sestavování jízdního řádu o tom ale nikdo nevěděl, takže přes kritická místa bylo zavedeno více vlaků, než mohlo projet; jízdní doby podle grafikonu také není možné dodržet. Zpoždění vlaků bohužel jenom málokdy dosáhla přesně 2 nebo 4 hodiny, kdy by vlak jel přesně v čase následujícího.
Ve stanici Praha hl.n. byla nejprve (částečně) vyloučena čtyři nástupiště, záhy se zjistilo, že je třeba vyloučit i zbylé tři. Takže se po 4 dnech od zavedení nového JŘ vydávala Změna jízdního řádu. Ta byla zveřejněna o půlnoci v den zahájení její platnosti.
Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]
V letecké dopravě a hlavně v ČSA bylo nedávno naměřeno extrémně velké množství agresívního prvku tvrdíku, což mělo za následek téměř její kolaps. V průměru do svého cíle doletí 15 ze 328 letadel, což je velmi krásné druhočíslo. (Když pomineme to, že cestující byli již ve značném stádiu rozkladu).
O leteckou přepravu nad Prahou se starají letadla (především městské linky L1) a zeppeliny, naopak koňské drožky již nelétají a byly prodány na čabajky do Maďarska. Hlavními aktéry jsou tři polostátní subjekty. Především ČSA, v jejímž dopravním parku jsou obě funkční Anduly, dále pak Dopravní podnik hl. města Prahy – divize AIR (řiditelné zeppeliny) a Amatérský kroužek modelářů (přeprava drobných živočichů a zavazadel).
Popularitu pražského letiště dokládá vytíženost autobusové linky AE, která v Holešovicích navazuje na Pendolino. Dle neověřených údajů dosáhl 11. 8. 2007 počet cestujících v autobuse AE z Holešovic na letiště závratného čísla 5 (slovem pět), čímž byl splněn plán na 328 %! Podle prozatím neověřených informací se dne 9. května 2851 v 7:42 sveze první pasažér na letiště a zpět nově vybudovanou Chalupoidou za 528 miliard Kč.
Vodní doprava[editovat | editovat zdroj]
Dělí se na:
- Hladinová
- Osobní
- Nákladní
- Voroplavba
- Podvodní
- Ponorková. Více se dozvíte v článku Městská ponorková doprava
- Aqualungová
|
Související informace obsahuje Regál Doprava© |
